Proč by se Andrej Babiš českým prezidentem stát neměl?

Proč Andreji Babišovi vyhovují nízké úrokové sazby na koruně? Proč by Česko v případě jeho zvolení prezidentem mohlo snadno směřovat k poloprezidentské demokracii? A opravdu, jak Andrej Babiš tvrdí, dokázal vyhrát soud o neoprávněném vedení své osoby ve svazcích StB?

Jednou z výlučných pravomocí prezidenta České republiky je jmenování členů bankovní rady ČNB. Andreji Babišovi by se velmi hodilo, kdyby v bankovní radě převládali lidé podporující uvolněnou měnovou politiku s nízkými úrokovými sazbami. Proč? Aby si mohl Agrofert levněji půjčovat. Od roku 2018, kdy výše úvěrů získaných v korunách, eurech a forintech dosahovala v případě Agrofertu téměř 44 mld. CZK, sice dluh poklesl na cca 33 mld. CZK (z toho 9 mld. v korunách), stále se ale jedná o jednu z nejzadluženějších společností v České republice. Nastavení úrokových sazeb je pro náklad úvěru klíčové. Měl by člověk, který má tak velký zájem na tom, aby byly korunové sazby co nejnižší, jmenovat vedení instituce, která o jejich nastavení rozhoduje?

Byť Andrej Babiš při různých příležitostech tvrdil, že vyhrál soud o neoprávněném vedení své osoby ve svazcích StB, není to pravda. Slovenský Ústavní soud zamítl žalobu Andreje Babiše s tím, že žaluje špatný úřad. Andrej Babiš následně zažaloval Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva, ten v roce 2018 tuto žalobu zamítl. K dovršení všeho je třeba zmínit, že Andrej Babiš raději sám stáhl žalobu na bývalého příslušníka StB Jána Sarkocyho, který veřejně vystoupil s tvrzením, že Andrej Babiš s StB spolupracoval zcela vědomě a za úplatu. Proč by to Andrej Babiš dělal, pokud by, jak tvrdí, „nikdy nespolupracoval s StB, nic nepodepsal a nikdy nebyl agentem“. V archivech se do dnešního dne našlo 15 udání od agenta Bureše, což bylo krycí jméno Andreje Babiše u tehdejší Státní bezpečnosti. Na otázku, zda je vhodné, aby byl prezidentem člověk, který dle všech dostupných informací vědomě a zcela dobrovolně spolupracoval s tajnou službou totalitní moci, si každý člověk může odpovědět sám dle svých morálních standardů.

Pokud by se po lednových volbách stal prezidentem Andrej Babiš, dle svých slov by vedení hnutí ANO neopustil. Představme si situaci, že se příštím premiérem České republiky stane např. Karel Havlíček jakožto zástupce vítězného hnutí ANO. Kdo by pak reálně vládl, premiér, nebo spíše prezident? Čí politiku by vláda poté zastávala, svou vlastní, nebo prezidenta, kterému k tomu ale Ústava České republiky nedává vůbec žádný mandát? Česká republika by se velmi snadno mohla dostat k poloprezidentskému vládnutí po způsobu Francie, s čímž ale naše ústava samozřejmě vůbec nepočítá. To, že zájmy Andreje Babiše se nemusí krýt se zájmy občanů České republiky, je zřejmé. Ať už se jedná o preferování zemědělských velkovýrobců oproti menším podnikům, inkasování dotací ze Státního zemědělského intervenčního fondu i přes nesouhlasné stanovisko Evropské komise (tzn. že vynaložené prostředky zřejmě nebudou České republice proplaceny), či skandální přístup finanční správy k zajišťujícím příkazům vedoucí k likvidaci celé řady podnikatelů po nástupu Andreje Babiše na ministerstvo financí (v několika případech se jednalo o konkurenci společností z „impéria“ Andreje Babiše).

Andrej Babiš nebyl schopen dodnes relevantně objasnit původ stovek milionů korun nutných pro odkoupení většiny akcií Agrofertu mezi léty 1999 až 2004. V té době dosavadní příjmy Andreje Babiše ani zdaleka nedosahovaly hodnoty, jakou Agrofert již v té době měl. Vysvětlení v tom smyslu, že mu prostředky poskytli nejmenovaní spolužáci ze švýcarské střední školy, kam na přelomu 60. a 70. let jeden ročník chodil, jednoduše postrádá důvěryhodnost. Chceme mít hlavou země někoho, kdo není schopen vysvětlit původ svých finančních prostředků? Obdobná záležitost na jaře 2005 ukončila politickou kariéru tehdejšímu premiéru Stanislavu Grossovi. A původ, jakého množství peněz nebyl tehdy schopen Stanislav Gross vysvětlit? Šlo o cca 1,2 mil. CZK…

Jestli se končícímu prezidentu Zemanovi podařilo něco naprosto dokonale, tak rozdělení české společnosti na dva velké tábory. První má prezidenta Zemana za geniálního politika a člověka hájícího české národní zájmy do posledního dechu. Druhý tábor ho vidí jako člověk hájícího především ruské zájmy, jako člověka, který se obklopil nedůvěryhodnými lidmi s pochybnými zájmy, nebo jako člověka, který naprosto pohrdá Ústavou České republiky, kterou si ohýbá, jak zrovna potřebuje. Byť dělící linky jsou jiné, zvolení Andreje Babiše za prezidenta by příkopy ve společnosti rozhodně nezasypalo, spíše naopak. Zřejmé je to i ve všech předvolebních prezidentských průzkumech, když je pro nadpoloviční část české společnosti Andrej Babiš jako prezident naprosto nepřijatelný.