Posun k zavedení oficiálních digitálních měn

Digitální měny centrálních bank aktivně zkoumá 90 % centrálních bank a 62 % hlavních finančních institucí postoupilo k testování konceptů. Pokrok je zapříčiněn snižováním významu hotovosti, pandemií Covid-19 spojenou s rostoucí digitalizací a také zvětšující se oblibou „svobodných“ kryptoměn a stablecoinů.

Banka pro mezinárodní platby (BIS), která se zaměřuje na makroekonomické analýzy a podporu mezinárodní spolupráce centrálních bank, se ve své květnové zprávě zabývala tím, v jaké fázi byly v roce 2021 světové centrální banky s výzkumem a integrací digitálních měn centrálních bank (CBDC).

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 81 centrálních bank zastupujících 76 % světové populace a 94 % globální ekonomické produkce. Zavedení retailové digitální měny za 1 až 6 let označuje jako pravděpodobné nebo možné 68 % centrálních bank. CBDC zkoumá 90 % dotázaných centrálních bank. V roce 2018 podíl činil pouze 71 %, což je nárůst o 19procentních bodů za 3 roky. Více než polovina respondentů pak přistoupila k vývoji a pokročilým experimentům. Pilotní program vedlo v roce 2021 26 % dotázaných zemí, v roce 2020 činil podíl pouze 14 %. 70 % centrálních bank zkoumá potenciální vliv CBDC pevně svázaného s domácí měnou na monetární a finanční stabilitu.

Do pilotních projektů v oblasti e-měn se již pustila Čína, Nigérie, Bahamy a Východní Karibik. Čína zavedla e-CNY, Nigérie emituje eNaira, Východní Karibik zase DCash a bahamská centrální banka emituje elektronickou podobu svého dolaru pojmenovanou jako Sand Dollar.

Z opětovně dotázaných centrálních bank se jich oproti roku 2018 stalo 60 % nakloněnější pravděpodobnému vydání digitální měny ve střednědobém výhledu. Příčina je mimo jiné v pandemii Covid-19, která urychlila celoekonomický proces digitalizace. 79 % centrálních bank z rozvinutých ekonomik potvrdilo, že urychlení jejich práce na CBDC bylo zapříčiněno zvyšujícím se využíváním stablecoinů a dalších kryptoměn. V rozvojových zemích to bylo pouze 48 %. Pro banky je lepší vytvořit vlastní řádné digitální měny než dopustit narušení finančního trhu rizikovými kryptoměnami, které nejsou zajištěny patřičnou legislativou. Centrální banky jsou skeptické k využívání soukromých kryptoměn k platbám. Je těžké takovýto trh regulovat a dohlížet na něj. Umožnuje nekalé aktivity. Například Čína, jako druhá největší ekonomika světa testující vlastní digitální měnu, v roce 2021 kryptoměny zakázala. Dalšími takovými státy, co spekulativní kryptoměny učinily na určitém stupni ilegálními, byly Egypt, Katar, Bangladéš nebo Alžírsko.

Mezi hlavní body motivace zavedení CBDC patří aktuální omezené provozní hodiny platebního systému nebo nedostatečná rychlost provedení mezibankovní operace. Pro finální rozhodování centrálních bank bude taktéž důležitá vzájemná součinnost rozdílných platebních systémů a prostředků směny.