Problematika české nízké nezaměstnanosti

Nízká nezaměstnanost nemá pouze pozitiva. Český trh práce je strnulý, firmy brzdí v rozvoji a nutně potřebuje pro své fungování cizince. Podniky s velkým očekáváním investují do robotizace a automatizace.

Česko se již dlouhodobě nachází se svou nízkou nezaměstnaností na evropské špici. Tak se to dá ale nazvat pouze v případě, pokud se na to díváme jako na výkon tuzemské ekonomické aktivity. Jinak takto nízké číslo ukazuje na strnulý trh práce, který se může vyčišťovat jen velmi málo. Je velmi netypické, že je na úřadech práce více volných pracovních míst, než je samotných uchazečů o ně.

Takovýto stav vede k tomu, že zaměstnanec má navrch, o kvalitního pracovníka se firmy přetahují a je nákladné získat a udržet ty nejschopnější. Zaměstnavatelé jsou pak nuceni na takto strnulém trhu práce nabízet čím dál vyšší mzdy, což nezvyšuje příjmy pouze nově zaměstnaným uchazečům ale všem pracovníkům. Tomuto efektu se říká „vzlínání mezd“. Jev funguje stejně i například při zvýšení minimální mzdy. Dlouhodobě je takto nepružný trh práce kontraproduktivní, protože rychle rostoucí mzdy, které mohou vzrůst více než jen o produktivitu práce, zapříčiňují růst cen v ekonomice.

Strnulosti českého trhu práce přispěly také vládní koronavirové balíčky na podporu zaměstnanosti, které ne zcela umožnily plynulý pohyb pracovníků. S přihlédnutím ke známému faktu, že byly zaměstnancům propláceny hodiny, kdy nepracovali a činnosti, které nevykázali. To negativně promlouvá nejen do státního rozpočtu, ale opět také do růstu cen.

Situaci na českém trhu práce zachraňují cizinci. Z celkového počtu zaměstnanců v České republice tvoří cizinci 15 %. Vždyť kdyby nebylo migrace, počet obyvatel by v Česku klesal. Takto v loňském roce přibylo celkově 21 871 osob. Přirozený úbytek přitom činil 28 098 osob. Demografická stránka věci pro Česko tudíž také není pozitivní. Na trhu práce střídají početně slabé ročníky ty silné. Nedostatek pracovníků brzdí české podniky a tím i celou českou ekonomiku v růstu.

Češi míří do kvalifikovaných pozic a musí být nahrazováni cizinci na těch méně kvalifikovaných pozicích. Nebezpečí nedostatku pracovníků je hlavně mezi dělníky, řemeslníky a obsluhy strojů. Vysoký je pak například podíl humanitně vzdělaných osob, které mají problém najít pracovní pozici. Výuční obory ztrácí na zájmu. Velká poptávka po práci nedostatkových řemeslníků z nich tak dělá drahocenné zboží. Čekací doba je dlouhá a jejich odměna roste taktéž.

Problém je mimo jiné zakořeněn ve skladbě české ekonomiky, kdy pro tvorbu našeho HDP potřebujeme relativně hodně práce. Jinak řečeno produkujeme výrobky s relativně nízkou přidanou hodnotou. Hodnotu produkce, kterou v Irsku vykáže jeden jediný pracovník, v Česku vykáží tři pracovníci dohromady. Jinak řečeno, Čech pracuje na dosažení stejné hodnoty třikrát déle.  Situaci by tedy mohl změnit přechod na výrobu produktů s vyšší přidanou hodnotou, které jsou více kapitálově náročné.

Překážku pomůže vyřešit pokračující robotizace, digitalizace a automatizace. Evoluce, popularizovaná jako Průmysl 4.0, by neměla připravit lidi o práci, nýbrž pouze proměnit strukturu pracovního trhu, kompenzovat nedostatkové pracovníky a vytvořit úplně nové pracovní pozice, jež v této chvíli ještě neexistují. V budoucnu bude potřeba větší flexibilnosti pracovníků, kteří se budou muset v průběhu přizpůsobovat rychle se zdokonalujícímu trhu a prostředí.