Nejvyšší inflaci ze zemí V4 má Polsko

Podle dnes zveřejněných čísel o prosincové inflaci musejí při placení v obchodě sáhnout nejhlouběji do peněženek Poláci, následují Maďaři, Češi, nejnižší růst cen mají na Slovensku.

Prosincová inflace v Polsku meziročně vzrostla o robustních 8,6 %, což je nejvyšší číslo za 20 let. V Maďarsku ceny vzrostly meziročně o 7,4 %, přičemž naposledy se zdražovalo takto rychle před 15 lety. Česká inflace v posledním měsíci minulého roku meziročně vzrostla o 6,6 % a na Slovensku o 5,8 %.

Prakticky ve všech zemích, které mají centrální banku, tedy v Polsku, Maďarsku a ČR se ceny zvedají dvojnásobně až trojnásobně rychleji, než jaké jsou cíle právě centrálních bankéřů.

Obrázek toho, co se zdražuje je stejný – VŠE. Nejvíce alarmující jsou potraviny, oblečení, obuv i nepotravinářské zboží. Nahoru jdou dále náklady na bydlení a v první řadě energie, do kterých patří i pohonné hmoty. Další velkou oblastí, která stojí za zdražováním je mezinárodní doprava a obecně vstupy do výroby. To se nejočividněji projevuje na cenách automobilů.

Kromě Slovenska, které má euro a funkci centrální banky převzala ECB, jde ČNB, MNB i NBP se sazbami prudce nahoru ve snaze zkrotit inflaci. To se zatím centrálním bankám nedaří a v těchto zemích rostou jak sazby, tak ceny zboží a služeb. Tato tragická kombinace bude do budoucna stále více podvazovat ekonomický růst a HDP zemí bude zpomalovat růst. To je už ostatně dobře vidět.

Na Slovensku, jehož sazby nerostou, protože ECB drží klíčovou sazbu na nule, se také zdražuje, ale nejméně ze zemí V4 i když logika by velela, že ceny mají růst naopak nejrychleji. Tento jednoduchý příklad dokládá, že postup ostatních centrálních bank V4 je přehnaný.

V USA rostou ceny nejrychleji od roku 1982, ale sazby FED zatím drží na technické nule. Důvod je jasný, podpora ekonomiky a podpora trhu práce. Odhlédnutí středoevropských centrálních bank od ekonomického růstu a jeho přehození na druhou kolej se může v budoucnu vymstít. I FED půjde se sazbou nahoru, ale pozvolna a s dostatečným odstupem.

Sazby v ČR, Polsku i Maďarsku půjdou ještě výrazně nahoru, jakmile však inflace začne zpomalovat svůj růst a drtivý dopad vysokých úroků na HDP se naplno projeví, centrální banky půjdou opět se sazbami dolů. Minimálně letošní rok však ještě prožijeme v situaci vysokých cen i úroků.