Pracovní trh v pohybu: Co přináší novela zákoníku práce

Od 1. září 2024 vstoupí v účinnost zásadní novela zákoníku práce, která přináší důležité změny v oblasti mezd, kolektivního vyjednávání a pracovních podmínek. Tyto novinky se dotknou všech českých zaměstnavatelů, ať už jde o malé firmy, střední podniky nebo velké korporace. Jak se na tyto změny připravit a co konkrétně je třeba udělat, aby se předešlo problémům?

Jedním z klíčových prvků novely je zavedení nového valorizačního mechanismu pro minimální mzdu. Tento mechanismus má zajistit transparentní a předvídatelný růst minimální mzdy, což by mělo odstranit nejistoty a nejasnosti, které se v minulosti vyskytovaly během každoročního vyjednávání o minimální mzdě.

Podle nové úpravy bude výše minimální mzdy určena jako součin predikce průměrné hrubé měsíční mzdy na následující kalendářní rok a koeficientu stanoveného vládou. Predikce hrubé mzdy bude Ministerstvo financí zveřejňovat do 31. srpna každého roku pro rok následující. Koeficienty budou určovány na základě nařízení vlády na období dvou let, přičemž první koeficienty budou stanoveny pro roky 2025 a 2026.

Novela rovněž zavádí orientační referenční hodnotu, která bude představovat 47 % průměrné mzdy v národním hospodářství. Tato hodnota nebude cílem, ale ukazatelem pro hodnocení přiměřenosti minimální mzdy.

Další významnou změnou je zrušení institutu zaručené mzdy v soukromém sektoru. Tento institut dosud určoval minimální mzdu na základě složitosti a odpovědnosti práce. Novela tento institut zruší a ochranu zaměstnanců před nízkým oceněním práce zajistí nově zavedený valorizační mechanismus a posílené kolektivní vyjednávání.

Naopak ve veřejném sektoru se zavádí institut zaručeného platu. Tento plat bude rozdělen do čtyř skupin a jeho výše bude kolísat od minimální mzdy až do 1,6násobku minimální mzdy, přičemž konkrétní úrovně budou stanoveny nařízením vlády podle požadovaného vzdělání.

Novela rovněž přináší změny v kolektivním vyjednávání. Dosavadní praxe, kdy mohl jakýkoli odborový svaz blokovat uzavření kolektivní smlouvy, bude změněna. Pokud se odborové organizace neshodnou do 30 dnů od zahájení jednání, bude moci zaměstnavatel uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací s nejvyšším počtem členů u daného zaměstnavatele.

Tato změna má za cíl učinit kolektivní vyjednávání efektivnějším a konstruktivnějším procesem, který by měl přispět ke zlepšení pracovních podmínek.

Jedním z pozitivních aspektů novely je zrušení povinnosti písemného rozvrhu čerpání dovolené. Tento krok má za cíl snížit administrativní zátěž pro zaměstnavatele, přičemž povinnost informovat zaměstnance o čerpání dovolené alespoň 14 dní předem zůstává zachována.

Od 1. ledna 2025 bude umožněno samorozvrhování směn, což znamená, že zaměstnanci budou moci sami plánovat svou pracovní dobu, pokud budou mít se zaměstnavatelem uzavřenou písemnou dohodu. Tato novinka nahradí dosavadní úpravy týkající se domáckých zaměstnanců. Dohoda o samorozvrhování bude moci být ukončena dohodou nebo výpovědí s 15denní výpovědní lhůtou.

Mezi další změny patří zvýšení maximálního osobního příplatku z 50 % na 100 % platu, který zaměstnanci mohou dostávat od začátku pracovního poměru. Novela rovněž upravuje pracovní dobu ve zdravotnických zařízeních s nepřetržitým provozem, což umožňuje zavedení směn v délce až 24 hodin.

Transpoziční novela zákoníku práce přináší řadu změn, které mohou pozitivně ovlivnit pracovněprávní prostředí v České republice. Jasně stanovené pravidla pro minimální mzdu, zrušení zaručené mzdy v soukromém sektoru, nové podmínky pro kolektivní vyjednávání a snížení administrativní zátěže představují kroky směrem k větší flexibilitě a transparentnosti. Jak úspěšně se tyto změny v praxi osvědčí, bude závislé na implementaci a aktivní účasti všech zúčastněných stran. Firmy by měly být připraveny na adaptaci těchto nových pravidel a využít příležitostí, které jim přinášejí.