Osobnost týdne: Petr Kovařík, Pražská čokoláda s.r.o.

„Neúspěchy jsou součástí našeho života a jejich prožívání nám dává potenciál posunout se dál.“ říká spoluzakladatel společnosti Pražská čokoláda s.r.o. Ing. Petr Kovařík a autor knihy Síla hotentota. Pan Kovařík vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze a spoluzaložil prémiový brand luxusních čokolád Steiner&Kovarik. Jejich povznášející čokolády sladí životy lidem ve 13 zemích světa, a to i v dalekém Ománu, kde čokoládu dodávají do paláce samotného Sultána.

Pan Kovařík odpověděl na otázky, které jsou pro tuto dobu stěžejní a zároveň popsal podnikání v čokoládovém průmyslu.

Jsme výrobci, distributoři do 13 zemí na světě (včetně Japonska, Ománu či Německa). Kromě toho také operujeme 7 obchodů. V centru Prahy či na letišti Václava Havla. Kromě tohoto také „customizujeme“ obaly pro světoznámé firmy. Milujeme naší práci, tvoříme, udáváme směr vývojem čokolád s medicinálními houbami a nahlížíme do tajů našeho bytí zkoumáním toho, jak čokoláda funguje po smíchání nejen s houbami, ale také s dalšími ingrediencemi. Proto už 4 roky vyvíjíme stále lepší a lepší čokolády s Vysokou školou chemicko-technologickou a Českou zemědělskou univerzitou.

Jaké byly vaše začátky v podnikání a co byste v dnešní době doporučili těm, kteří si chtějí také splnit své podnikatelské sny?

Nebát se, tvořit a hlavně neposlouchat, co si myslí Vaše okolí. Prostě jít směrem, kterému věříme. A to se lidem nelíbí, když najednou začnete dělat něco, na co nejsou od Vás zvyklí.

Jak na vás dopadá inflace, se kterou se Česká republika momentálně potýká.

Inflace? :-) To je asi to nejmenší, i když jsme si půjčili 1 mil za 10 procent plus inflace, což není nyní moc milé, tak spíš na nás dopadají smlouvy z minulosti. Dluhy za to, že jsme si půjčili na zaplacení dopadů covidu a lidská chamtivost.

Vztahy s obchodními partnery jsou pro byznys klíčové. Každá firma má svůj způsob, jak se je snaží udržet a podpořit. Jak k této věci přistupuje vaše firma?

Chceme se prací bavit, i když je to těžké. Proto k nim přistupujeme pravdivě a bez toho, abychom si na něco hráli. Prostě děláme tak, jak tomu věříme. A samozřejmě, máme maximální kvalitu a nejlepší služby, které umíme. A když je potřeba, tak makáme, což je vlastně pořád. :-) Hodnoty, které některé lidi odradí, musíte nahradit tím, že prostě pracujete víc, protože si za to, co hlásáte, zodpovídáte.

Vzhledem k dlouhodobé nízké nezaměstnanosti v ČR se firmy neustále potýkají s nedostatkem kvalitních lidí. Trh práce je vyčerpaný, co děláte, abyste získali kvalitní nové kolegy, a udrželi spolehlivé stávající zaměstnance?

Je to těžší téma a asi by se o tom dalo hovořit dlouho. U nás to je spíš zmar lidí, když třeba v kavárně pod Hradem, kterou máme, není žádná tržba a stejně to tam musíme z důvodů dohod držet. :-(

Kde spatřujete největší výhody českých firem? V čem za zbytkem světa pokulháváme a co je naopak naší rozdílovou kvalitou?

Výhoda? Asi schopnost reagovat. U těch mladších a těch, kteří si vydělali na své živobytí sami. Bez cizích investic. Ale že by to byl rozdíl? Mám pocit, že firmy na západě moc makat nemusí a stejně tak nejsou tak invenční.

Když potřebujete dobít „baterky“, najít novou inspiraci nebo se jen zrelaxovat a pobavit, jaký je váš recept?

Sport. Relax ve wellnessu. Ale běhání, cvičení. To je stejně alfa omega. Někdy zkouším jógu a pak, když mám odpracováno na tělesné úrovni, tak postupuji na „duševní“ stravu a tak čtu, učím se, tvořím. Samozřejmě rodina a vztahy. Pak to jde hned vše lépe.

Co by každý člověk měl podle vás alespoň jednou za život udělat? (Jakou knihu si určitě přečíst, jaké místo na světě navštívit, co zajímavého prožít?)

Haha. To je otázka. :-)

Podle mě by měl cestovat a rozšířit si obzory. Číst, protože bohatý člověk má doma knihovnu a chudý televizi. Zkusit napsat knihu. Zkusit jakýkoliv sport a vydržet u něj celoživotně a kultivovat také svoje tělo.

No, těch doporučení by bylo mnoho. Ale milovat sebe a ostatní je asi to nejvíc.