Po 20 letech vedení české firmy to převzali synové a jde jim to skvěle

„Jezdím 29 let starou Borou, do eura bych šel všemi deseti, průmyslové prostředí v ČR je vysoce konkurenční, fluktuace zaměstnanců se nás prakticky netýká, bez Forwardů by to dnes už nešlo, do firmy chodím už jen vše zkontrolovat a pro šťastný život potřebujete vedle sebe skvělou ženu“, říká Miroslav Hrnčíř.

Zakladatel a majitel české firmy SubCon Metal Castings s.r.o. Miroslav Hrnčíř ve společném rozhovoru s členkou představenstva Citfin Martinou Zvěřinovou o předání firmy na syny Erica Hrnčíře, tool creatora a Kristiána Hrnčíře, ekonoma. O euru, konkurenčních výhodách a výhodách elektroaut.

Jak jste začal psát příběh vaší firmy?

Já jsem vyučený dřevomodelář, což je velmi příbuzný obor s kovo slévárenstvím. Od roku 2003 jsme vytvářeli formy na odlitky hliníku pro rakouského odběratele. Ti po pár letech přišli, že jsou s námi velmi spokojeni, zda bychom zvládli zřídit k modelárně i slévárnu. Zařídil jsem prostory, našel lidi a do půl roku se to rozjelo a já založil firmu v roce 2007. Dnes už ale chodím s nadsázkou do práce jen v pondělí na porady. Pracuji hlavně v modelárně, vrátil jsem se ke svým kořenům a vedení firmy už mají na starosti synové. 

Střídání u kormidla firmy tedy proběhlo plynule? 

Moje představa byla, že až půjdu do důchodu, tak firmu prodám. Pak ale přišli synové, že by firmu chtěli postupně převzít. Syn Kristián má na starosti objednávky, faktury, finance apod. a Eric se se mnou věnuje modelařině jako já.

Eric Hrnčíř„Nejtěžší bylo dojít do bodu, kdy jsme si sami řekli, že to zvládneme. Převzít odpovědnost za celou firmu při studiu na VŠ bylo náročné. Postupně celý proces trval přibližně čtyři roky“.

Kristián Hrnčíř „To, že jsme to zvládli dokazuje, že dlouhodobé plány, které máme a které jsme před lety udělali, dnes vycházejí.

Kam se bude ubírat váš obor v budoucnu?

Pokud budeme jako společnost vyrábět a distribuovat elektřinu jako dnes, náš obor bude fungovat velmi dobře. Dokud bude existovat přenosová soustava, měnírny, dráty, centrální dodavatelé budou potřeba odlitky za velmi dobré ceny, a to je příležitost pro nás. Jestli přijde jiná technologie výroby a přenosu elektrické energie, pak se vše změní, ale tento okamžik není podle mě ani v daleké budoucnosti.

Zabýváte se ESG, Greendealem či energetickou stopou?

Jelikož většina našich výrobků má využití v energetice, tak si troufám říct, že tomuto oboru rozumím. Investice do obnovitelných zdrojů mají velký smysl. Už několik let máme na střechách firmy solární panely, které jsme pořídili bez dotací od státu.

Mám rád vše jasné. Jejich výkon nám přes léto dodá 50 % celkové spotřeby. Logickým korkem byl nákup elektrického auta a dnes se schyluje k nákupu nákladního elektroauta. Část naší produkce míří k odběratelům, kteří jsou do 50 km od firmy, na což bude toto auto ideálním řešením.

Co vás vedlo k Forwardům

Cesta k zajištění nebyla vůbec jednoduchá ani krátká. Nejdříve jsme tomu moc nevěřili, ale udělali jsme si analýzu toho, kolik bychom uspořili, kdybychom sjednali FWD za určité období, a to nás přesvědčilo. Využili jsme tehdy skutečně velmi dobrý kurz. Samotné rozhodnutí začít zajišťovat zakázky Forwardem vždycky vezme nějaký čas, ale pak už je to rychlé. Dneska je to už běžnou součástí práce s rizikem, o které se stará syn Kristián.

Přijal byste v ČR euro?

Byl bych všemi deseti pro. Skutečně bych to uvítal, protože transakční náklady na směnu deviz by odpadly. Hodně cestuji a bylo by pěkné, kdybych nemusel řešit směnný kurz a nákup hotovosti v eurech. Náš hlavní odběratel je z Rakouska, kde platí eurem, v největší ekonomice v EU také a na Slovensku stejně tak. Pro naši firmu i pro mě by to bylo velmi výhodné.

Co máte teď za auto?

Může to znít zvláštně, ale na kratší cesty používám 29 let starý VW BORA na LPG a stále jsem s ním velmi spokojený. Na delší trasy mám AUDI Q5 a před několika dny jsem se rozhodl, že si pořídím elektrické Volvo.

Jak hledáte lidi?

Vždy hledáme nové zaměstnance na doporučení od těch stávajících. Ve firmě naší velikosti je to i o tom, že pokud přivedete do kolektivu nového člena týmu, pak za něj tak trochu nesete odpovědnost. V modelárně máme šest zaměstnanců a ve Slévárně 25, ale oba provozy jsou vzdálené 1,5 km od sebe. O naše zaměstnance se skutečně staráme a pokud mají problémy, řešíme je s nimi. Zakládáme si na tom, že jsme rodinná firma.

Co děláte pro to, aby se o vás vědělo?

My máme obrovskou výhodu, že máme silného dvorního odběratele, který je špičkou v Evropě. Zajišťujeme pro ně 100 % dodávek. Materiál pro odlitky odebíráme z brněnské firmy Remet spol. s r.o., se kterými spolupracujeme už řadu let a jsme spokojeni. Máme nabídky ze zahraničí, ale proč dovážet něco, co můžu koupit doma. Nechceme zvedat uhlíkovou stopu. Když měl náš klíčový rakouský partner před několika lety pokles zakázek, zřídili jsme si web a dnes máme zakázky z mnoha zemí v Evropě. Diverzifikace je nutná.

Domácí průmysl klesá, v zahraničí to není lepší, jak se daří vám?

My rosteme a dařilo se nám v minulých letech. Oproti letům před covidem máme více než 30% nárůst. Letošní plán vypadá, že splníme na nějakých 110 %, což je v průmyslu a ve velmi konkurenčním oboru skvělé číslo. Důležité je mít dobré zákazníky, a to my máme. Hlavní odběratel z Rakouska nás sice drtí cenově, protože i on potřebuje dobrou cenovou výchozí pozici pro konkurenční boj v Evropě, ale objem zakázek to vyvažuje. Naší největší výhodou je, že kromě slévárny máme i modelárnu, což je klíčový rozdíl. Se synem Ericem děláme velmi sofistikované modelářství. Umíme vyrobit takovou formu, která je efektivní, kdežto konkurenční slévárny prostě pořídí drahou formu, což nám hraje do karet.

Jak odpočíváte?

Eric Hrnčíř„Já se věnuji především rodině a zajišťování vlastního bydlení, což mi vezme prakticky všechen volný čas. Na druhé straně mě moje práce baví, takže něco jako dovolená je pro mě ne úplně lákavá představa.“

Kristián Hrnčíř„Pro mě je relax potkání se s přáteli u dobrého vína. Občas je dobré popovídat si s někým, kdo řeší podobné věci jako vy. Když totiž podnikáte a řídíte firmu a máte odpovědnost za mnoho lidí, nikdy doopravdy nepřestanete pracovat.“

Miroslav Hrnčíř„Jednoznačně je to chata na Vysočině, kde trávím čas se svou ženou. Je tam nesmírný klid, kdybych totiž zůstával v Kuřimi, nikdy bych nepřestal pracovat. I já jsem milovníkem dobrého francouzského červeného vína.“

Co byste poradil mladému člověku, aby byl v životě šťastný?

Jít si za svým. Udělat práci co nejlépe a nedívat se na to, co to stojí. Mít cíl a jít za tím, nekoukat vlevo, vpravo, ale tvrdě na sobě pracovat. Já jsem nikdy nechápal, jak se někdo může vzdát svého cíle nebo se zastavit, protože je to náročné. Tohle jsem já nikdy nedělal. A také si najít dobrou ženu. S manželkou jsme spolu 34 let a ona je prostě skvělá. Zatímco já jsem se staral o firmu, ona zajišťovala chod celé rodiny a bylo to pro ni velmi náročné, ale vždy táhneme za jeden provaz.