Přinutí americké sankce Rusko a Čínu obchodovat prostřednictvím barteru

Americké sankce významně komplikují finanční operace mezi Ruskem a Čínou. Přejdou tyto země na „pravěký“ barterový obchod? Jaké jsou s tímto druhem obchodování spojeny výhody?

Rusko a Čína by mohly začít používat barterový obchodní systém, přičemž nejpravděpodobnější je to zřejmě v případě vybraných zemědělských komodit a potravinářských výrobků. Moskva a Peking se snaží omezit používání „běžných“ bankovních systémů monitorovaných Spojenými státy. O barteru už dnes příliš neslyšíme, o co tedy jde? Podstatou barterového obchodování je výměna zboží (nebo služby) určité hodnoty za jiné zboží nebo služby stejné hodnoty.

Při květnové návštěvě prezidenta Vladimira Putina v Číně byly na pořadu jednání i průtahy ve vzájemném platebním styku, a přestože se objevila řešení, jako je využívání malých regionálních čínských bank, jejichž činnost Washington hůře odhaluje, problémy s platbami přetrvávají.  Pro řadu subjektů v Rusku se obchod s Čínou stal velmi složitým až nemožným, protože přímé platby v jüanech jsou stále častěji zmrazovány nebo odkládány poté, co USA v červnu rozšířily kritéria pro uvalení sankcí. A těm se rozhodně chtějí čínské banky vyhnout, protože objem finančních transakcí se subjekty Ruské federace je ve srovnání se západními zeměmi relativně zanedbatelný. Barterové obchodování by Moskvě a Pekingu umožnilo obejít problémy s platbami, snížit jejich viditelnost pro západní regulační orgány a také omezit měnové riziko. To je jedna ze zásadních výhod tohoto způsobu obchodování, mohli bychom k nim přidat ještě jednodušší vstup na nové trhy či „nezávislost“ na případných technických problémech finančního trhu. Do této kategorie bychom také ale mohli zařadit odpojení od globálních finančních systémů třetí stranou.

Čína a Rusko už za sebou mají historii barterových obchodů. V roce 2019 se Čína dohodla na výměně palmového oleje v hodnotě téměř 150 milionů dolarů z Malajsie za stavební služby, produkty z přírodních zdrojů a např. i obranné vybavení. Barterové obchody mezi Moskvou a Pekingem byly běžné před rozpadem Sovětského svazu a pokračovaly ještě v 90. letech 20. století, ale nyní projednávané obchody by zřejmě byly první za posledních zhruba 30 let.

Ruské ministerstvo hospodářství v únoru zveřejnilo dokument, který ruským společnostem radí, jak provádět barterové transakce, a upozorňuje na úskalí, kterým je třeba se vyhnout. Patnáctistránkový dokument obsahuje návod, jak krok za krokem vypočítat náklady a cla, vysvětluje potřebné účetní požadavky a přímo poskytuje vzory smluv pro různé druhy barterových obchodů. Dokument popisuje barterové obchody jako dobrý způsob, jak se vyhnout mezinárodnímu zúčtování a hotovosti.

Transparentnost konvenčních obchodních prostředků je pro dvoustranný obchod mezi Čínou a Ruskem odrazující, stejně jako neexistence mechanismu přímých plateb mezi Ruskem a Čínou. Globální systém finančních zpráv SWIFT zůstává pro nesankcionované banky možností, ale jedná se o mezinárodní bankovní systém, který je zcela transparentní. Problém pro zmíněné země je, že systémy pro přenos finančních zpráv Ruské centrální banky a čínská platební platforma CIPS zatím nejsou plně propojeny. Guvernérka ruské centrální banky Elvíra Nabjulina již dříve hovořila o platebním systému BRICS Bridge, který by propojil finanční systémy členských zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). Pokrok je však pomalý, ke spuštění zúčtování v digitálních měnách pomocí tohoto mostu pravděpodobně nedojde dříve než v roce 2028.