Německo, Nizozemsko a Rakousko čelí varování Bruselu

Evropská unie se poprvé od pandemie vrací k přísnějším fiskálním pravidlům, která nyní paradoxně dopadají na státy, jež byly tradičně zastánci úsporných opatření. Evropská komise dnes označila Německo, Nizozemsko a Rakousko za země s nadměrnými rozpočtovými výdaji, což může mít zásadní dopad na národní politiku těchto států.

Naopak země, které byly dříve považovány za méně zodpovědné, jako Itálie, Francie a Řecko, obdržely od Bruselu zelenou pro své rozpočtové plány na příští rok. Hodnocení probíhá každoročně a zahrnuje nejen rozpočty na příští rok, ale také dlouhodobé plány na snižování deficitu. Komise zároveň posuzuje, zda země dodržují pravidla EU o udržení deficitu pod 3 % HDP.

Tato zpráva přichází v klíčovém okamžiku pro Francii, kde vláda čelí odporu vůči navýšení daní, a pro Německo, kde se blíží únorové parlamentní volby. Německá ekonomika, která dlouhodobě patřila k nejsilnějším v EU, se nyní nachází ve stagnaci, což bude hlavním tématem volební kampaně.

Pandemie covidu a následná energetická krize vedly EU k dočasnému opuštění fiskálních pravidel. Při jejich přepisování po pandemii byly právě severní země, včetně Německa, nejhlasitějšími obhájci přísných pravidel. Německý ministr financí Christian Lindner prosazoval zavedení „automatických pravidel“ s jasnými číselnými limity, aby zajistil jejich dodržování.

Přesto se nyní Německo ocitlo na seznamu zemí, které nesplňují stanovené výdajové limity. Navíc ani nepředložilo střednědobý plán v termínu, který stanovila Evropská komise. Tato situace by mohla mít vnitropolitické dopady, zvláště po odchodu Lindnera z vládní koalice kancléře Olafa Scholze.

„Německo nemá výsledky, protože naše vláda je rozdělená,“ řekl europoslanec Stefan Berger z opoziční CDU. „Nyní vidíme, že máme problémy s inovacemi i investicemi, což vede k ekonomické krizi,“ dodal.

Rakousko, Belgie, Bulharsko a Litva také zatím nepředložily své fiskální plány, většinou kvůli probíhajícím koaličním jednáním nebo blížícím se volbám. V případě Rakouska je deficit odhadován na více než 3 % HDP i v následujících letech, uvedl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.

„Komise zvažuje zahájení procedury nadměrného deficitu,“ řekl Dombrovskis, což by mohlo znamenat přísnější dohled nad rakouskými financemi. Mezi dalšími zeměmi, které čelí podobným problémům, jsou i Belgie, Francie a Itálie, které byly varovány kvůli vysokému dluhu již v létě.

Nizozemsko, kde vládu v červenci převzala koalice vedená krajně pravicovou Stranou pro svobodu Geerta Wilderse, jako jediné z 21 hodnocených zemí neuspělo se svým střednědobým plánem. Podle Komise se očekává, že nizozemský deficit vzroste z 0,2 % HDP v letošním roce na 2,4 % v roce 2026, částečně kvůli snížení daní z příjmu a vyšším veřejným investicím.

Při jednáních s úředníky EU nizozemské orgány uvedly, že se vzdávají práva na přepracování svého plánu a přijímají alternativní odhady Komise, které předpokládají nižší hospodářský růst.

Některé země, včetně Francie, získaly prodloužení lhůty na snížení deficitu na sedm let místo standardních čtyř. Ve Francii však pokračující jednání o ročním rozpočtu ohrožují stabilitu menšinové vlády Michela Barniera.

Lídr krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Pen pohrozila vyslovením nedůvěry, pokud nebude dosaženo kompromisu ohledně daně z elektřiny a důchodové reformy. Socialistická europoslankyně Claire Fita však varovala, že přílišný důraz na škrty je chybou.
„Je třeba chránit pracovní místa, dovednosti a inovace, které Evropa potřebuje,“ uvedla