Podíl mladých nezaměstnaných se v Číně meziročně prudce snížil… opravdu?

Po půl roce začaly čínské úřady opět zveřejňovat nezaměstnanost mladých Číňanů. Jak je třeba vidět opticky lepší výsledky? Co znamená slovo Bailan a jakou hrozbu představuje pro čínskou ekonomiku?

Rostoucí nezaměstnanost v Číně tlačí miliony absolventů tamních vysokých škol do těžké situace, kdy někteří z nich jsou nuceni přijmout špatně placenou práci nebo dokonce žít z důchodu svých rodičů, což vytváří novou „třídu“ lidí, kteří v Číně sami sebe označují jako Bailan, což by se dalo volně přeložit jako „nechat vyhnít“. Uvedený termín popisuje vzdávání se a podléhání beznadějné situaci a údajně vychází z pasivní strategie v basketbalu. Bailan označuje situaci, kdy se prohrávající tým přestane snažit vyhrát, aby rychleji dovedl zápas do konce. Slovo Bailan se letos stalo módním slovem na sociálních sítích a nachází paralelu s popisem faktu milionů nedokončených domů, které od roku 2021 sužují čínskou ekonomiku viz např. tento článek.

Minulý týden byl v Číně uveřejněn červencový výsledek nezaměstnanosti mladých lidí ve věkovém rozmezí 16-24 let. Míra nezaměstnanosti těchto zhruba 100 milionů mladých Číňanů se loni v dubnu poprvé přehoupla přes 20 %. Když ale v červnu 2023 dosáhla historického maxima 21,3 %, úředníci náhle pozastavili zveřejňování ukazatele. Vrátili se k němu opět až po šesti měsících. Při pohledu na graf to může vypadat, že se situace výrazně zlepšila. Je ale potřeba vědět, jakým způsobem se v mezičase změnila metodologie. S opětovným zveřejňováním se totiž přestali v rámci ukazatele evidovat univerzitní studenti. Nejde tak o nic jiného než uměle zlepšený výsledek daného ukazatele. I ten se navíc v červenci výrazně zhoršil, když je bez práce 17,1 % mladých Číňanů (studenti vysokých škol se tedy již nezapočítávají).

Rekordní počet absolventů vysokých škol v počtu cca 11,8 mil. mladých Číňanů letos hledá práci na pracovním trhu, který je stále oslabený kvůli narušením způsobeným COVID-19 či např. problémy v čínském stavebnictví.

Prezident Si Ťin-pching opakovaně zdůraznil, že hledání pracovních míst pro mladé lidi zůstává hlavní prioritou. Vláda vyzvala k vytvoření více kanálů pro přístup mladých lidí k potenciálním zaměstnavatelům, jako jsou veletrhy pracovních příležitostí, a zavedla podpůrné politiky pro podnikatelské subjekty, aby pomohla zvýšit počet nabízených pracovních míst vhodných pro mladé.
Pro mnoho čínských absolventů vysokých škol se ale lepší pracovní vyhlídky, zvýšený sociální status a veselejší životní perspektiva, vše, co kdysi sliboval vysokoškolský titul, stávají stále více nedosažitelnými. Miliony mladých lidí bez práce se raději vrátili do svého rodného města, aby se stali dětmi na „plný úvazek“ a spoléhali se na starobní důchody a úspory svých rodičů. Ušetřeni nejsou ani lidé s postgraduálním vzděláním.

Aktuální nezaměstnanost absolventů vysokých škol není ale bezprecedentní. V roce 1999 Čína dramaticky rozšířila počet studentů na vysokých školách ve snaze získat vzdělanější pracovní sílu, která by poháněla její rychle rostoucí ekonomiku. Nabídka absolventů však stále převyšovala počet pracovních míst, přičemž v roce 2007 úřady vyjádřily obavy ohledně jejich dostupnosti. Tento problém sice dočasně ustoupil, ale nikdy zcela nezmizel.

Míra nezaměstnanosti mladých a jejich případná rezignace představuje velkou hrozbu pro čínskou ekonomiku jako celek. Čína má i bez toho značné demografické problémy, které opravdu ještě nepotřebuje posilovat tím, že se desítky milionů mladých Číňanů ve svém životě „přestanou snažit“ a vydělávat mimo jiné na důchody pozvolna stárnoucí čínské populace.