Osobnost týdne: David Podhorský, Dawyck s.r.o.

Jsme velmi rádi, že pan Ing. David Podhorský přijal naše pozvání a našel si čas odpovědět na naše otázky.

David Podhorský je zakladatel firmy Dawyck s.r.o., která dováží zeleň a od roku 2021 také pěstuje rozchodníkové koberce pro zahradníky, zahradní realizátory a architekty. Pan Podhorský má zkušenosti se zahradnictvím a pěstitelstvím již od roku 2006 a v roce 2016 založil svojí vlastní firmu Dawyck s.r.o., která již momentálně spolupracuje s pěstiteli napříč celou Evropou.

Davida Podhorského jsme se zeptali na začátky v jeho podnikání a také na to, jak si v této složité době udržet stálé zaměstnance.  

Pracuji v zahradnickém byznysu. Od roku 2016 s mojí rodinnou firmou Dawyck s.r.o. velkoobchodně vozím zeleň – stromy, solitéry, rozchodníkové koberce, … z ČR i ze zahraničí. Jsem v podstatě pravou rukou zahradních architektů a realizátorů parků, zahrad a zelených střech.

V roce 2021 jsem začal s pěstováním vlastních rozchodníkových koberců, a to zejména kvůli ekologickým výhodám lokální produkce. Rozchodníkové koberce pěstované na Moravě se vyhnou dlouhému dovozu ze zahraničí, jsou bez přihnojování a plošných chemických postřiků.

Jaké byly vaše začátky v podnikání a co byste v dnešní době doporučili těm, kteří si chtějí také splnit své podnikatelské sny?

Než jsem začal podnikat, byl jsem 6 let zaměstnaný v největší školce na okrasné stromy v ČR a následně ve velkém zahradnictví v Brně, kde jsem pracoval dalších 6 let. Dával jsem do toho všechno, a aniž bych si to uvědomoval, už v té době jsem „podnikal”. Jen s cizím kapitálem. Měl jsem za úkol dostat zahradnictví z mínusu do kladných čísel. A to se mi povedlo. V tu chvíli jsem si uvědomil, že umím mnohem víc, než jsem si kdy myslel.

Po několika neshodách s vedením a překonání svého vlastního strachu z podnikání nebylo jiné cesty. Přišel impuls, a zatímco moje úžasná žena vedle v pokoji krmila malého synka, já na telefonu během 10 minut založil firmu Dawyck. Nutno říci, že jsem začínal bez jakéhokoliv kapitálu. Jediné, co jsem měl, byla znalost trhu a to, že dodavatelé znali mě. Jo a poslechl jsem si jednu audioknihu od Jacka Canfielda – Pravidla úspěchu. Zároveň jsem také dostával podporu od hodně lidí, ale většinou od jiných, než od kterých jsem to sám očekával.

Těch doporučení je spousty. To hlavní je překonat svůj strach a prostě to udělat. Nikdo vám nikdy nedá garanci, že to dobře dopadne. Ale také nikdo nikdy neudělá v dané věci víc, než vy sami. A taky si myslím, že když to neuděláte, tak budete jednou strašně litovat. Nebojte se ptát lidí kolem sebe. Požádejte o pomoc, žádejte o rady. Jo a nikdy to nevzdávejte. Možná právě tohle je jedna z nejdůležitějších schopností. Můžete mít kliku a podaří se to hned a snadno, a nebo také ne. Ale je velký rozdíl, zda se potom vzdáte, nebo se zvednete, oprášíte se, a jdete do toho znovu a jinak. Když budete mít z něčeho strach, tak proti němu postavte ještě větší strach. A i když to zrovna nebude fungovat, tak jste pořád tady, stále dýcháte, myslíte a žijete.

Všeobecně se hovoří o přicházejícím poklesu domácí ekonomiky. Dělá vaše firma nějaké kroky proto, aby rok 2023 zvládla bez dopadů recese?

Aktuálně tento trend v našem oboru není cítit. Samozřejmě jsme navázáni na stavebnictví a tam je pokles markantní, takže nás to zcela jistě doběhne také. Na druhou stranu trendy zelených střech jsou velmi silné a v tomto ohledu nečekám změnu. Zároveň považuji naši firmu za dostatečně odolnou na to, aby byla nastupující recesí zásadně zranitelná. Máme zdravý finanční základ, technologicky jsme zajištění a provoz je moderní řečí energeticky nenáročný. Přeci jen pěstujeme rostliny na poli. Dokonce si myslím, že s rozvíjející se Agro fotovoltaikou máme slušný potenciál k výrobě solární energie na našich plantážích. Proč bychom tento princip, když funguje na střechách, nemohli přenést na naši plantáž…

Vztahy s obchodními partnery jsou pro byznys klíčové. Každá firma má svůj způsob, jak se je snaží udržet a podpořit. Jak k této věci přistupuje vaše firma?

Hodně našich obchodních partnerů je s námi už od začátku. Samozřejmě, jak se rozrůstáme, tak se někteří partneři mění. Nicméně vždy si vybíráme ke spolupráci spolehlivé firmy a jednotlivce. Jdeme vždy cestou vzájemné důvěry, otevřené komunikace a s cílem spolupracovat dlouhodobě. Navíc, já jsem nikdy nebyl na smlouvy. Zastávám názor, že když něco řeknu, tak to platí. Ono pokud to někdo má nastavené jinak, tak se to ukáže velmi rychle. A je až s podivem, jak se kolem Vás při takovém nastavení pročistí okolí a jak příjemné potom mohou být i ty tolikrát proklínané obchodní vztahy. Vlastně je zásadní, jakými lidmi se v byznyse obklopíte. A s důvěrou to jde vždycky lépe.

Vzhledem k dlouhodobé nízké nezaměstnanosti v ČR se firmy neustále potýkají s nedostatkem kvalitních lidí. Trh práce je vyčerpaný, co děláte, abyste získali kvalitní nové kolegy, a udrželi spolehlivé stávající zaměstnance?

Tak toto téma je aktuálně naše největší výzva. Náš obor je velmi sezónní a máme hodně práce od března do října. Tedy pokud se bavíme o práci na rozchodníkové plantáži. A v tom čase je velmi těžké sehnat kvalitní zaměstnance. Běžně hledáme zaměstnance na Facebooku, ale nevyhýbáme se ani vyvěšení inzerátů v okolních obcích po obchodech a hospodách. Jako majitel si osobně moc přeji mít firmu dobře srostlou a spjatou s místními lidmi. Pěstujeme rohože na Hané a tady mají lidé tradiční vztah k půdě. A když máte kolegy a kolegyně, kteří bydlí na druhé straně plantáže, tak je to myslím to nejlepší pro obě strany. Snažíme se proto mít spíše dlouhodobě stabilní vztahy a podmínky takové, aby se k nám zaměstnanci rádi vrátili.

Kde spatřujete největší výhody českých firem? V čem za zbytkem světa pokulháváme a co je naopak naší rozdílovou kvalitou?

Nevím, zda to dokážu vnímat objektivně. Přeci jen bych posuzoval všechny firmy spíše podle okruhu našich obchodních partnerů. Obecně si myslím, že jedna z výhod je budování první generace firem v ČR. Tedy myslím té první poctivé generace ve smyslu srovnatelném se západní Evropou. Ten náročný čas zlatých devadesátek je asi samostatná podnikatelská kapitola. A upřímně klobouk dolů všem, kteří v tom čase podnikali. V současnosti vidím kolem sebe většinou firmy a podnikatele, kteří to opravdu chtějí dělat poctivě a férově. A nemyslím si, že je to jen otázka našeho výběru. Platí to asi opravdu obecně. Čím dál tím častěji vidím u českých firem také vášeň a zaujetí pro danou věc, radost když se něco podaří a tím nemyslím jen zisk. V čem naopak pokulháváme? Nejvíce asi v efektivitě práce. To pojetí, že nejdu do práce proto, abych tam strávil 8 hodin. A to bude do budoucna velký úkol pro nás zaměstnavatele. Změnit ve firmě to nastavení z ONI zaměstnanci na vzájemný respekt. Možná jsem moc velký snílek, ale zaměstnanců je dlouhodobě nedostatek a loajalita zaměstnance se nedá vyvážit mzdou. Rozdílová kvalita? Image podnikatelů byla v ČR dlouhodobě podkopávána a tak může mít někdo pocit, že česká firma není solidní a jde jí jen o nepřiměřený zisk. Myslím, že je mezi námi spousta podnikatelů srdcařů, kterým jde právě o to něco navíc. A to je ten rozdíl lokální nebo české firmy. Protože jako majitelé firem zde žijeme, máme tu rodiny a chceme prostředí kolem sebe kultivovat.

Když potřebujete najít novou inspiraci nebo se jen zrelaxovat a pobavit, jaký je váš recept?

Mně když je nejhůř, tak potřebuji slunce a miluju chodit bosý po plantáži. Cítíte ty rostliny pod chodidly, to spojení se zemí, jak to roste. Tam zpravidla dokážu setřepat stres a chmury. Co se týká inspirace, tak pro mě jsou opakovaně nejlepším zdrojem zákazníci. Ostatně i nápad začít pěstovat rozchodníky vzešel z rozhovoru se zákazníkem. A pak se držím poučky z jedné knihy. Když nad něčím přemýšlím, tak se ptám. Ptám se pořád a všude.

Co by každý člověk měl podle vás alespoň jednou za život udělat?

Tady je opravdu těžké odpovědět. Každý máme svoji cestu, své vnitřní nastavení a potřeby. Vycházíme z jiného prostředí a do vínku dostáváme jiné hodnotové nastavení. Můžu jedině sdílet to, co pomohlo mně. Nejvíce mě změnilo, když jsem se dokázal zastavit a podívat se do svého nitra. Tam kde máte uložené všechny strachy, všechny naděje, radosti a motivace. Zjistit kdo jsem a co opravdu chci. Za co chci bojovat, co mi stojí za ten risk a kde nebudu litovat ztráty. Neméně důležité je poznat, co opravdu nechci. To mi ušetřilo spoustu času a energie. Myslím, že by se člověk měl umět podívat sám sobě do očí a ne jen jednou za život. Možná to zkusit každé ráno…