Počet neobsazených bytů na Slovensku je o třetinu nižší, než se statistici domnívali

Na Slovensku proběhl experiment na nemovitostním trhu. Terčem se staly neobsazené nemovitosti, které podle expertů často v praxi prohlubují nedostupnost bydlení. Díky speciální analýze spotřeby elektrické energie se slovenským analytikům povedlo zjistit, že počet neobsazených bytů v Bratislavě je nižší, než se statistici původně domnívali.

Speciální studie došlo k tomu, že ve slovenském hlavním městě je momentálně 18 tisíc neobsazených bytových jednotek. To je ale jen třetina toho, co slovenský statistický úřad dlouhodobě uvádí. Tato analýza může být vhodnou inspirací i pro Prahu, kde je téma dlouhodobě neobsazených bytů rovněž velmi častým terčem v ekonomických i politických kruzích.

Při pohledu do aktuální slovenské analýzy je zřejmé, že v Bratislavě je celkem 240 tisíc bytových jednotek. Neobsazeno je ale jen 7,5 procenta z nich. Na druhou stranu je potřeba uvést, že ani hodnoty zjištěné pomocí elektroměrů, respektive na základě nulové či nezvykle nízké spotřeby, nemusí být úplně přesné. Řadí se sem totiž i údaje z bytů, které jsou kupříkladu součástí dědického řízení.

Na druhou stranu slovenská strana díky provedené analýze může usoudit, že problematika neobsazených bytů není tak závažná, jak by se na první pohled mohlo zdát. V tomto kontextu se tak nemusí vyplácet ani případné úpravy slovenských právních předpisů s ohledem na možné zavedení nových speciálních daní.

Je otázkou, jestli česká strana podobnou analýzu taktéž vypracuje. Nikdo totiž pořádně neví, kolik neobsazených bytů v tuzemských městech vlastně je. Jediná kloudná data poskytuje Český statistický úřad. Ten v roce 2021 provedl poslední sčítání lidu, ze kterého je patrné, že v České republice je více než 93 tisíc bytových jednotek. Tedy, že volný je přibližně každý osmý byt.

Ze slovenské analýzy ale plyne, že reálné počty neobsazenosti jsou mnohem nižší, neboť jen v případě Bratislavy se ještě před pár měsíci uvádělo, že neobsazených bytů je celkem 51 tisíc.

Otázka bydlení každopádně pro Česko i Slovensko zůstává velkým tématem i nadále. Nejrůznější studie totiž upozorňují na to, že pořízení vlastního bydlení zůstává v obou ekonomikách jen těžko zvládnutelnou záležitostí, a to hlavně v hlavních městech. Na pořízení vlastního bytu je potřeba více než 14 místních ročních průměrných platů. Studie poradenské společnosti Deloitte v tomto ohledu zjistila, že více šetří už jen obyvatelé holandského Amsterdamu.

Pokud by se v Praze podařilo zjistit, kolik bytových jednotek je ve skutečnosti prázdných, bylo by možné lépe predikovat a vyhodnotit možné dopady a přínosy nových daňových břemen či jiné formy regulace.

Je ale potřeba uvést, že speciální daň z neobydlených nemovitostí není v kontextu celého světa ničím neobvyklým. K této formě regulace kupříkladu před 6 lety přistoupili v kanadském Vancouveru. Daňová sazba tam činí tři procenta z odhadované tržní ceny bytu. Je ale potřeba uvést, že ani tato forma regulace nevedla ve Vancouveru ke snížení cen bytových jednotek. Na druhou stranu se tím ale asi o 1 třetinu povedlo snížit počet neobsazených bytů.