Německá ekonomika oslabuje, Němci neutrácejí

Německá ekonomika v druhém čtvrtletí roku 2024 zaznamenala pokles o 0,1 %, což zvyšuje obavy z nadcházející recese. Spotřebitelská důvěra prudce klesla, investice zeslábly a ekonomika výrazně zaostala za jinými velkými národy.

Podle konečných údajů, které v úterý zveřejnil Spolkový statistický úřad, německá ekonomika ve druhém čtvrtletí 2024 oslabila, když hrubý domácí produkt poklesl o 0,1 %. Tento pokles, který následoval po skromném růstu o 0,2 % v prvním čtvrtletí, naznačuje rostoucí obavy z možné recese, pokud se ekonomické podmínky v aktuálním čtvrtletí nezlepší.

„Po mírném růstu v předchozím čtvrtletí se německá ekonomika na jaře opět zpomalila,“ uvedla Ruth Brandová, prezidentka Spolkového statistického úřadu, a poukázala na křehkost německého ekonomického oživení. Ve srovnání s předchozím rokem nevykázala německá ekonomika žádný růst, přičemž poslední meziroční expanzi zaznamenala v prvním čtvrtletí roku 2023.

Ekonomický pokles byl z velké části způsoben snížením spotřeby domácností a investic. Konečné spotřební výdaje domácností klesly o 0,2 %, což zvrátilo zisky zaznamenané na začátku roku. Na druhé straně konečné spotřební výdaje vlády vzrostly oproti předchozímu čtvrtletí o 1,0 %. Investice vykazovaly výraznou slabost, což podtrhuje neochotu podniků pustit se do nových projektů v době rostoucí ekonomické nejistoty.

Hrubá tvorba fixního kapitálu, která měří investice do hmotných aktiv, zaznamenala prudký pokles. Investice do strojů a zařízení poklesly meziročně o 4,1 %, zatímco investice do stavebnictví klesly ve čtvrtletním srovnání o 2,0 %. Zahraniční obchod, obvykle silná stránka německé ekonomiky, také nepřinesl žádný pozitivní impuls. Vývoz zboží a služeb klesl oproti prvnímu čtvrtletí 2024 o 0,2 %, což odráží slabší globální poptávku a narušení dodavatelských řetězců.

Navzdory zpomalení ekonomiky zůstaly trendy v zaměstnanosti pozitivní. Počet zaměstnaných osob vzrostl oproti druhému čtvrtletí roku 2023 o 0,4 %. Navíc průměrné hrubé mzdy a platy na zaměstnance se meziročně zvýšily o 5,1 %, což přináší určitou úlevu pracovníkům tváří v tvář rostoucí inflaci a ekonomické nejistotě.

Výkon německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí roku 2024 byl výrazně slabší než u ostatních velkých ekonomik. Evropská unie jako celek zaznamenala růst o 0,3 % ve stejném období, přičemž Španělsko vedlo s růstem o 0,8 %. Francie a Itálie také vykázaly skromné zisky o 0,3 % a 0,2 %. Mezitím Spojené státy zaznamenaly ekonomický růst o 2,8 %, což ještě více zdůrazňuje výrazné zaostávání Německa.

Index spotřebitelské nálady, zaměřený na budoucnost, klesl v září o 3,4 bodu na -22,0 bodů, přičemž se výrazně oslabila očekávání příjmů i ekonomická očekávání a ochota utrácet rovněž poklesla.

„Zdá se, že euforie německých spotřebitelů vyvolaná Mistrovstvím Evropy ve fotbale byla jen krátkodobým vzplanutím, které po skončení turnaje vyprchalo,“ poznamenal Rolf Buerkl, odborník na spotřebitele z Norimberského institutu pro tržní rozhodování (NIM). Dodal, že „negativní zprávy o jistotě zaměstnání činí spotřebitele pesimističtějšími a rychlé zotavení spotřebitelské nálady se zdá nepravděpodobné“.

Zhoršující se spotřebitelská nálada odráží širší obavy o ekonomickou budoucnost Německa. Spolkový úřad práce nedávno oznámil mírný nárůst nezaměstnanosti, přičemž počet registrovaných nezaměstnaných je nyní přibližně o 200 000 vyšší než před rokem.

Kombinace oslabující ekonomiky, plánovaných propouštění v klíčových odvětvích, rostoucího počtu insolvencí a zvyšujícího se rizika recese vytvořila atmosféru nejistoty a ekonomického pesimismu, která pravděpodobně přetrvá i v nadcházejících měsících.