Pokles inflace v Turecku

Turecká inflace zaznamenala v listopadu již šestý měsíc poklesu, když meziroční růst cen dosáhl 47,1 %. Tato hodnota představuje snížení oproti říjnovým 48,6 %, avšak stále je vyšší než očekávání analytiků, kteří předpovídali pokles na 46,6 %. Vývoj inflace vyvolává otázky, zda Turecká centrální banka přistoupí k očekávanému snížení úrokových sazeb, nebo tento krok odloží.

Hlavním důvodem listopadového poklesu byly klesající náklady na domácnosti, zahrnující bydlení, elektřinu, vodu, plyn a jiné energie. Tyto náklady meziročně poklesly na 74,5 %, zatímco v říjnu činily 89,4 %. Zmírnění inflace se dotklo také cen ve stravovacích zařízeních, hotelích a restauracích, kde tempo růstu kleslo z říjnových 62,1 % na listopadových 59,4 %.

Na druhé straně se však ceny potravin a nealkoholických nápojů zvýšily, když inflace v této kategorii dosáhla čtyřměsíčního maxima 48,6 %, oproti říjnovým 45,3 %. Inflace tabáku a alkoholických nápojů naopak výrazně poklesla z říjnových 52,2 % na listopadových 39,3 %.

Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní položky, jako jsou energie a potraviny, v listopadu klesla na 47,1 %. Jedná se o nejnižší úroveň od května 2023, což potvrzuje pokračující trend zmírňování cenového růstu. V měsíčním srovnání inflace zpomalila na 2,2 %, což je pokles oproti říjnovým 2,9 %. Tato hodnota je však stále nad očekáváními trhu, která předpokládala růst pouze o 1,9 %.

Podle analytiků se jedná o nejmenší měsíční nárůst cen za posledních pět měsíců. Tento vývoj naznačuje, že i přes slabší pokles inflace existuje prostor pro Tureckou centrální banku k dalším krokům, jako je postupné snižování úrokových sazeb, i když pravděpodobně pomalejším tempem, než se původně očekávalo.
Turecko se v posledních letech potýká s vysokou inflací, která byla částečně způsobena agresivními kroky centrální banky, jež výrazně snížila úrokové sazby. Tyto kroky byly podporovány prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který tvrdí, že vysoké úrokové sazby inflaci zvyšují. Tento názor však jde proti konvenčním ekonomickým teoriím.

Dlouhodobé snižování úrokových sazeb vedlo k prudkému nárůstu inflace a oslabení turecké liry, což způsobilo přehřátí ekonomiky. Aby situaci stabilizovala, centrální banka v posledním období přistoupila k výraznému zvýšení sazeb. Díky tomu se inflace postupně snižuje, avšak stále zůstává na vysoké úrovni, což vytváří nejistotu ohledně budoucích rozhodnutí měnové politiky.
Analytici se shodují, že směr je jasný, ale nejistota přetrvává. Jak uvedl Kyle Chapman, analytik devizového trhu, trh čekal na větší pokles inflace. Přesto je poklesový trend zachován, což vytváří prostor pro mírné snižování sazeb. Klíčovou otázkou však zůstává, zda bude tento trend dostatečně přesvědčivý pro další kroky centrální banky, aniž by to narušilo stabilitu turecké ekonomiky.

Z pohledu domácností a podniků znamenají nižší úrokové sazby určitou úlevu, avšak ekonomická situace Turecka nadále vyžaduje obezřetný přístup. Zpomalení inflace je pozitivní signál, avšak pro udržitelnou stabilizaci bude klíčové, aby kroky centrální banky byly doprovázeny strukturálními reformami a důvěrou trhu.