Osobnost týdne: Tomáš Ondráček, firma ARTIN

Firma ARTIN je starší než google! Spolumajitel a spoluzakladatel dnes již holdingové skupiny Tomáš Ondráček nám poodkrývá svět IT, oblast robotiky a představuje dechberoucí elektronickou recepční Ronu, která je schopná vám na recepci zodpovědět otázky nebo třeba přivolat výtah. Projektem virtuální recepční pod názvem aReception i řadou dalších projektů se nyní intenzivně zabývají spolu s kolegou Honzou Najvárkem, se kterým firmu ARTIN založil. Jaká opatření jejich firma zavádí, aby tento rok zvládla bez dopadu recese? Jaký pohled má Tomáš Ondráček na oblast Green dealu, nejen v kontextu světového dění, ale i svého holdingu? Byl by pro přijetí společné evropské měny? A jakých soutěží se účastní společně se svým synem ve volném čase?





Děkujeme za inspirativní rozhovor a vhled do světa „ajťáků", a také za to, že se svou prací zasazujete o to, aby se Česko řadilo mezi světovou špičku v IT oboru.

ARTIN je skupina firem s více než 400 IT odborníky, obratem přes 500 mil. CZK a pobočkami v Praze, Brně a Bratislavě. Zabýváme se vývojem software pro velké korporátní klienty z oblasti telekomunikací, bankovnictví, pojišťovnictví či průmyslové výroby. Název ARTIN v sobě skrývá kromě slova „umění“, zde myšleno umění ve vývoji SW, i zkratku ARTificial INtelligence, neboť umělá inteligence nás zajímala už před těmi 25 lety, kdy jsme začínali, a v posledních letech konečně dochází i na její praktické uplatnění. V rámci ARTINu, který se už mezitím rozrostl na holding firem, tak vznikají projekty z oblasti AI a robotiky, které pak následně odštěpujeme do samostatných společností. Jsou to například Roboauto (autonomní a teleoperované řízení různých vozidel a strojů), Coworkers (chatboty a voiceboty nedávno strategicky spoluinvestované firmou Daktela), Aiviro (firemní automatizace založená na AI přístupu, která se dívá a kliká na obrazovku stejně jako člověk) a dále i projekt, kterým se teď intenzivně zabývám, což je projekt virtuální recepční či průvodkyně pod názvem aReception. Představte si elektronickou recepční, která je schopná vám na recepci zodpovědět základní otázky a poskytnout informace, zavolat vám někoho z firmy nebo třeba přivolat výtah. K tomu vám ještě umí vyhledat odpověď na jakoukoli vědomostní otázku, sdělit, jaké bude počasí, pobavit vás vtipem nebo zobrazit mapu areálu, a přitom má stále dobrou náladu.

Jaké byly vaše začátky v podnikání a co byste v dnešní době doporučili těm, kteří si chtějí také splnit své podnikatelské sny?

Firma ARTIN vznikla v červnu roku 1998, takže jsme o 3 měsíce starší než Google. Máme ryze české kořeny, založili jsme ji s kolegou Honzou Najvárkem a vlastníme ji dodnes. V době, kdy jsme s Honzou s podnikáním začínali, jsme měli svoji představu o tom, jak by se software měl správně vytvářet, jak by měly týmy společně fungovat abychom došli co nejefektivněji k požadovanému výsledku. Začínali jsme jako samostatní živnostníci a setkali jsme se na projektu přístupového software pro jadernou elektrárnu. Spolupráce se nám zalíbila do té míry, že když Honza pak plánoval delší pobyt v Kanadě, navrhl založení ARTINu, abychom nenechali jeho stávající zákazníky napospas konkurenci. V té době jsme tedy měli dvojčlenný vývojový tým rozprostřený mezi Kanadou a Českem a v legraci jsme tehdy říkali, že ani zničení celého jednoho kontinentu nemůže ohrozit náš zdrojový kód. Já jsem pracoval od rána a díky časovému posunu pak na mě Honza odpoledne plynule navázal. Cloud ani systémy pro sdílení zdrojového kódu ještě neexistovaly, takže jsme si nově napsané části posílali emailem a synchronizovali ručně.

A prožili jsme si i těžké časy, kolem roku 2000 po Honzově návratu do ČR nebylo na trhu příliš zakázek a nějakou dobu jsme přežívali dva z jednoho platu a usilovně jsme se snažili prorazit a přesvědčit, že náš koncept vývoje SW je ten pravý. Díky této snaze se nám podařilo navázat spolupráci s HP a proniknout tak do oblasti telekomunikací a pak už se práce postupně nabalovala jako sněhová koule. Přibývali noví kolegové a nové projekty v dalších segmentech. Naprostá většina zákazníků, které jsme získali, je s námi dodnes, včetně těch úplně prvních dvou.

Když se ohlédnu zpět a měl bych něco doporučit, pak by to bylo asi to, že nejdůležitější jsou lidé, se kterými se v životě potkáte, kterými se obklopíte, se kterými spolupracujete. A my jsme měli to štěstí, že kolem nás v ARTINu vyrostla parta skvělých lidí nadšených pro vývoj SW, o které se můžeme opřít. Dále je určitě důležitá výdrž, nenechat se odradit neúspěchy, i když trvají nějakou dobu. Osobně jsem vysledoval, že každý projekt potřebuje minimálně dva roky, aby se dalo říci, jestli to bude nebo nebude stát za další úsilí. Třeba zrovna na projektu aReception první myšlenky vznikly už v roce 2019 a postupně je rozvíjíme přes interní řešení čistě pro vnitřní potřeby až po formu výsledného produktu pro firemní recepce, muzea, knihovny, letiště nebo třeba science centra. No a také vyznáváme princip KISS (Keep It Stupid Simple), tedy hledat co nejjednodušší funkční řešení a jednoduché fungování firmy bez byrokracie, zkrátka, nekomplikovat si život.

Dělá vaše firma nějaké kroky proto, aby rok 2023 zvládla bez dopadů recese?

Je pravda, že první dopady recese jsme už letos zaregistrovali. Dochází k omezování rozvojových a inovačních projektů, na pracovním trhu se ve větším počtu objevují po řadě let opět volní vývojáři. Za dobu našeho fungování jsme takovými cykly už párkrát prošli, a jsme zvyklí, že nabídka s poptávkou jsou málokdy vyvážené. Snažíme se tedy posílit naši obchodní aktivitu a hledat nové příležitosti. Zhruba polovinu našeho obratu máme v zahraničí a vnímáme, že toto zpomalení není pouze záležitostí ČR. Vnímáme také, že náš IT obor se rychle globalizuje, dnes není pro českého vývojáře problém se nechat najmout od firmy v USA nebo kdekoli jinde po světě. Musíme s tímto trendem pracovat a jít mu naproti. Další možností je využívání nových technologií, třeba umělá inteligence bude v řadě oborů včetně toho našeho nástrojem pro zvýšení efektivity, zlepšení nebo zrychlení výstupů. Možností je spousta, třeba nechat rutinní úkoly plnit virtuální recepční a čas člověka využít smysluplněji.

Jak pracujete s mladými lidmi, kteří začínají svou kariéru ve vaší firmě? Přeci jen, generace dnešních mladých 20+ let je velmi specifická.

Neřekl bych, že mladí lidé jsou dnes úplně jiní, než jsme bývali my, i když odlišnosti tam jsou a jejich dnešní možnosti jsou určitě na úplně jiné úrovni. Dobré ohodnocení a pracovní prostředí je dnes bráno jako standard a stále důležitěji vnímají i smysluplnost práce a možnost odborného i osobnostního růstu. V ARTINu budujeme naše vzájemné vztahy na důvěře a otevřenosti, na nic si nehrajeme, víme, že u juniorních lidí není tolik důležité, co už umí, ale jaký je jejich postoj a schopnost a nadšení se nové věci naučit. A k tomu dáváme co největší prostor a flexibilitu a očekáváme, že protihodnotou bude touha se posouvat a dodávat zákazníkům co nejlepší řešení jak po stránce odborné, tak po stránce měkkých dovedností jako jsou třeba naslouchání, komunikace, synergie a týmová spolupráce.

Jaký je váš osobní názor na přijetí eura? Měla by ho ČR přijmout?

Jako exportérovi s polovinou příjmu v EUR, který má většinu nákladů v CZK nám poslední dobou posilování koruny dělá trošku vrásky. Řešíme různé způsoby zajištění, ale i tak je dopad do našeho finančního hospodaření významný. Pokud bychom tu měli euro, měli bychom o starost méně.

Jak se díváte na oblast Green dealu v kontextu světové dění, ČR a vaší společnosti?

Green deal, jako reakci EU na probíhající změnu klimatu, beru jako realitu a současně příležitost. Samozřejmě je to primárně politické rozhodnutí a v kontextu postoje ostatních velkých světových ekonomik může vypadat nevýhodně, ale v důsledku myslím, že nás posune dopředu, protože řešení bude úzce spojené s využíváním moderních technologií a modernizací řady klíčových odvětví od energetiky po dopravu. Kdo to zvládne první, bude mít náskok, tak si nenechme tento vlak ujet.

Kde spatřujete největší výhody českých firem? V čem za zbytkem světa pokulháváme a co je naopak naší rozdílovou kvalitou?

Třeba v našem oboru má Česko velmi dobrý zvuk. Čeští vývojáři a obecně IT odborníci jsou považováni za jedny z nejlepších na světě. Někdo nás počítá do první desítky, někdo do prvních tří, někdo dokonce jako úplně nejlepší na světě. Ale i mimo IT je obecně naší devizou dobrý mix odpovědnosti, odbornosti a schopnosti improvizovat. Zlepšit bychom se určitě mohli v našem pojetí sebeprezentace, často umíme skvělé věci, jen se nedokážeme sebevědomě prodat.

Jaká země je pro vás nejdůležitějším obchodním partnerem a jaké máte nyní v hledáčku pro expanzi?

Těžiště našeho exportu je nyní ve Švýcarsku a Rakousku. Rádi bychom tam naši prezenci posílili a rozšířili i do dalších zemí DACH a okolí, severských států a Británie. A pokud se objeví příležitost i jinde v zahraničí, máme zkušenosti a jsme připraveni dodávat kdekoli po světě. A v našem případě to není pouze o zákaznících, ale chceme působit globálně i z pohledu našich kolegů vývojářů a hledat šikovné talenty nejen v ČR, takže nově zakládáme nové vývojové centrum v portugalském Portu a další budou, věřím, následovat. A projekt aReception je od počátku stavěn jako globální, podporujeme multijazykovost a míříme jak na český, tak zahraniční trh.

Co vás v poslední době ve vašem podnikání pozitivně překvapilo?

Překvapením pro mne v poslední době byl překotný pokrok v oblasti umělé inteligence. Je to obor, který jsem studoval a ve kterém se stále snažíme realizovat nějaké smysluplné projekty a musím říci, že jsem při prvním testování nevěřícně kroutil hlavou nad tím, co už velký jazykový model od OpenAI zvládá. A během pár hodin jsme jej pak měli zapojený i do naší aReception, protože taková obecná inteligence schopná reagovat na různé záludné dotazy všetečných uživatelů nám tam dlouhodobě chyběla. Vnímám v tomto směru samozřejmě i různé obavy, ale myslím, že teď už nám nezbývá nic jiného než najít způsob, jak tento nástroj využít k našemu prospěchu a nikoli záhubě – stejně jako jsme v historii čelili různým jiným výzvám od jaderné energie přes počítače až po vznik a rozvoj internetu.

Když potřebujete dobít „baterky“, najít novou inspiraci nebo se jen zrelaxovat a pobavit, jaký je váš recept?

Všiml jsem si, že řada „ajťáků“ má koníčky z netechnických oblastí, a tak nejlépe relaxují. Já v tom nejsem výjimkou a ta paleta je opravdu pestrá. Rád si sbalím batoh a vyrazím jen tak na pár dní do přírody, zahraji si a zazpívám s kamarády, kutím něco na chalupě nebo se zajedu kouknout na včelstva, která chovám. A, popravdě, pořád mě baví i to programování, takže se synem se občas účastníme třeba nějaké té robotické programovací soutěže. Aktivit a nápadů by byla spousta, jen ty dny mají pořád jen 24 hodin.