Pákistán na hraně bankrotu 2. část

Pákistán od bankrotu do značné míry zachraňuje půjčka od Mezinárodního měnového fondu. Ten nyní požaduje po Pákistánu hospodářské reformy, bude jich ale zadlužená země schopna? Co na situaci říkají renomované ratingové agentury?

Pákistán v roce 2019 získal záchrannou půjčku od Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 6 mld. USD, půjčka byla o dva roky později ještě o 1 mld. USD navýšena. MMF ale nyní požaduje od pákistánských představitelů změny především ve struktuře výdajů. Pákistán dlouhodobě dotuje svým obyvatelům potraviny a energie. Toto kritizuje ve své zprávě i MMF, dle kterého si to pákistánská vláda již nemůže dovolit. Ta se ale ke zrušení zmíněných dotací staví jen velmi zdráhavě, protože i přes jejich platnost se růst cen potravin za posledních 10 měsíců zvýšil z 15 % na 45 %. Vývoj pákistánské inflace za posledních 65 let uvádí níže přiložený graf.

Pod tlakem MMF sice došlo k mírnému zvýšení daní a částečnému omezení dotací na pohonné hmoty a omezení výdajů státních úřadů, ale tato opatření přinesou Pákistánu úsporu pouze cca 640 mil. USD, což MMF vidí jako nedostatečné pro poskytnutí další půjčky ve výši 1,7 mld. USD. Stávající ministerský předseda Imran Chán navíc bude pod politickým tlakem nezhoršovat ekonomickou situaci Pákistánců, protože v říjnu tohoto roku čekají tuto jihoasijskou zemi parlamentní volby. Nicméně získání další půjčky je pro Pákistán naprosto klíčové, protože rezervy tamní centrální banky pokrývají sotva měsíc „běžného“ provozu státu, což je pro Pákistán naprosto kritická situace. I kdyby půjčka od MMF nakonec byla schválena, půjde pouze o vytloukání klínu klínem, neutěšená ekonomická situace Pákistánu se nijak nezmění. Pákistánská centrální banka, v rámci boje s vysokou inflací, na začátku března zvýšila základní úrokovou sazbu ze 17 % na 20 % a z pákistánské rupie udělala nejlépe úročenou asijskou měnu.

Inflace v Pákistánu nejvyšší od roku 1974. Důvodem je i extrémní pád pákistánské rupie a rozhodnutí tamní vlády zvýšit ceny energií a především z důvodu splnění podmínek poskytnutého úvěru ze strany MMF. Dvě globální ratingové agentury Moody's a Fitch během posledních týdnů snížily rating Pákistánu v oblasti schopnosti splácet závazky v zahraničních měnách do oblastí Caa3 resp. CCC- popisujících hodnocenou oblast jako „velmi rizikovou“. Snížení ratingu má vliv na ochotu subjektů finančního trhu Pákistánu půjčit resp. na to, s jak vysokým úrokem půjčku poskytnou. U tématu pákistánské inflace je ale také třeba zopakovat, že tamní vláda potraviny a paliva do určité míry stále dotuje, aby dosáhla snížení cen pro konečné spotřebitele.

Pokud opravdu dojde k bankrotu Pákistánu a tamní vláda bude nucena přistoupit k drastickým škrtům výdajů, protože by jinak nedosáhla na záchrannou půjčku od MMF, dá se očekávat velmi silná migrační vlna směrem na západ. Vzhledem k tomu, že bohaté země Perského zálivu uprchlíky nepřijímají (lhostejno že jde o souvěrce), je odpověď na otázku, na který kontinent uprchlíci v největší míře zamíří, vcelku jasná…