Polská obchodní bilance se nadále propadá. Způsobí ale oslabení zlotého?

Včera zveřejněný výsledek polské obchodní bilance opět dopadl záporným saldem. Z pohledu ekonomické teorie by to mělo znamenat tlak na polský zlotý. Ale bude tomu skutečně tak?

Schodek běžného účtu platební bilance Polska dosáhl v září, dle včera zveřejněného výsledku téměř 1,5 mld. EUR, což v podstatě kopírovalo očekávání. V meziročním srovnání se přebytek snížil na 0,4 % HDP ze srpnových 0,8 %. Obchod se zbožím vykázal schodek již pátý měsíc v řadě. Nejen polský dovoz se potýká se slabou evropskou poptávkou, to je problém např. i pro českou ekonomiku.

Běžný účet platební bilance Polska skončil v září se schodkem 1,4 mld. EUR po srpnovém schodku 2,7 mld. EUR a dopadl mírně nad očekávání trhu. Září bylo již pátým měsícem v řadě se záporným saldem obchodní bilance (0,7 mld. EUR), když vývoz meziročně vzrostl o 0,5 % a dovoz se meziročně zvýšil o 5,1 %. Zářijový výsledek znamená zásadní zlepšení oproti tomu srpnovému, který byl před měsícem reportován se záporným saldem 2,2 mld. EUR. Pokud jde o dílčí složky běžného účtu, byl tradičně zaznamenán vysoký přebytek ve službách (3 mld. EUR) a naopak velký schodek v bilanci výnosů (3,2 mld. EUR).

Již zmíněný schodek obchodní bilance je do značné míry dán slabou zahraniční poptávkou z eurozóny, a to zejména „nerůstem“ HDP Německa, který osciluje kolem 0 %. Stejně jako pro českou ekonomiku je pro tu polskou zcela zásadní, jak se daří německé ekonomice. Polský vývoz je z německého pohledu dokonce čtvrtý nejvyšší vůbec hned po Číně, Nizozemsku a USA a dosahuje měsíční hodnoty průměrně cca 6,5 mld. EUR. Polsko je také zároveň čtvrtým největším odběratelem německých produktů po USA, Nizozemsku a Francii. Dovoz do Polska je do značné míry tažen domácí spotřebou a stále na něm mají nemalý podíl vojenské výdaje. Ty navíc budou nadále růst vzhledem k faktu, jak významné zbrojní kontrakty Polsko podepsalo v USA či Jižní Koreji.

Z tiskové zprávy Polské národní banky ze zasedání proběhlého 2. října vyplývá, že pokles vývozu byl zaznamenán ve všech šesti kategoriích zboží. Nejhlubší pokles byl zaznamenán u investičních statků, dopravních prostředků a souvisejících meziproduktů. Poklesu vývozu dominoval automobilový průmysl, kde výrazně oslabil prodej elektrických baterií a osobních automobilů. Pokud jde o dovoz, který se meziročně snížil o 2,1 %, klesající trend byl zaznamenán u dodávek zboží a investičních celků. Na druhé straně se zvýšil dovoz spotřebního zboží, a to zejména dovoz zboží dlouhodobé spotřeby a nových i ojetých osobních automobilů.

Pokračující zhoršování obchodní bilance je pro zlotý mírně negativním faktorem. Bilance běžného účtu je v meziročním vyjádření stále v mírném přebytku, ale obchodní bilance již vykazuje schodek. Na druhou stranu na kurz zlotého pozitivně působí očekávané zvýšení rozdílu v úrokových sazbách mezi Polskem a eurozónou, neboť ECB pokračuje v cyklu snižování sazeb a polská centrální banka si nyní, vzhledem ke stále relativně vysoké tamní inflaci, nebude pravděpodobně moci ještě řadu měsíců snižování úrokových sazeb na zlotém dovolit. Tento fakt by měl „hrát do not“ zlotému i ve srovnání s českou korunu, protože rozdíl úrokových sazeb koruny a zlotého aktuálně dosahuje 175 bb. (5,75 % v Polsku vs. 4,00 % v České republice). Pro srovnání dodejme, že obchodní bilance České republiky se letos navrátila k pravidelným přebytkům, když za posledních 12 měsíců bylo zaznamenáno pouze jedno negativní saldo.

Dalším podpůrným faktorem pro kurz zlotého je nicméně očekávaný vyšší růst HDP v Polsku oproti zbytku EU a také vyhlídka na významný příliv finančních prostředků z EU v rámci Národního plánu obnovy. V prosinci polská vláda navíc očekává další platbu z Nástroje pro obnovu a posílení odolnosti (Recovery and Resilience Facility) ve výši více než 9 mld. EUR.