Prezidentka ECB předpovídá inflaci na 2 procenta

Prezidentka ECB Christine Lagardeová vyzdvihla „pozoruhodné“ zmírnění inflačních tlaků, které zasáhly globální ekonomiku v posledních třech letech, a zdůraznila minimální dopad na zaměstnanost. Předpověděla, že evropská inflace se vrátí na cílovou hodnotu do poloviny roku 2025. Lagardeová však varovala, že nad ekonomikou stále visí značné nejistoty, protože globální ekonomika prochází zásadními změnami. Tyto komentáře pronesla během své přednášky na výročním zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF), kde upozornila na potřebu přizpůsobivé měnové politiky v době strukturálních změn.

Ve svém projevu Lagardeová shrnula obrovské výzvy, kterým globální ekonomika v posledních letech čelila, včetně pandemie, konfliktů v Evropě a energetických šoků. Tyto události zásadně změnily ekonomické prostředí a komplikovaly přenos měnové politiky. Přesto díky jasně definovaným inflačním cílům a flexibilním nástrojům měnové politiky bylo možné obnovit cenovou stabilitu bez nadměrných nákladů pro ekonomiku. Lagardeová zdůraznila, že měnová politika pomohla zmírnit kompromisy mezi inflací a zaměstnaností.

Lagardeová také poukázala na historické paralely mezi ekonomikou 20. let 20. století a současnou dekádou. Po první světové válce vedla fragmentace globálního obchodu a vzestup ekonomického nacionalismu k deflaci a ekonomické nestabilitě. Podobnou situaci vidí dnes, kdy se globální hodnotové řetězce restrukturalizují a země jako Evropa a USA diverzifikují své dodavatelské zdroje. Současně rychlý technologický pokrok v oblasti umělé inteligence a fintechu přetváří průmyslová odvětví, nabízí rychlejší přístup k úvěrům, ale také přináší nové výzvy pro měnovou politiku.

Lagardeová zdůraznila, že měnová politika musí být flexibilní a adaptabilní, aby byla schopna reagovat na tyto strukturální změny v globální ekonomice. ECB plánuje strategickou revizi pro rok 2025, která se zaměří na dlouhodobé strukturální změny, zejména na to, jak ovlivňují přenos měnové politiky. Umělá inteligence a strojové učení budou hrát klíčovou roli při zlepšování prognóz inflace.

Na závěr Lagardeová připomněla, že měnová politika musí zůstat dynamická a flexibilní, aby se přizpůsobila rychle se měnícímu světu. I když základní cíle, jako je cenová stabilita, zůstávají nezměněny, centrální banky musí být schopny přizpůsobit se novým realitám globální ekonomiky. Jak Lagardeová výstižně uzavřela: „Stabilita by neměla znamenat strnulost.“

Prezidentka Evropské centrální banky také zdůraznila, že se globální ekonomika nachází ve fázi zásadních transformačních změn, které výrazně ovlivňují fungování měnové politiky. Například rozpad tradičních globálních hodnotových řetězců a rostoucí orientace na lokální zdroje, tzv. near-shoring, může vést ke změnám v obchodních tocích a ovlivnit inflaci i hospodářský ekonomicky růst. Evropské i americké firmy se snaží snížit závislost na globálních dodavatelských řetězcích, což však přináší nové výzvy v oblasti efektivity a cenové stability.
Dále poukázala na rostoucí význam technologických inovací, zejména v oblasti umělé inteligence (AI) a fintechu, které zásadně mění tradiční ekonomické struktury. Technologie umožňují rychlejší a dostupnější přístup k financování, což podporuje hospodářský růst. Na druhou stranu však přinášejí nové hrozby a komplikace pro přenos měnové politiky, kdy standardní nástroje mohou ztrácet svou efektivitu v rychle se měnícím digitálním prostředí.