Nominální mzdy v Maďarsku solidně vzrostly. Inflaci ale neporáží

Maďarské reálné mzdy klesají už devátý měsíc v řadě. Čerstvá data Maďarského statistického úřadu ukázala, že průměrná hrubá mzda se v zemi během května meziročně zvýšila o 17,9 procenta. Meziroční spotřebitelská inflace je ale v Maďarsku už několik měsíců vyšší a v květnu se vyšplhala až na 21 procenta.

I přes solidní nominální růst mezd tak Maďaři vlivem extrémně vysoké inflace už několik měsíců v řadě chudnou. V květnu se maďarská kupní síla snížila o zhruba 3 procenta. Podobný výsledek se zároveň očekává i za letošní červen, červenec a srpen. K obratu, a tedy k opětovnému růstu maďarských reálných mezd, by mohlo dojít až v září.

Podobně jako v jiných evropských státech roste v Maďarsku hlavně cena potravin. V květnu tam meziročně nejvíce stoupla cena chleba (52,7 %), másla (46,8 procenta) nebo třeba těstovin (37,4 procenta). Vyšší ale byly i ceny elektřiny (o 27,2 %) a plynu (o 49,1 procenta).

Nejvyšší meziroční míry inflace od roku 1996 dosáhlo Maďarsko během letošního ledna. Tehdy se tento ukazatel vyšplhal až na 25,7 procenta, od té doby však mírně klesá. Maďarští politici doufají, že do konce roku 2023 klesne míra zdražování pod hranici deseti procent. Právě vysoké mzdové a platové tlaky ale zároveň vytváří do budoucna další prostor pro zvyšování maďarské inflace.
K růstu nominálních mezd přispívá v Maďarsku poměrně nízká míra nezaměstnanosti. Ta se květnu dostala na úroveň 3,8 procenta. Konkurence na pracovním trhu tam tedy je poměrně silná a zaměstnavatelé se v úrovni nabízených mezd často předhání. Podle maďarských statistických dat vzrostly v květnu nejvíce mzdy v odvětvích výroby, zemědělství, logistiky či energetiky.

Maďarská míra inflace je už několik měsíců nejvyšší v celé Evropské unii. Stojí za tím hlavně dřívější snahy maďarských politiků v čele s premiérem Viktorem Orbánem o omezení dopadů cenových tlaků na spotřebitele. Podpůrné zásahy státu do ekonomiky byly hlavně po počátku války na Ukrajině obrovské, na druhé straně byly ale i extrémně rozpočtově náročné. I proto od nich maďarská vláda v čele s Orbánem časem upustila a v praxi ponechala jen některé.

I přesto by ale do prosince mohla míra růstu spotřebitelských cen v Maďarsku sestoupit až ke hranici sedmi procent, a právě očekávaná klesající míra zdražování by v dalších měsících měla přispět i k nárůstu reálných mezd.

Jen krátce po zveřejnění údajů ve ke mzdám se maďarská centrální banka rozhodla snížit svou jednodenní depozitní sazbu, a to o jeden procentní bod. Základní úrokovou míru se však maďarští centrální bankéři rozhodli ponechat beze změny a drží ji na 13 procentech.

Banka se k částečnému uvolnění měnové politiky odhodlala už na svém třetím zasedáním v řadě (započala s ním už během května) a signalizovala, že v něm bude pokračovat i nadále. Současným uvolňováním měnové politiky se centrální banka v Maďarsku snaží o alespoň částečné podpoření tamější ekonomické aktivity. Data hospodářské výkonnosti totiž ukázala, že maďarská ekonomika se momentálně nachází ve fázi technické recese.