Nobelovu cenu za ekonomii obdržela Claudia Goldinová. Jde teprve o třetí ženu v historii

Nobelova cena za ekonomii má svého dalšího laureáta. Tentokrát ocenění Švédské Královské akademie obdržela Američanka Claudia Goldinová, která působí na Harvardově univerzitě. Odbornou porotu zaujal její výzkum fungování ženského trhu práce. Ve svých vědeckých publikacích se mimo jiné zaměřila na pochopení rozdílů v odměňování můžu a žen.

Goldinová se ve svém profesním životě věnovala tomu, proč mají muži a ženy rozdílné výdělky, i na to, proč se v průběhu času proměňovaly genderové odlišnosti ve vykázané míře zaměstnanosti. Své práce stavěla na amerických datech a povedlo se jí ukázat, že ukazatel ženské míry zaměstnanosti ve Spojených státech neměl v průběhu času vzestupnou tendenci.

Její výzkum ukázal, že míra zaměstnanosti amerických žen má v průběhu času tvar písmena U. To překvapilo i samotnou vědkyni a snažila se tedy zjistit, proč tomu tak je. Ukázalo se, že účast amerických žen na trhu práce souvisela s přechodem od zemědělské na průmyslovou ekonomiku. Proto se začátkem devatenáctého století tento ukazatel nejprve snižoval a až s růstem sektoru služeb začala opět stoupat.

Goldinová tento trend vysvětlila jako důsledek změn ve společnosti. V této chvíli se totiž v americké ekonomice zásadně měnila role a postavení ženy v domácnosti.

Goldinová však ve svých výzkumech šla ještě dál. Nahlédla do problematiky hormonální antikoncepce a přišla s tím, že ženy mají právě díky antikoncepci daleko příznivější možnosti v plánování své kariéry. Upozorňuje, že díky antikoncepční se posouvá věk vstupu do manželství i to, kdy ženy poprvé světu dají své potomky, což rovněž velmi ovlivňuje ženský pracovní život.

Díky hormonální antikoncepci podle americké vědkyně získávají ženy čas, který mohou věnovat profesnímu růstu a nabírání dalších zkušeností.

Zajímala ji však i problematika rozdílů mezi výdělky mužů a žen. Řada ekonomů dlouhodobě ukazuje, že mzdové rozdíly mají do velké míry souvislost s konkrétním povoláním či dosaženým vzděláním. Goldinová ale tyto myšlenky doplnila i o to, že mzdové rozdíly mezi ženami a muži jsou patrné i na stejných pozicích. Nůžky se podle ní začínají rozevírat v době narození prvního dítěte.

Výše mzdové složky a další profesní budoucnost každé ženy se podle americké vědkyně formuje i díky předchozím generacím, respektive matkám. Záleží pak na tom, jaké ony mají na své potomky vliv. Předchozí generace se totiž do pracovního života vracely až ve chvíli, kdy děti kompletně vyrostly. Goldinová upozorňuje, že pokud tento trend bude přetrvávat, budou mzdové rozdíly mezi pohlavími nadále přetrvávat.

Nobelova cena za ekonomii se uděluje už od roku 1968. Většina nositelů pochází ze Spojených států. Goldinová se v historii stala teprve třetí ženou, která se tímto oceněním může pyšnit. Mezi další se řadí Američnka Elinor Ostromová a Francouzska Esther Duflová.

V loňském roce se Nobelova cena za ekonomii dostala do rukou trojici amerických vědců, kteří zkoumali banky a proběhlé finanční krize. Konkrétně toto ocenění obdržel Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig. Jejich vědecké závěry se staly velkou praktickou pomocí pro dosažení kvalitní regulace finančních trhů i pro optimální řešení nastalých finančních krizí.