Nová pravidla pro slevy: Co znamenají pro české a slovenské podnikatele?

Slevové akce patří mezi nejúčinnější marketingové nástroje, které obchodníci využívají k podpoře prodeje. Ovšem s narůstajícím počtem slevových kampaní přichází i snaha ochránit spotřebitele před nekalými praktikami, jako jsou falešné slevy. Proto se legislativa v České republice i na Slovensku zaměřila na regulaci výpočtů slev a prezentace cen. Co tato pravidla znamenají pro podnikatele a jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Klíčové body:
•    Česká a slovenská legislativa má obdobné přístupy ke slevám, ale přesto mezi nimi existují určité rozdíly.
•    Slevy musí být vždy vypočítány z nejnižší ceny za posledních 30 dní.
•    Obchodníci musí přistupovat k prezentaci cen transparentně, včetně uvádění nejnižších cen.

•    Regulace se liší podle typu zboží – například potraviny podléhající zkáze mají specifické výjimky.

Určování slevy: co je podstatné?

Nejvíce debatovanou otázkou v praxi je, jakým způsobem by obchodníci měli určovat výši slev. Legislativa jasně stanoví, že sleva musí být vypočtena z nejnižší ceny, za kterou bylo zboží nabízeno v posledních 30 dnech. Česká obchodní inspekce (ČOI) striktně hlídá dodržování této podmínky a sankcionuje jakékoli odchylky.

Například někteří obchodníci se snaží slevy stanovovat z cen, které platily těsně před začátkem slevy. To je však podle zákona nelegální. Výpočet slevy musí vždy vycházet z nejnižší ceny v průběhu posledních 30 dní. Tento přístup platí nejen v České republice, ale i na Slovensku, kde tamní Slovenská obchodní inspekce (SOI) uplatňuje obdobná pravidla.

Dlouhodobé slevy: kde je hranice?

Dalším aktuálním problémem jsou dlouhodobé slevy. Tyto akce, které trvají několik týdnů či dokonce měsíců, jsou pod přísnějším dohledem než krátkodobé slevové akce. Regulace dlouhodobých slev spočívá v tom, že sleva musí být považována za skutečnou „slevu“ jen po omezenou dobu. Pokud je zboží prodáváno za sníženou cenu delší dobu, může to být považováno za nekalou obchodní praktiku.

Na Slovensku však existuje výjimka, kdy obchodníci mohou prodávat poslední kusy zboží až do jejich vyprodání. Tento druh slevy ale musí být důkladně zdokumentován a obchodník musí prokázat, že se jedná o výprodej posledních zásob. České předpisy naopak k podobné výjimce zatím přistupují opatrněji, nicméně lze očekávat, že v budoucnosti dojde ke sjednocení praxe.

Specifika vadného zbožíDalší oblastí, kterou je třeba zmínit, je prodej vadného zboží. U něj platí výjimka, kdy obchodníci nejsou povinni uvádět nejnižší cenu z posledních 30 dnů. Na Slovensku je však kladen důraz na to, aby při dalším snížení ceny tohoto zboží bylo bráno v potaz, že už bylo prodáváno se slevou kvůli vadě.

Tato výjimka není zatím v České republice zcela formálně uzákoněna, ale lze očekávat, že kontrolní orgány budou tuto problematiku řešit obdobně jako jejich slovenští kolegové.

Slevy na potraviny: jaké mají výjimky?

U výrobků, které podléhají rychlé zkáze, existují specifické výjimky z povinnosti informovat o nejnižší ceně z posledních 30 dní. V České republice se tato výjimka vztahuje na potraviny s datem spotřeby, nikoliv však na potraviny s datem minimální trvanlivosti. Naproti tomu na Slovensku je přístup benevolentnější, a výjimka se může vztahovat i na zboží označené datem minimální trvanlivosti, pokud je jeho trvanlivost kratší než 60 dní. Obchodníci zde však musí být schopni prokázat, že zboží podléhá rychlému zhoršení kvality, jinak se na výjimku nelze spoléhat.

Co to znamená pro podnikatele?

Pokud podnikatel působí na českém i slovenském trhu, musí být velmi obezřetný při tvorbě slevových kampaní. Nejen, že musí respektovat legislativu obou zemí, ale také musí být připraven na kontrolu ze strany inspekcí, které jsou v této oblasti velmi aktivní. Důležité je transparentně informovat spotřebitele o slevách, jasně uvádět nejnižší cenu za posledních 30 dní a dodržovat pravidla pro dlouhodobé slevy či prodeje zboží s vadou.

Správné dodržování těchto pravidel přináší nejen ochranu před sankcemi, ale také vyšší důvěryhodnost mezi zákazníky, kteří jsou citliví na nekalé obchodní praktiky. V neposlední řadě mohou nová pravidla představovat i příležitost – ti, kdo slevy správně prezentují, mohou získat konkurenční výhodu na trhu, kde je stále větší důraz kladen na transparentnost a ochranu spotřebitelů.

V rámci této regulace je tedy klíčové důkladně sledovat vývoj legislativy v obou zemích, aby bylo možné pružně reagovat na případné změny a předejít tak sankcím či reputačním rizikům.