Německá ekonomika se nachází ve vážné krizi

Německá ekonomika se nachází ve vážné krizi a na konci roku 2024 jí hrozí další recese. Ministr hospodářství Robert Habeck nedávno oznámil, že hospodářství klesne o 0,2 % oproti původně očekávanému růstu o 0,3 %, což by znamenalo druhý rok po sobě v poklesu. Tento vývoj potvrzuje dlouhodobé strukturální problémy země, která se nadále spoléhá na svůj průmysl, jenž čelí intenzivní konkurenci, zejména ze strany Číny.

Německo se tak stává jedinou ekonomikou ze zemí G7, která v roce 2024 zaznamená pokles, a to po předchozím poklesu o 0,3 % v roce 2023. Výhled na oživení je zatím nejistý, ale vláda předpokládá, že by se růst mohl vrátit v roce 2025, kdy by hrubý domácí produkt mohl vzrůst o 1,1 %. Tento růst bude podle odhadů tažen především soukromou spotřebou a stabilizací inflace.

Ministr Habeck zdůraznil nutnost realizace komplexního balíčku reforem, který zahrnuje 49 opatření. Tento balíček má za cíl podpořit investice, zvýšit produktivitu a řešit dlouhodobé problémy německého hospodářství. Úspěch těchto reforem ale bude záviset na politické podpoře, především ze strany obou komor parlamentu včetně Bundesratu, který je kontrolován opozicí.

Inflace, která v roce 2023 dosáhla 5,9 %, by měla v roce 2024 klesnout na 2,2 % a v následujících letech dále mírně klesat na 1,9 % v roce 2026. Tento pokles inflace spolu s růstem mezd a daňovými úlevami by mohl vést k oživení soukromé spotřeby a přispět k mírnému ekonomickému růstu.

Nicméně německé hospodářství nadále čelí zásadním strukturálním výzvám. Institut ifo nedávno zveřejnil svou prognózu, podle níž se německá ekonomika nachází v hluboké krizi. Cyklické i strukturální faktory brání růstu, přičemž hlavními problémy jsou dekarbonizace, digitalizace, demografické změny a geopolitické otřesy, jako je energetická krize a změna role Číny v globální ekonomice.

Jedním z klíčových ukazatelů, který dokládá hloubku německé ekonomické krize, je Index nákupních manažerů (PMI) v průmyslu, který v září 2024 klesl na 40,6 bodu. To je již 27. měsíc v řadě, kdy tento index vykazuje kontrakci, a jde o druhý nejhorší výsledek na světě po Myanmaru. Pokles zakázek, zejména exportních, je bezprecedentní a odráží hluboké problémy německého průmyslu, zejména automobilového a strojírenského sektoru, které čelí stále větší konkurenci ze zahraničí, zejména z Číny.

Vzhledem k těmto problémům se některé německé firmy stále více obracejí na zahraniční kupce, nebo se stávají atraktivním cílem pro akvizice. Deutsche Bahn, německý národní železniční dopravce, nedávno prodal svou logistickou dceřinou společnost Schenker dánskému konkurentovi DSV za přibližně 14 miliard eur. Tento příliv financí by měl Deutsche Bahn pomoci vyřešit dlouhodobé problémy s provozní efektivitou a častými zpožděními.

Další významnou firmou, která by mohla být v dohledné době převzata, je Commerzbank, druhá největší soukromá banka v Německu. Italský bankovní gigant UniCredit nedávno zvýšil svůj podíl v Commerzbank na 21 %, což vyvolalo spekulace o možné nepřátelské akvizici. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová již dříve vyjádřila podporu přeshraničním bankovním fúzím s tím, že evropské banky se musí konsolidovat, aby byly schopny konkurovat na globální úrovni.

Některé německé společnosti se naopak rozhodly investovat do zahraničí. Chemický gigant BASF staví v Číně novou továrnu za 10 miliard eur, což dokládá rostoucí trend, kdy se firmy orientují na zahraniční trhy, aby zajistily svůj růst.

Rovněž středně velká energetická společnost Techem nedávno změnila vlastníka, když ji její švýcarští majitelé prodali americkému správci aktiv TPG. Tento případ potvrzuje širší trend, kdy se zahraniční společnosti zaměřují na akvizice v německém průmyslu.