Polská inflace roste

Inflace v Polsku dosáhla v červnu meziroční hodnoty 2,6 procenta, což je nepatrně více, než očekávala většina odborníků, kteří předpokládali, že inflace zůstane na květnové úrovni 2,5 procenta. V měsíčním srovnání inflace vzrostla o 0,1 procenta. Ceny zboží a služeb pro spotřebitele podle rychlého odhadu v červnu 2024 vzrostly o 2,6 procenta ve srovnání se stejným měsícem minulého roku a ve srovnání s předchozím měsícem vzrostly o 0,1 procenta.

Ceny potravin rostly neobvykle výrazně pro toto roční období, což je částečně důsledek postupného návratu vyšší sazby DPH. Tento růst byl první za poslední čtyři měsíce, kdy inflace mírně překročila cíl 2,5 procenta, a pravděpodobně poslední v tomto roce, kdy zůstane v povoleném pásmu odchylek. Od července se očekává uvolnění cen energií. Tento očekávaný růst cen energií bude mít dopad na celkovou inflaci, což může vést k dalšímu zvyšování cen spotřebního zboží a služeb.

Ještě před zveřejněním údajů se očekávalo, že inflace zůstane na květnové úrovni 2,5 procenta meziročně, při růstu cen o pouhých 0,1 procenta měsíčně, kvůli mírnému růstu cen potravin, poklesu cen pohonných hmot a nepatrné změně základních cen. Ceny potravin se meziměsíčně téměř nezměnily nebo mírně poklesly, zatímco jejich roční inflace zůstala podobná jako v květnu.

Došlo také k výraznému poklesu cen pohonných hmot v meziměsíčním srovnání, což způsobilo zpomalení růstu této kategorie v meziročním srovnání. Tento pokles cen pohonných hmot kompenzoval růsty v jiných kategoriích. Ceny energií zaznamenaly mírný nárůst kvůli cenám uhlí, což přispělo k celkovému zvýšení inflace. Prognózy na následující měsíce naznačují, že inflace by se mohla dále mírně zvyšovat, zejména v důsledku očekávaného růstu cen energií a potravin.

Inflace po vyřazení cen potravin a energií, tzv. jádrová inflace, činila v květnu 2024 meziročně 3,8 procenta. Tato vyšší hodnota jádrové inflace naznačuje, že kromě volatilních kategorií, jako jsou potraviny a energie, dochází k růstu cen i v dalších sektorech ekonomiky.

Dalšími faktory ovlivňujícími inflaci byly změny v cenách bydlení a služeb, které rostly pomalejším tempem. Prognózy na následující měsíce naznačují, že inflace by se mohla dále mírně zvyšovat. Ekonomové varují, že pokud se situace na trhu energií a potravin nezlepší, může dojít k dalšímu tlaku na růst cen, což by mohlo mít negativní dopad na spotřebitele a celkovou ekonomiku. Očekává se, že vysoké úrokové sazby budou nadále ovlivňovat finanční trhy a měnovou politiku, což může mít další důsledky pro hospodářský růst a inflaci v Polsku.

Problém s inflací je částečně spojen s globálními faktory, jako je růst cen surovin a problémy v dodavatelských řetězcích. Například světové ceny potravin se zvyšují již několik měsíců po sobě, což má přímý dopad na místní trhy. Tento globální růst cen potravin zahrnuje vyšší ceny obilí a mléčných výrobků, které převážily nad poklesem cen rostlinných olejů a cukru. Tyto změny na globální úrovni se promítají do vyšších nákladů na potraviny v Polsku a dalších zemích.
Dalším faktorem je vnitrostátní ekonomická politika a rozhodnutí o měnové politice. Například Hlavní statistický úřad a Národní banka Polska sledují inflaci a její dopady na ekonomiku, což ovlivňuje jejich rozhodování o úrokových sazbách a dalších opatřeních. Vysoké úrokové sazby, které mají za cíl kontrolovat inflaci, mohou mít i další ekonomické dopady, například na úvěrovou dostupnost a investice. Prognózy naznačují, že inflace může zůstat zvýšená i v následujících měsících, což bude vyžadovat další pozornost a možná opatření ze strany ekonomických institucí.