Německo oznámilo daňové úlevy

Německo oznámilo daňové úlevy ve výši 23 miliard eur, aby pomohlo domácnostem postiženým inflací. Vládní koalice po týdnech sporů schválila tento balíček, ale čelí tvrdé kritice. Opoziční strany tvrdí, že daňové škrty zvýší tlak na již tak napjatý rozpočet Německa. Tento krok zahrnuje zvýšení příjmových daňových prahů, což sníží fiskální zátěž a mělo by každému pracujícímu dospělému ušetřit kolem 430 eur v následujících letech.

Daňové úlevy budou zavedeny ve třech fázích. První fáze zvýší nezdanitelné minimum na 12 336 eur do roku 2026, včetně zpětného zvýšení na 11 784 eur v roce 2024. Druhá fáze začne v lednu příštího roku, kdy se nezdanitelný limit zvýší na 12 084 eur. Třetí fáze zvýší hranici nejvyšší daňové sazby na 69 798 eur do roku 2026. Ministr financí Christian Lindner uvedl, že tato opatření jsou spravedlivá, aby odrážela břemeno inflace, protože německý daňový systém se automaticky nepřizpůsobuje inflaci jako v jiných zemích.

Lindnerova oznámení se však setkala s odporem od koaličních partnerů, Zelených a sociálních demokratů. Argumentují, že snížení daní povede k rozpočtovému deficitu mezi 20 až 25 miliardami eur v příštím roce, a to v době, kdy Lindner ukládá přísné restrikce na úroveň dluhu pro většinu ministerstev kromě obrany. Tento krok může dále zhoršit rozpočtové problémy, což vyvolává obavy ohledně financování důležitých oblastí jako je obrana a infrastruktura.

Katharina Beck ze strany Zelených prohlásila, že navrhované daňové škrty jsou v současné situaci pochybné. Existuje rozpočtová mezera 25 miliard eur, což způsobuje potíže s investicemi do obrany a infrastruktury, řekla Beck. Kritici také tvrdí, že Lindner nedostatečně zohlednil návrhy a obavy svých koaličních partnerů při přijímání těchto významných rozhodnutí, čímž přenáší odpovědnost za snižování dluhu více na ostatní ministerstva než na své vlastní.

Německo již bylo podrobeno kritice od Mezinárodního měnového fondu, který doporučil zemi pozastavit svou dluhovou brzdu a zvýšit veřejné investice. MMF poukazují na potřebu zvýšených investic, aby se podpořil růst a udržitelnost v době ekonomické nejistoty. Tento krok by mohl pomoci zmírnit některé z problémů, kterým čelí německá ekonomika, včetně vysoké inflace a rozpočtových deficitů.

Německý ministr financí Christian Lindner zdůraznil, že úpravy daňového systému jsou nezbytné k tomu, aby reflektovaly současné ekonomické podmínky. Německý daňový systém není automaticky přizpůsobován inflaci, což vede k tomu, že daňová zátěž se postupně zvyšuje, aniž by docházelo k reálnému růstu příjmů. Tímto krokem chce vláda zabránit tomu, aby inflace dále oslabovala kupní sílu občanů. Lindner také uvedl, že zvýšení nezdanitelného minima a dalších prahů pro příjem zdanění pomůže rodinám lépe se vypořádat s rostoucími životními náklady.

I přes pozitivní dopad na domácnosti se kritici obávají dlouhodobých fiskálních důsledků tohoto kroku. Snížení daňových příjmů může komplikovat financování klíčových veřejných služeb a investic do infrastruktury. Kritici argumentují, že vláda by měla hledat způsoby, jak zlepšit daňovou spravedlnost a efektivitu bez ohrožení finanční stability země. Organizace jako Mezinárodní měnový fond navrhují, aby Německo zvažovalo flexibilnější přístup k fiskální politice, který by umožnil dočasné zvýšení veřejných výdajů s cílem stimulovat ekonomiku a podpořit dlouhodobý růst.

Lindnerova daňová reforma tak představuje významný zásah do ekonomické politiky země, který má potenciál přinést jak pozitivní, tak i negativní dopady. Rozhodující bude, jak se vláda vypořádá s kritikou a zda bude schopna najít rovnováhu mezi podporou domácností a udržením rozpočtové disciplíny.