Osobnost týdne: Vilém Urbánek, Forestry instruments s.r.o.

Manželé Renáta a Vilém Urbánkovi jsou zakladatelé společnosti Forestry instruments s.r.o., která vznikla začátkem roku 2013 jako rodinná obchodní a konzultační firma s velmi specifickým a úzkým sortimentem. Zabývá se především dodávkami přístrojů a pomůcek pro některá lesnická terénní měření, terénní sběr dendrometrických dat a vědeckých počítačových systémů pro laboratorní analýzy vzorků přírodnin.

Mezi přednosti společnosti Forestry instruments s.r.o. patří mimo jiné přímé zastoupení světových výrobců. Jejich mnohaleté zkušenosti, znalosti a maximální flexibilita. Výhodné ceny nabízených produktů a služeb je posouvá na přední pozici v oboru.

V čem spatřuje společnost výhody a slabiny v českém podnikatelském prostředí? Jaké kroky dělá firma pro to, aby se vyhnula recesi? Vilém Urbánek v rozhovoru zmiňuje také 90 let starou klasiku – knížku od Dala Carnegieho, která je po desítky let světovým bestselerem. Knihu, která má co říct všem, kdo se pouští do podnikání.

Jaké byly vaše začátky v podnikání a co byste v dnešní době doporučila těm, kteří si chtějí také splnit své podnikatelské sny?

Naše firma vznikla jako pokračovatel nebo spíše nástupce lesnické sekce akciové společnosti Silvi Nova CS, a.s. poté, co se její švédský majitel rozhodl, že přestane v tomto segmentu podnikat. Původní zaměstnanci tedy založili firmu Forestry Instruments s.r.o. a postupně převzali jednak více než dvacet let budovanou síť českých a slovenských spokojených zákazníků, jednak roli renomovaného a spolehlivého partnera zahraničních výrobců. Za svou současnou přední pozici v oboru tedy vděčíme jednak svým mnohaletým zkušenostem se zdejším vývojem a praktickým využíváním moderních technologií, které svým zákazníkům nabízíme a dodáváme, jednak stejně dlouho trvající úzké spolupráci s jejich předními světovými výrobci. V tomto kontextu byl začátek podnikání z pohledu současného managementu v podstatě přirozený a úspěšný.

Nicméně, jak si splnit svůj podnikatelský sen si v dnešní době si netroufám nikomu radit. Domnívám se, že pro řadu (mladých) lidí je zde dnes nejspíš snem nějak se přisát na státní peníze, získat tak hned po studiu slušný plat, 5 týdnů dovolené, životní jistoty, a přitom se nepředřít a nepřebírat za svou pracovní existenci plnou odpovědnost. A pokud možno pracovat z domova… Nepopírám, že jsou výjimky, ale těm už si vůbec radit netroufám. Ti si dokážou cestu pravděpodobně najít sami, možností k tomu mají určitě více, než jsme měli před 30 lety ve svých 30 letech my. :-)

Dělá vaše firma nějaké kroky proto, aby rok 2023 zvládla bez dopadů recese?

Paradoxně bude rok 2023 pro naši firmu asi ten nejlepší za celou dobu její dosavadní existence. Daří se nám totiž realizovat několik opravdu významných zakázek, na kterých jsme ovšem pracovali už v uplynulých letech. Větší obavy máme spíš z let příštích, vzhledem k vývoji ekonomických parametrů především národní ekonomiky i stavu a struktury politické reprezentace. Na druhé straně je ovšem pravdou, že se nám obvykle dařilo lépe v dobách, kdy se hovořilo o stagnaci a poklesu ekonomiky, zatímco v dobách všeobecného ekonomického růstu jsme se pohybovali spíše jen na hranici rentability. Možná je to částečně i proto, že naše zboží slouží mimo jiné i ke zvyšování efektivity práce a řízení. Takže poptávka po našich službách a zboží stoupá spíše v období potřeby modernizace a hledání efektivních řešení pod tlakem zhoršujících se ekonomických vyhlídek.

Jak pracujete s mladými lidmi, kteří začínají svou kariéru ve vaší firmě? Přeci jen, generace dnešních mladých 20+ let je velmi specifická.

Jsme malá rodinná firma, cizí mladé lidi nezaměstnáváme. Na základě pracovních zkušeností a více než desetileté praxe vyučujícího na lesnické fakultě se domnívám, že současná mladá generace se od té tehdejší naší generace dost odlišuje. Především ve svých představách a nárocích. Je to ale pochopitelné. My jsme vyrůstali, vzdělávali se a získávali své znalosti a zkušenosti v době značných omezení. Svoboda podnikání, která pak v devadesátých letech přišla, pro nás byla zároveň darem i výzvou. Krom toho dnešní mladá generace má k dispozici úplně jiné technické a technologické vymoženosti a komunikační platformy. Ty v době našeho mládí a začátků podnikání neexistovaly nebo pro nás nebyly k dispozici. My jsme při svých začátcích stavěli především na svých vlastních znalostech, zkušenostech i známostech s lidmi, kteří naše služby potřebovali a oceňovali. Pomocníky jako byl fax, počítače, mobilní telefony, e-maily a internet jsme se v rámci svého rozbíhajícího se podnikání postupně učili používat a přizpůsobovali se jejich tehdejšímu rozvoji. Bylo to náročné, ale nadšení z nových možností nám pomáhalo zvládat značné množství práce všeho druhu. Při budování firem a pozic na trhu, aniž by to tehdy znamenalo nějaké zvláštní finanční ohodnocení. Zvláště pak z dnešního pohledu.

Přestože principy soukromého podnikání jsou ve své podstatě stejné a stále platné, nástroje a prostředky využívané pro podnikání se neustále vyvíjejí. My jsme začínali v době přechodu od socialismu k tržní ekonomice a svobodnému podnikání. Současní mladí lidé jsou na svobodu a relativní hojnost většinou zvyklí už od svého dětství a podnikání je dnes standardní součástí existence společnosti a světa, ve kterém se pohybujeme. Naše zkušenosti, znalosti nebo rady a doporučení tak už ztratily v mnoha směrech svou platnost. Technologický vývoj jde kupředu stále rychleji, takže se domnívám, že i zkušenosti, získávané v některých tradičních oborech podnikání neplatí.

Pokud bych mohl zmínit nějakou četbu, která tehdy inspirovala mě, byly by to dvě dnes už spíše historické publikace. Domnívám se ale, že v řadě svých doporučení by mohly být některým mladším kolegům užitečné i v dnešní době. Je to už skoro 90 let stará klasika – knížka od Dala Carnegieho „Jak získávat přátele a působit na lidi“. Tou druhou je publikace „Co vás nenaučí na Harvardu aneb jak úspěšně podnikat“, kterou napsal v roce 1986 úspěšný americký podnikatel Mark H. McCormack. Obě jsou už asi v některých reáliích neaktuální, ale v řadě popsaných souvislostí a principů jistě mají co říct všem, kdo se pouští do podnikání. A nejen jim.

Jaký je váš osobní názor na přijetí eura? Měla by ho ČR přijmout?

Asi bych byl spíše pro jeho přijetí. CZK má své výhody – například pro nás, převážně importní firmu, je v současnosti silnější kurz koruny, ovlivněný patrně zejména úrokovou politikou státní banky, výhodný. Naproti prostřednictvím stejné ČNB řízená devalvace koruny v roce 2013 nás naopak připravila o většinu zisku z právě v té době probíhající velké státní zakázky. Vzhledem ke klesající důvěře v takřka veškeré instituce tohoto státu i pochybnostem o vývoji směřování celé české společnosti si myslím, že přijetí Eura by přineslo víc pozitiv než negativ. A alespoň určitou míru finanční stability. Záleželo by ovšem i na způsobu a průběhu případného přechodu na jednotnou evropskou měnu. Nemyslím si totiž, že kterákoliv z posledních vlád by to zvládla bez problémů a chaosu. A nejspíš ani žádná z budoucích.

Jak se díváte na oblast Green dealu v kontextu světové dění, ČR a vaší společnosti?

Jsem vzděláním lesník. Právě lesníci a zemědělci byli historicky vzato první praktiční ekologové, využívající pro svou produkci přírodní zdroje. Takže bych měl stát a asi i stojím spíše na straně ochránců planety před její devastací. V řadě aspektů tedy s potřebou omezovat některé lidské aktivity mající za následek další exploataci přírodních zdrojů planety souhlasím. Na druhé straně mi některé kroky připadají poměrně nesmyslné a nefunkční, případně kontraproduktivní. Pokud jde třeba o masový nástup elektromobility, jsem spíše skeptik. Nicméně jsem ve věku, kdy už se mě časový horizont řady bruselských rozhodnutí měnících současné poměry prakticky netýká, takže to nemusím řešit, resp. se tím nemusím tak moc trápit.

Vzhledem k zaměření naší firmy na zákazníky z oblasti lesnictví, přírodovědného a environmentálního výzkumu a vzdělávání, svým způsobem Green deal vlastně jednak aktivně podporujeme, jednak z něj, objektivně vzato, svým způsobem i profitujeme.

Kde spatřujete největší výhody českých firem? V čem za zbytkem světa pokulháváme a co je naopak naší rozdílovou kvalitou?

Nevím, zda mají současné české firmy nějaké komparativní výhody, oproti firmám třeba rakouským nebo švédským. Bohužel tradičně asi jen cenu lidské práce. Napadají mě spíše nevýhody. Ostatně si myslím, že Česko, resp. Češi, postupně ztrácejí svou tradiční flexibilitu a schopnost improvizovat, možná i motivaci k těmto tradičně ceněným českým vlastnostem a dřívější elán, kterým jsme se lišili od západních zemí. Trochu jsem to formuloval už v jednom z předchozích odstavců. Je to tedy asi i věc jednak generační, jednak ji ovlivňuje překotný rozvoj technologických a informačních platforem, kde možná řada tradičních českých dovedností a znalostí ztrácí na svém významu.

Slabým článkem je pak současná úroveň státní správy všech stupňů a nejspíš i všech resortů. Ta rozhodně ke konkurenceschopnosti české společnosti nikterak zvlášť nepřispívá. Spíše naopak. Za zmínku stojí např. neefektivní distribuce evropských i národních dotací nebo neschopnost soutěžit ve veřejných zakázkách podle jiných než cenových kritérií.

České školství, zejména střední a vysoké, ve většině případů preferuje kvantitu nad kvalitou. Vzdělání se pro značnou část mladých lidí stalo spíše cílem než prostředkem a celá řada absolventů po ukončení studia nenastupuje do zaměstnání odpovídajícímu svému studijnímu zaměření. Věda se dělá především pro publikace, jejím základním rysem je čerpání státních financí na vlastní vymyšlené projekty a granty, a především pro body za publikování a citace. Obvykle bez jakýchkoliv praktických výstupů, leckdy i významu. Pomoc českým firmám ze strany vzdělávacích a vědeckých pracovišť

a institucí je tak spíše výjimkou. Existuje v nich celá řada zbytečných oborů a specializací, které si vytvořili jejich vyučující pro opodstatnění a financování své existence. Mnohde tak chybí napojení na praxi i zájem o skutečné problémy praxe a hledání jejich praktických řešení. Absolventi vysokých škol přicházejí do státní správy bez praktických zkušeností (často i bez odpovídající kvalifikace), přičemž jejich rukama procházejí obrovské dotační peníze, navrhují nebo schvalují projekty, o jejichž smysluplnosti lze často oprávněně pochybovat a jejichž účelem je především čerpání evropských a národních dotací.

Jaká země je pro vás nejdůležitějším obchodním partnerem a jaké máte nyní v hledáčku pro expanzi?

Dlouhodobě a systematicky spolupracujeme především s jednou švédskou a jednou kanadskou firmou. Další zahraniční partnery kontaktujeme nebo hledáme až v případě, že si to vyžadují služby a dodávky pro naše zákazníky. Za naši jedinou skutečnou zahraniční expanzi lze v současnosti považovat dodávky našich technologií pro slovenské zákazníky. Tam můžeme nejlépe uplatňovat své zkušenosti, znalosti a kontakty v oborech, které oceňují i naši tuzemští zákazníci.

Co vás v poslední době ve vašem podnikání pozitivně překvapilo?

No, pozitivně nás asi v poslední době překvapuje zájem o naše specifické zboží a služby, navzdory zhoršujícím se vyhlídkám tuzemské ekonomiky a také celkem silná CZK oproti SEK.

Když potřebujete dobít „baterky“, najít novou inspiraci nebo se jen zrelaxovat a pobavit, jaký je váš recept?

Jako senior si už delší dobu dobíjím baterky v létě na zahradě, případně pěstováním bonsají – to lze celoročně, výrobou vlastních vín, četbou a poslechem hudby. Nic zvláštního.