Pokles podnikatelské aktivity v eurozóně

V listopadu došlo k výraznému poklesu podnikatelské aktivity v eurozóně, přičemž obtíže zasáhly jak sektor služeb, tak i průmysl. Ukazatel PMI (Purchasing Managers' Index) eurozóny, klíčový barometr ekonomického zdraví, klesl na hodnotu 48,1 z říjnové úrovně 50,0, což znamená nejprudší pokles od ledna. Tento vývoj vyvolává obavy ohledně budoucího směru ekonomiky regionu.

Pokles PMI odráží širší ekonomické zpomalení, přičemž zvláště služby, které dlouho představovaly oporu ekonomické stability eurozóny, se dostaly pod tlak. Průmyslový sektor, který se už delší dobu nachází v útlumu, zaznamenal další propad. Kombinace těchto faktorů naznačuje vážné problémy, kterým čelí firmy v situaci klesající poptávky a rostoucí nejistoty.

Sektor služeb, jenž si po většinu roku udržoval stabilitu, se nyní poprvé po deseti měsících dostal do fáze poklesu. Jeho PMI kleslo na 49,2 z říjnových 51,6, což je jasný signál, že problémy zasahují i dosud odolnější oblasti. Průmyslový PMI pak klesl na 45,2, což značí dvacet měsíců nepřetržitého útlumu.

Firmy po celé eurozóně čelily prudkému poklesu nových zakázek, které klesaly šestý měsíc v řadě a nejrychlejším tempem v tomto roce. Výrazný propad zaznamenaly i exportní objednávky, což dále ztěžuje situaci společnostem již tak zatíženým rostoucími náklady a nízkou důvěrou spotřebitelů.

Navzdory ekonomickému zpomalení se znovu objevily inflační tlaky, což komplikuje rozhodování Evropské centrální banky (ECB). Inflace nákladů na vstupy vzrostla na tříleté maximum, přičemž hlavním faktorem byly služby, i když v průmyslu náklady mírně poklesly.

Růst vstupních i výstupních cen naznačuje, že inflace zůstává trvalým problémem, zejména v sektoru služeb. Tato situace, charakterizovaná zpomalujícím růstem a rostoucími cenami, představuje pro ECB významnou výzvu při hledání rovnováhy mezi podporou ekonomiky a kontrolou inflace.

Někteří členové rady ECB budou pravděpodobně prosazovat snížení úrokových sazeb na podporu růstu. Většina však zůstává opatrná kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům. Rozhodnutí o případném nastavení sazeb v prosinci zůstává nejisté a názory na vhodný postup se liší.

Německo a Francie, dvě největší ekonomiky eurozóny, zaznamenaly v listopadu prudší poklesy, což dále zdůrazňuje zranitelnost regionu. PMI služeb ve Francii spadlo na 45,7, což je nejnižší úroveň od ledna, a odráží nepříznivý dopad politické nejistoty a přetrvávajících domácích problémů.

Německo rovněž zaznamenalo útlum, přičemž PMI služeb kleslo na 49,4, což značí první pokles za posledních devět měsíců. Společnosti v obou zemích hlásily rostoucí tlak na mzdy a nedostatek důvěry, zesílený politickou nestabilitou a globálními ekonomickými problémy. Tyto faktory oslabují konkurenceschopnost dvou klíčových ekonomik eurozóny.

Neočekávaný pokles podnikatelské aktivity v eurozóně způsobil šok na finančních trzích. Euro výrazně oslabilo a pokleslo o více než 1 % vůči dolaru, čímž dosáhlo nejnižší úrovně za poslední dva roky. Výnosy dluhopisů v celém regionu rovněž klesly, což odráží obavy investorů o ekonomickou budoucnost.

Ani akciové trhy nebyly ušetřeny, přičemž hlavní indexy, jako například Euro STOXX 50 a francouzský CAC 40, zaznamenaly ztráty. Bankovní akcie utrpěly největší ztráty, zatímco defenzivní sektory, jako jsou utility, zaznamenaly mírné zisky, protože investoři hledali bezpečnější aktiva.

Eurozóna čelí obtížné cestě vpřed, protože se snaží vypořádat se zpomalujícím růstem, přetrvávající inflací a rostoucí politickou nejistotou. Kombinace poklesu podnikatelské aktivity a narůstajících ekonomických problémů zdůrazňuje naléhavou potřebu koordinovaných opatření k stabilizaci regionu.