Obchodní válka se vyostřuje. USA zredukuje finanční toky do Číny

Rozpory mezi Spojenými státy a Čínou se dál rozrůstají. Americký prezident Joe Biden ve středu podepsal nařízení, které má zásadně blokovat a regulovat americké investice do čínských technologií. Na krok USA stihla už Čína zareagovat. Její ministerstvo pro obchod uvedlo, že je oznámenou regulací vážně znepokojeno. Ve hře je možné zavedení podobně tvrdých protiopatření.

Americký dekret se dostane do platnosti počátkem příštího roku a počítá mimo jiné i s tím, že americké společnosti budou mít povinnost zveřejňovat své investice do čínského technologického odvětví.

Vláda v USA díky tomuto kroku zároveň získá novou povinnost s ohledem na prověřování zahraničních transakcí u soukromých společností. Joe Biden a jeho političtí kolegové se k velké regulaci ve vztahu k Číně uchýlili podle dostupných informací také kvůli tomu, že Čína využívá technologický vývoj s rozsáhlou účastí amerických firem také v propagandě a v oblasti vojenské sféry.

Spojené státy americké každopádně tvrdí, že nařízení se týká pouze aktivních investic. Nijak by se tedy nemělo dotýkat investic portfoliových, a tedy těch, kdy se firmy snaží pasivně investovat do jiných podniků například na akciovém trhu.

Z amerických investic mělo podle zahraničních listů v minulých letech profitovat hned několik firem. Řadí se mezi ně kupříkladu výrobce oblíbených dronů DJI nebo firma ByteDance, která stojí za velmi oblíbenou sociální sítí TikTok. I proto Čína na tento americký krok reaguje s velkou nelibostí. Čínští politici obviňují Spojené státy americké z toho, že jejich hlavním cílem je poškození čínské ekonomiky.

Nový americký dekret každopádně navazuje na sadu dalších učiněných restrikcí z minulosti. USA totiž stále vedou sankce i proti konkrétním čínským podnikům. V roce 2019 americká vláda kupříkladu zasáhla proti výrobci Huawei, kterého obvinila z rozsáhlé špionáže. Jiná sankce se však týkají i společnosti ZTE, která na evropském trhu proslula hlavně výrobou mobilních telefonů.

Čína každopádně v uvalených sankcích za Spojenými státy příliš nezaostává. Počátkem letošního července přišla totiž čínská vláda s tím, že s platností od srpna uvalí exportní kontroly na galium či germanium, a tedy prvky, které jsou klíčové pro výrobu solárních panelů, polovodičů nebo elektromobilů. V praxi tyto kontroly znamenají, že exportní firmy nově musí žádat čínské ministerstvo obchodu o povolení.

K omezení dovozu uvedených vzácných surovin se Čína mohla odhodlat i proto, že v případech obou uvedených prvků se řadí mezi nejdůležitější producenty na světě. Za světovými dodávkami gallia se momentálně Čína podílí z 94 procenty a v případě germania jde o 83 procent, jak ukazují poměrně nově provedené studie.

Ceny gallia či germania na trzích se od té doby dramaticky zvýšily. V každém případě je ale zřejmé, že na probíhající čínsko-americkou obchodní válkou nejvíce doplatí spotřebitelé. Právě na ty se totiž budou snažit nejrůznější firmy snažit uvalit břemena vyšších cen.