Ohrožují dílčí neúspěchy pozici Si Ťin-pchinga?

Západní média již nějakou dobu spekulují o pozici čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Jsou ale problémy realitního trhu nebo nezaměstnanost mladých pro čínskou komunistickou stranu problém?

I přes dnes zveřejněný výsledek meziročního růstu čínské ekonomiky za 1Q 2024 o 5,3 % se Komunistické straně Číny a jejímu vůdci Si Ťin-pchingovi se na první pohled příliš nedaří. Nebývale vysoká nezaměstnanost mladých lidí, propadající se akciový trh a pokračující turbulence v oblasti nemovitostí hrozí, že "čínský sen" ztroskotá a Si Ťin-pchinga možná stáhne s sebou. Navíc řada čistek ve vysokých funkcích v posledním roce (a někteří z postižených byli bývalí Siovi chráněnci) podnítila spekulace, že jeho pozice ve straně není zase tak jistá, jak se může na první pohled zdát. Je to ale správný pohled? Podle náznaků i kroků čínské komunistické strany to tak nevypadá.

Bylo to patrné z nedávno skončeného výročního zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců. Týdenní zasedání je nejdůležitějším každoročním shromážděním v čínském politickém kalendáři, na němž se oficiálně hodnotí výsledky uplynulého roku a stanovují se priority pro rok následující. Vše, co je na sjezdu předloženo, je nejprve schváleno vládnoucí komunistickou stranou po dlouhém období příprav a projednávání. Soudě podle zasedání se strana nepovažuje za „režim v krizi“. Zpráva o práci vlády, kterou přednesl premiér Li Čchiang, představila Čínu, která čelí "strategickým příležitostem i výzvám, přičemž příznivé podmínky převažují nad nepříznivými".

Zpráva přiznává, že tento rok nebude snadný kvůli geopolitickým tlakům, slabé zahraniční poptávce a řadě domácích ekonomických problémů a finančních rizik. Nicméně její tón je až nečekaně pozitivní a poukazuje na to, že tyto výzvy nezabránily Číně v tom, aby v loňském roce vykázala solidní hospodářský růst ve výši 5,2 %. Zpráva ale zcela pomíjí nízkou srovnávací základnu roku 2022 nebo stále se objevující otázky týkající se kredibility oficiálních vládních údajů. V každém případě je strana natolik sebevědomá, že i pro rok 2024 stanovila cíl růstu ekonomiky "kolem 5 %".

Co se týče Siova vedení, pracovní zpráva mu v zásadě připisuje, že Čínu sám provede hospodářskými a politickými výzvami roku 2024. To je dost bezprecedentní přístup, předchozí pracovní zprávy přisuzovaly veškeré zásluhy "silnému vedení ústředního výboru strany v čele se soudruhem Si Ťin-pchingem".

Pod Siovou vládou má komunistická strana kontrolu pevněji než kdykoli předtím, a to jak díky úplnější kontrole nad rozhodováním vlády, tak díky státnímu dohledu, který jí umožňuje rychle odhalovat a neutralizovat nesouhlas. Pro stranu není nic důležitějšího než její politická kontrola. Investoři mohou naříkat, ale nejsou Siovými voliči. To vlastně není ani čínský lid, jeho jediným voličem je komunistická strana Číny a ta má mnohem větší zájem na zachování a posílení své moci než na prosperující ekonomice. To neznamená, že ekonomika není důležitá. Naopak, je to jeden z nejsilnějších nástrojů strany k prosazování jejích politických cílů. Ale závratný růst posledních dvou dekád byl neudržitelný a provázený dlouhodobými riziky. Strana již dlouho vidí potřebu restrukturalizovat ekonomiku tím, že se bude zabývat těmito riziky a přejde na udržitelnější a pomalejší model růstu. Strana samozřejmě nemůže zanedbávat hospodářský růst. Potřebuje však pouze takový růst, aby si udržela stabilitu,

zatímco bude usilovat o jiné priority, jako je ještě výraznější regulace nebo technologická soběstačnost. O čínském „pokukování“ po Tchaj-wanu se není nutné více bavit.

Vedoucí představitelé jsou si dobře vědomi, že výše zmíněné priority jsou v rozporu se silným růstem, ale považují je za klíčové pro snížení rizika krize v dlouhodobém horizontu. Mohli by ve svém snažení ubrat, kdyby se obávali, že krátkodobé škody na ekonomice mohou být dlouhodobější dopad. Nebo by mohli představit rozsáhlé stimulační opatření, jak to udělali jejich předchůdci v předchozích obdobích hospodářských obtíží. Zatím nedělají ani jedno, ani druhé, a skutečnost, že pokračují v ekonomické restrukturalizaci, je jedním z důkazů, že si myslí, že mají věci pod kontrolou.

Mají pravdu? To ukáže až čas. Ve finále může Siovo vedení stát na obrovském domečku z karet, který se nakonec zhroutí. A nebo to bude úplně jinak a Si bude v budoucnu pokládán za největšího čínského vůdce.