Obchodní napětí mezi Evropskou unií a Čínou roste

Obchodní napětí mezi Evropskou unií a Čínou prudce roste, když Peking oficiálně podává stížnost k Světové obchodní organizaci (WTO) kvůli clům, která EU uvalila na čínská elektrická vozidla (EV). Tato cla, která Čína označuje za formu nespravedlivého protekcionismu, dosahují od 7,8 % do 35,3 % v závislosti na značce a jsou doplněna k již existujícímu 10% clu. Cla se začala uplatňovat ve středu 30. října a podle evropských pravidel budou platit minimálně pět let.

Hlavním důvodem těchto opatření je snaha Evropské komise kompenzovat údajné nepřiměřené finanční dotace, které Peking poskytuje svému automobilovému průmyslu, a zabránit, aby evropské společnosti byly vytlačeny z rostoucího trhu s elektromobily. Evropská komise argumentuje, že bez těchto cel by se evropští výrobci, zejména v začínajícím segmentu elektrických vozidel, mohli brzy ocitnout v nevýhodě a z dlouhodobého hlediska by to mohlo vést k zavírání továren a ztrátě pracovních míst.

Čínské ministerstvo obchodu se ve svém prohlášení ostře ohradilo proti těmto opatřením. Ministerstvo uvedlo, že EU během svého vyšetřování používá nepřiměřené a nekorektní postupy a obvinilo ji z tzv. „nespravedlivé hospodářské soutěže“, která je podle Pekingu maskována pod pojmem „spravedlivá soutěž“. Čína odmítá uznat výsledky vyšetřování a oznámila, že oficiálně podala stížnost v rámci mechanismu WTO pro řešení sporů, přičemž plánuje nadále chránit zájmy a práva svých společností. Čína však doposud neoznámila žádná konkrétní odvetná opatření, ačkoli již v minulosti hrozila, že zasáhne proti evropským výrobkům, jako jsou mléčné produkty, brandy nebo vepřové maso.

Přesto čínské ministerstvo obchodu aktuálně klade důraz na dialog s Evropskou komisí a vyjadřuje zájem o rychlé dosažení řešení, které by mohlo vést ke zrušení cel. Tento postoj podporuje také Německo, které má značné obchodní zájmy v Číně a vnímá vyjednávání jako nejlepší způsob, jak zmírnit napětí. Mezi možnými řešeními, která jsou předmětem diskuse, je zavedení minimálních cen pro čínská elektrická vozidla na evropském trhu, čímž by se eliminoval cenový dumping.

Nicméně zavedení minimálních cen pro elektrická vozidla představuje pro Komisi náročný úkol, protože tento postup je složitý kvůli rozmanitosti modelů a kategorií EV a může být těžko uplatnitelný při celní kontrole. Evropská komise již jednou podobnou nabídku ze strany Číny odmítla. Čínská obchodní komora při EU se do procesu zapojila a namítala, že cla jsou „svévolná“, „neopodstatněná“ a „politicky motivovaná“, což by mohlo zhoršit jednání o minimálních cenách.

Na druhé straně Komise uvádí, že její vyšetřování bylo založeno na faktech a je v souladu s pravidly WTO. Evropská komise zveřejnila výsledky tohoto vyšetřování v červnu tohoto roku, přičemž jeho závěry využila jako právní základ pro zavedení dovozních cel. Na základě interních odhadů Komise se tržní podíl čínských výrobců elektrických vozidel v Evropě zvýšil z původních 1,9 % v roce 2020 na až 14,1 % ve druhém čtvrtletí 2024. Tento nárůst je podle Bruselu způsoben finanční podporou, kterou čínské firmy dostávají od vlády, což jim umožňuje prodávat vozidla za nízké ceny.
Evropští představitelé varují, že takto rychlý nárůst čínských E-vozidel představuje bezprostřední hrozbu pro evropský automobilový sektor. Podle jejich slov, pokud evropští výrobci nebudou schopni rychle přejít na výrobu elektrických vozidel a konkurenceschopných produktů, hrozí jim zánik a masové propouštění zaměstnanců.