Přivedou předčasné volby poprvé ve Francii k moci krajní pravici?

Na přelomu června a července proběhnou ve Francii volby do dolní sněmovny tamního parlamentu. Bude strana prezidenta Macrona opět „na hlavu“ poražena? Dostanou se vůbec poprvé k moci představitelé krajní pravice?

Poté, co Emmanuel Macron v neděli 9. června oznámil rozpuštění Národního shromáždění (dolní komora parlamentu), vstoupil francouzský politický život do období značné nejistoty. Změny, k nimž dochází uvnitř politických stran před předčasnými parlamentními volbami, které se mají konat 30. června a 7. července, a hrozba, kterou představuje krajní pravice, činí předpovědi náročnějšími než kdykoli jindy. Existuje mnoho a někdy protichůdných nejistot, například jaká budou politická spojenectví, profily a počet kandidátů či úroveň volební účasti. K tomu navíc kampaň bude, vzhledem k brzkému termínu voleb, velmi nepřipravená. Snad jedině prezident Macron by mohl být připravenější, pokud již dopředu s tímto svým krokem kalkuloval. Ve volbách bude zvoleno 577 členů Národního shromáždění.

Prezident Emmanuel Macron se rozhodl vyhlásit předčasné parlamentní volby bezprostředně poté, co byly před dvěma týdny oznámeny výsledky francouzských voleb do Evropského parlamentu. Strana vedená prezidentovým hnutím Obnova v nich získala pouze 14,6 % hlasů. Byla tak výrazně poražena krajně pravicovým Národním sdružením političky Marine Le Pen, které obdrželo 31,5 % hlasů. Politická nejistota po vyhlášení předčasných voleb vyvolala silný výprodej francouzských dluhopisů a akcií.

Statisíce Francouzů o uplynulém víkendu vyšly do ulic, aby vyjádřily svůj odpor vůči krajně pravicové scéně, která by se naprosto reálně vůbec poprvé od druhé světové války mohla ve Francii dostat do vlády. Dle francouzských médií policie uvedla, že se do protestů zapojilo až 250 tisíc lidí. Protesty, které svolaly levicové strany a odborové svazy, se v desítkách měst konaly přesně dva týdny před prvním kolem voleb dolní komory francouzského parlamentu. První průzkumy publikované uplynulý týden ukazovaly, že strana Národní sdružení má s přehledem nejsilnější podporu, zatímco na druhé místo může pomýšlet levicová koalice. Národní sdružení by za takové situace mohlo zformovat vládu, ale v pátek zveřejněný průzkum časopisem Le Point straně dával náskok pouze jednoho procentního bodu. Představitelé Národního sdružení již uvedli, že v případě zvolení sníží DPH na energie a také věk odchodu do důchodu. To lze v kontextu stavu francouzského rozpočtu vnímat jako jednoznačně populistické prohlášení.

Až za zmíněnou koalicí levicových stran tvořených na základech Socialistické strany, zelených, komunistů a radikálního hnutí Nepoddajná Francie, sjednocených pod názvem Nová levicová fronta, je v průzkumech strana Obnova prezidenta Emmanuela Macrona, který je ve Francii velmi neoblíbený a podobně jako lídři jiných západních zemí čelí nevoli voličů kvůli nárůstu životních nákladů a kvůli jeho preferenci témat, která nejsou pro běžného Francouze zásadní. Je ale třeba říci, že lídři stran v rámci Nové levicové fronty rozhodně nevystupují jednotně a jen těžko si lze představit, že by se v případě vstupu do vlády dokázaly na základních tématech shodnout.

Dnes byla zahájena ostrá kampaň před předčasnými parlamentními volbami ve Francii, které podle dosavadních průzkumů veřejného mínění vyhraje krajně pravicové Národní shromáždění. Centristická aliance prezidenta Emmanuela Macrona skončí zřejmě až na třetím místě za Novou levicovou frontou. Macronovi spojenci opakovali varování, že vítězství Národního sdružení, resp. levice, by mohlo způsobit finanční krizi. Vítězství jedné z nich by bylo pro Francii, její ekonomiku a pracovní místa katastrofální, řekl premiér Gabriel Attal.

Svým příspěvkem se zapojil i kapitán francouzského fotbalového týmu Kylian Mbappé a vyzval mladé lidi, aby "něco změnili" v době, kdy "extrémy" klepou na dveře moci. Někteří krajně pravicoví politici prohlásili, že francouzský hráč je mimo realitu a že žije ve své zlaté kleci.

V rámci nadcházejících voleb resp. odhadů výsledků panuje několik neznámých. První zřejmý problém je spojen s hlasovacím systémem. I když je kampaň celostátní a účastní se jí významné osobnosti ze všech stran včetně prezidenta, bude existovat 577 různých hlasovacích lístků! Nelze tak na ně jednoduše aplikovat výsledky evropských voleb z druhého červnového víkendu, které měly jednokolové hlasování s 38 seznamy. Voliči také budou pravděpodobně odlišní a motivovaní někdy zcela jinými důvody. Např. v poslední prezidentské volbě úřadující prezident Macron zvítězil poměrně jasně, když ve druhém kole získal 58,5 % hlasů oproti 41,5 % pro Marine Le Penovou, ale přitom ani tehdy neměl většinu v Národním shromáždění. Velkou neznámou bude představovat volební účast. Například v roce 2022 se 16 % voličů, tj. téměř 7 milionů lidí, nezúčastnilo žádné ze čtyř tehdejších voleb (dvě kola prezidentských voleb, dvě kola parlamentních voleb). I podle znalců francouzského politického života je tak odhad letošní volební účasti velmi problematický.