Počet českých patentů neustále klesá

Vedlejší efekt vysokých sazeb a poklesu ekonomiky je nejméně přihlášených patentů za 10 let. Podíl českých přitom klesá. Domácích přihlášek bylo loni nejméně od roku 1995.

Vysoké sazby a pokles ekonomiky podvazují aktivitu firem i institucí. To má negativní dopad na výzkum, což vede k nízkému počtu přihlášek o patenty. Jestliže firmy a další podniky musí své cash-flow zaměřit na stabilizaci a dorovnávání mezd vlivem vysoké inflace, pak nezbývají síly na rozvoj. Ten je však z dlouhodobého hlediska velmi podstatný a může to znamenat, že do budoucna bude ČR stále více zaostávat za světem. Nízká míra inovace a patentního potenciálu povede k produkci s nízkou přidanou hodnotou. V těchto oborech pak bude velmi nízký růst mezd, což je spirála směrem dolů. 

Vyšší sazby implikují nižší počet investic, protože každá investice musí mít vyšší výnos. V době, kdy komerční banky nabízejí úroky z vkladů mírně pod 7 %, pak investice musí vygenerovat o to více. To nutně vede k omezení investičního potenciálu.

Přihlášených patentů bylo podle ČSÚ v roce 2022 pouze 5 076, což je nejnižší číslo za posledních deset let. Podíl českých se neustále snižuje až na loňských 355 patentů. To tvoří pouhých 7 % z celku. O zbylých 93 % zažádali zahraniční přihlašovatelé.

Čeští přihlašovatelé loni zažádali o 507 patentů, což je nejnižší hodnota od roku 1995. Pokles jde na vrub především nižší aktivitě vysokých škol.

K poslednímu dni loňského roku Úřad průmyslového vlastnictví ČR evidoval 51 tisíc patentů, ale 25 % z nich patří subjektům z Německa, 16 % z USA a domácím pouze 7 %. Počet českých přihlášek v zahraničí dlouhodobě stagnuje.