Osobnost týdne: Mgr. Martina Houdková, Gymnázium moderních technologií

Kvalitní a smysluplné vzdělání po dokončení základní školy chce pro své děti každý rodič. Možností, které se nabízejí je mnoho, ale jak se v nich vyznat? Jak vybrat tu správnou školu a jak se vypořádat se zvyšujícími se nároky a konkurenčním prostředím? O tom všem jsem si povídala s charizmatickou a inspirativní majitelkou hned několika vzdělávacích institucí, paní Mgr. Martinou Houdkovou. Do jejího portfolia dnes patří Škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, Střední odborná škola a nově také Gymnázium s.r.o.

Rozhovor s osobností týdne bude tentokrát o jiných tématech, než kterými jsme se zabývali v posledních měsících a já mám velkou radost, že si Martina našla na náš rozhovor čas.

Martino, když se vrátíme v čase do roku 1991, jak jsi tenkrát vnímala rozhodnutí Tvých rodičů založit soukromou školu?

Hlavně jsem vnímala celé jejich nadšení něco začít tvořit podle sebe. Celé dny a večery se u nás mluvilo, co kdy a jak udělat, aby mohli společně založit školu. A pak to začalo. Táta pak vždycky vyprávěl, že se s mámou rozhodli mít školu a za pár měsíců to bylo. Velká nadsázka a humor. Mně od té doby rodiče zmizeli do kanceláří a já si dodnes pamatuji tu červenou sedačku, na které jsem na ně čekala před dveřmi zasedačky. Ale stálo to za to. Jejich rozhodnutí mít soukromou školu, a nejenom jednu, bylo velmi ambiciózní a odvážné. Neměli žádné velké finance na rozjezd podnikání, ale měli zkušenosti a věřili si, že to dokážou. A to jen díky jejich odvaze, pracovitosti, trpělivosti a uměním obklopit se správnými lidmi.

Muselo to být velmi náročné pro celou rodinu, pamatuješ si, čím si museli Tvoji rodiče projít a co všechno jejich rozhodnutí obnášelo?

Museli si projít úspěchy i neúspěchy, ne vše se hned a na první dobrou povedlo. Práce se stala součástí života celé rodiny. Bylo jedno, jestli je sobota nebo pondělí, nebo ráno nebo večer. Pořád jsme něco řešili a vymýšleli. Myslím, že se o škole se nemluvilo jen u štědrovečerní večeře : ).

Pokračuješ v jejich odkazu, sama jsi založila a vedeš další vzdělávací instituce a programy, mohla bys zkusit srovnat, jaké to bylo tehdy a jaké to je dnes, myslím tím začít projekt? Postavit firmu? Najít vhodné lidi a také najít studenty? Jak vnímáš podnikatelské prostředí a podmínky v ČR? Je něco, co tě třeba i odrazuje od dalších projektů?

Já mám obrovskou výhodu v tom, že jsem u všeho byla od začátku a prošla si snad všemi činnostmi, které ve škole jsou. A bylo jedno, jestli jsem zrovna lepila obálky, vyplňovala formuláře, učila nebo řídila školu. Jedině jsem snad nikdy nebyla školnicí : ). To jsou ty nejlepší zkušenosti, které jsem mohla dostat. I když to nebylo vždy úplně jednoduché. Kolikrát jsem čekala, že mě studenti vynesou ven v zubech, bylo mně okolo dvaceti, když jsem začala učit. A upřímně nejenom že jsme byli skoro stejně staří, asi jsem taky nebyla o moc více vzdělanější než oni. Ale bylo to super. Učila jsem moc ráda a vždycky, když mě po ukončení školy objali a poděkovali za to, co jsme pro ně udělali, věděla jsem, že ty těžké chvíle za to stály. Takže moc nedokážu posoudit náročnost předtím a nyní, protože navazuji na projekty, které už dlouho fungují. Moje rodina má za sebou 33 let působení ve školství. 

Založili jsme gymnázium, střední odbornou školu, vyšší odbornou školu a vysokou školu. Bylo to náročné a je i nyní. Jsme svázáni spoustou pravidel ze strany státu. A občas skloubit dohromady, co po nás stát jako po škole vyžaduje a co nám dává smysl, je velmi náročné. Já bych ocenila větší volnost ve věcech obsahových, co, kdy a koho máme učit. Stavět více na tom, jaké máme studenty, a podle toho modelovat předměty a jejich obsahy. O nastavení příjímacích zkoušek, maturitních zkoušek, obrovské administrativě ani nemluvě. A výběru učitelů? Nedává mně smysl odmítnout bývalého velvyslance a přijmout hlavně učitele, který má pedagogické vzdělání na výuku předmětu Diplomatický protokol. 

Myslím si, že školy by měly mít v určitých věcech větší důvěru ze strany státu, že ví, co dělají a proč. A že by mě to odradilo od dalších projektů? To určitě ne, takovou povahu nemám. Co se týká podnikatelského prostředí, mohu obecně konstatovat, že dnešní doba je velice náročná jak na podnikání, tak na běžný život. Velké množství informací a „neomezené“ možnosti moderní doby poskytují širokou nabídku všeho, a uspět v tomto světě je těžší než dříve. Tedy překážky si klademe my sami, konkurence i byrokracie státu.

Mimochodem, všimla jsem si na webových stránkách odkazu z úst Tvého tatínka, „umění vést je umění komunikovat“. S tím nelze nesouhlasit. Kdyby tam mělo být něco Tvého, a já věřím, že jednou tam bude odkaz Tvůj, tušíš, co by tam stálo? Jaké jsou další nutné schopnosti pro to, aby mohl člověk úspěšně vést školu?

Možná si pamatuješ, kdysi byla velká cedule nad vstupem do školy s nadpisem: Základem prosperity je kvalita personálu. Já jsem si klepala na hlavu, co to ten táta zase vymyslel a chichotala se tomu. Ted´ k tomu přidávám umění komunikace a ještě poslední – hlavně se z toho … : ).

Podle mě pro vedení školy nebo čehokoliv jiného hlavně potřebuješ mít vizi a cíl, ke kterému jdeš. Znát smysl toho, proč to děláš. A potom schopnost a odvahu obklopit se loajálními lidmi, kteří jsou ve svých pozicích lepší než ty. Dát jim prostor, důvěru a odpovědnost za to, co dělají. A když se něco nepovede, tak je podržet, pomoci vyřešit problém a jít dál.

Jsem moc zvědavá, jak se Tvoje školy dnes profilují, můžeš nám je zkusit trošku více přiblížit? Jakou máš pro ně strategii do budoucna? Podle čeho se studenti rozhodují, že půjdou studovat k vám?

Zůstanu-li na rovině středoškolského vzdělání, učíme ve škole dva obory. Prvním je obor Gymnázium – nepochybně jasná cesta pro toho, kdo se chce intenzivně připravovat na další studium na vysoké škole, kdo je studijním typem a chce se učit ve škole, která funguje na principu partnerství studenta a učitele, na principu hledání cesty ke vzdělání nejen formou tzv. klasické výuky ve školní lavice, ale také za použití inovativních metod učení – projektové výuky, zážitkové pedagogy, využití IT technologií, provázaností ve spolupráci s vysokými školami, kde potenciálně může náš student pokračovat ve vzdělávání. Díky tomu, že jsme menší školou, lépe na každého našeho studenta vidíme a máme tak šanci i za pomoci odborníků v oblasti kariérního poradenství hledat tu správnou oblast dalšího osobního rozvoje studenta. 

Druhým oborem je obor Veřejnosprávní činnost s programy, jakou jsou Mezinárodní vztahy a diplomacie, Mediální komunikace a PR, Právo a právní administrativa apod., a díky nim je tu pro studenty šance získat dobré základy v mnoha disciplínách, které člověk k životu v dnešní společnosti potřebuje – znalost mezinárodních vztahů a prostředí, práva, ekonomiky, fungování veřejné správy, znalost několika cizích jazyků, IT technologií, znalost společenské etikety, pravidel sebeprezentace, rétoriky a mnoha dalších oblastí. K tomu platí stejně jako na gymnáziu provázanost s praktickým životem, naši studenti se během studia potkají se spoustou inspirativních osobností z veřejného a kulturního života, zapojí se do projektů, sami organizují řadu školních akcí. Doufám, že z toho vyplývá náš cíl přispět výraznou měrou k formování mladého člověka, k jeho osobnímu rozhledu a rozvoji a schopnosti adaptovat se na trhu práce.

Jako potenciální budoucí zaměstnavatel z oboru financí a bankovnictví se nemůžu nezeptat, jak se Tvoje školy angažují v oblasti finanční gramotnosti studentů a jak probíhá výuka o vývoji naší nebo světové ekonomiky? Myslíš, že je to pro studenty aktuální téma?

Finanční gramotnost je nesmírně důležitá. My se snažíme zařazovat ji do předmětů, jako jsou matematika či ekonomika, ale také využíváme nabídky operačních programů, které přímo pracují s tématem finanční gramotnosti, odborníci na tuto problematiku tedy přijdou do školy a pracují se studenty. K rozvoji finanční gramotnosti zčásti přispívají i některé projekty typu studentské firmy a společnosti, při kterých si sami studenti připravují finanční rozvahy a hospodaří s penězi tak, aby mohli zrealizovat nějakou plánovanou aktivitu. Oblast bankovnictví a financí pokrývá dokonce samostatný studijní program, který se jmenuje Finance, business a světová ekonomika a je mezi studenty dost žádaný.

Když už jsme u studentů, zajímá mě, jak si vaši studenti stojí na pracovním trhu a jestli sledujete další studijní nebo profesní dráhu studentů poté, co u vás dostudují? Je tam nějaký trend? A srovnání se světem? Pro jaké děti jsou vlastně Tvoje školy určené?

Pro studenty s otevřenou myslí a chutí spolupracovat v rámci studentské a učitelské komunity. Dáváme studentům velký prostor v podobě projektů, které si mohou vyzkoušet a realizovat. Mohou se setkávat s osobnostmi mnoha různých profesí, které je mohou inspirovat nebo jen udělat si vlastní představu, co by je mohlo v životě naplňovat. Škála školních aktivit je obrovská a je jen na nich, zda-li si z toho něco vezmou. Dáváme jim prostor, možnosti, příležitosti, a to ostatní je na nich. To jsem u té lidské stránky. Z hlediska odbornosti se, jak jsem již uvedla, „projdou“ spolu s námi světem současné ekonomiky, práva, společenských věd, poznají např. zásady diplomatického protokolu, naučí se dobře prezentovat, pracovat se zdroji, zorientovat se ve světě médií a mediální komunikace apod., v rámci toho pak řada z nich buď již ví, který obor budou dále studovat na VŠ, popř. rovnou díky praxi vědí, o jaké pracovní místo se ucházet. Každý rok se zajímáme o další život našich absolventů a můžeme potvrdit, že více jak 80 % jich pokračuje na VŠ.

Já sama mám syna v 7. třídě. Máš pro mě nějaké praktické doporučení, jak zjistit kterým směrem by se měl ubírat? On totiž sám opravdu neví a já pro něj samozřejmě chci to nejlepší a svět zalitý sluncem : ) bohužel realita je jiná a to rozhodování není vůbec snadné.

Úplně Ti rozumím, mám také dceru v sedmé třídě a čeká nás stejné rozhodování. Budu ráda když bude absolvovat test studijních předpokladů a podle toho začneme vybírat školy, kam půjdeme na den otevřených dveří. Je důležité, jak se dítě ve škole cítí, jak dokáže navnímat atmosféru školy. A to že neví, co chce dělat, je v jeho věku úplně běžné, s tím se nemusíš trápit. A pokud to nebude vědět ani za rok, tak bych volila školu, která Ti v průběhu studia dává určitý výběr a možnosti. V současné době je zřejmě pro děti, které se rozhodují kam po deváté třídě nejvíce důležité, aby se v nové škole cítily dobře – v poslední době se mluví o tzv. wellbeingu, našly si kamarády, navázaly dobrý vztah s učiteli a mezi předměty si vybraly takové, ke kterým mají blízko a očekávají, že je budou tzv. bavit. A to už není tak nemožné poznat – přeci už na základní škole vím, co jsem měl raději a co mi třeba nebylo úplně blízké. A pak také být připraven na to, že mě možná čekají nová „školní dobrodružství“ a budu na sobě muset trochu zapracovat…

Teď mě také napadá, jsi obklopena generací Z, jaká je z Tvého pohledu? Je mezi generací X a touto novou generací nějaký zásadní rozdíl? Na co se má zaměstnavatel v této oblasti připravit? Jaké jsou naše největší příležitosti v práci s takto mladými lidmi?

Jsou fajn, mám je ráda, i když bych je někdy nejraději roztrhla. Na mě jsou moc povrchní, nejdou věcem do hloubky. Stačí jim jen najít si informaci, tu použít a pak zase vypustit. Nemají potřebu informace uchovávat v paměti, protože ví, že si ji vždy rychle najdou a nějak vyhodnotí. Jenomže nehodnotí vcelku, protože nemůžeš najednou vygooglit i všechny s tím spojené informace a dát si je do souvislostí. Na druhou stranu se umí rychle orientovat, poradit si v mnoha situacích a také mají velké sebevědomí a očekávaní, disponují znalostí jazyků a na počítačích či v oblasti moderních technologií jsou na tom výrazně lépe než my.

Pojďme se na závěr vrátit na chvilku k Tobě. Působíš jako velmi aktivní člověk. Sama jsi mámou a řídíš několik společností. Je ještě něco, co bys chtěla zrealizovat a na co se třeba těšíš?

Jé, toho je spoustu. Mě strašně baví dělat něco nového, i kdyby to bylo jen přestavět učebny nebo udělat novou školní zahradu. My jsme letos prvním rokem otevřeli všeobecné gymnázium. Ted´ jsou v běhu další kroky, připravujeme jim podporu při výběru VŠ, přijímacím zkouškám na ně, pomoc při výběru praxe atd. Budeme partnery při charitativním rockovém koncertu atd.

A na co se těším? Že přijde úplně něco nového, co jsem ještě nikdy nedělala. Jsem ve školství celý svůj život a najednou cítím, že chci zkusit i něco nového. Vůbec nevím co, tak jsem zvědavá, co mi vesmír do cesty přivede. A v osobním životě mám také jedno přání, ale to Ti řeknu až u sklenky Prosecca : ).