Proč Čína nakupuje tolik zlata?

Které centrální banky v posledních dvou letech nakupují nejvíce zlata a proč? A co český „zlatý poklad“? Jaké výhody přináší Spojeným státům dolar jakožto světová rezervní měna?

Cena zlata v letošním roce strmě vzrostla, když ve druhé polovině května „cenovkou“ 2450 USD za trojskou unci (31,103 g) zaznamenalo zlato nejvyšší cenu v historii. Jedním z hlavních důvodů jsou nákupy tohoto drahého kovu ze strany centrálních bank. V prvé řadě o země, které zaujímají v kontextu války na Ukrajině neutrální pozici a mohly by se s USA dostat potenciálně „do křížku“. V prvním čtvrtletí letošního roku nejvíce zlata skrze své centrální banky nakoupila Čína, Turecko, Indie a Kazachstán. Není bez zajímavosti, že v roce 2023 (především v jeho závěru) i v roce 2024 čelní pozice v objemu nákupu zlata zaujímá ČNB. V roce 2023 se naše centrální banka umístila celosvětové na pátém místě s nákupem 18,71 tuny. V prvním kvartálu roku 2024 se v objemu nákupu 4,78 tun zlata na pátém místě udržela.

Čína je při obchodování se zbytkem světa silně závislá na americkém dolaru. Jelikož je dolar světovou rezervní měnou, většina komodit se oceňuje v dolarech a více než polovina světového obchodu se uskutečňuje za použití této severoamerické měny. Čína v posledních 30 letech extrémně ekonomicky vyrostla, snažila se zpochybnit ekonomickou dominanci USA a vytvořila si obrovské devizové rezervy, většinou v dolarech. Peking se však obává, že se stal na dolarech příliš závislý, a rád by rezervy vlastní centrální banky diverzifikoval. Čína postupně snižuje své rezervy v dolarech, které podle amerických údajů od roku 2011 postupně klesly zhruba o třetinu na 800 miliard dolarů. Pokles se zrychlil po pandemii COVID-19.

Cíl diverzifikace spojuje všechny ostatní země skupiny BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika), jejichž ekonomiky mají podle některých odhadů do roku 2050 dominovat světové ekonomice. Skupina BRICS dokonce vyslovila myšlenku společné měny, která by v budoucnu mohla potenciálně ohrozit pozici dolaru jako světové rezervní měny. Poslední jednání k tomuto tématu proběhlo v květnu tohoto roku na úrovni ministrů financí členských států BRICS.

Proč chce Čína diverzifikovat měnu od dolaru? Země BRICS, včetně Číny, jsou dlouhodobě znepokojeny tím, jak by mohl Washington využívat dolar, aby si zachoval své globální ekonomické a geopolitické postavení. Např. jde o nižší úrokové sazby. Protože je po dolaru vysoká poptávka, USA si mohou půjčovat peníze za nižší úrokové sazby. To snižuje náklady na obsluhu amerického státního dluhu. Další výhodou je fakt, že Spojené státy mohou tisknout dolary podle potřeby, což jim umožňuje financovat deficitní výdaje bez okamžitého rizika hyperinflace. Ostatní země drží dolary jako rezervu, což pomáhá absorbovat případnou nadměrnou nabídku peněz. A v neposlední řadě má Fed (americká centrální banka) prostřednictvím své měnové politiky (jako je např. změna úrokových dolarových sazeb) značný vliv na globální finanční podmínky. Washington také může měnu využívat jako nástroj diplomacie, například při uvalování sankcí na Rusko, Írán a Severní Koreu.

Výše zmíněné centrální banky také mohl „vystrašit“ přístup USA k válce na Ukrajině, když na Rusko uvalily USA a Evropská unie několik kol sankcí, včetně zmrazení devizových rezerv ruské centrální banky. Pod tlakem USA byla také většina ruských bank vyřazena z platebního systému SWIFT, který usnadňuje mezinárodní převody peněz. Tyto sankce přiměly mnoho centrálních bank, aby si dobře rozmyslely, co drží ve svých rezervách.

Čínští představitelé se obávají, že by země mohla čelit podobným omezením ze strany USA, pokud by se rozhodla ještě více „napnout své vojenské svaly“ nebo pokud by se obchodní válka s Washingtonem zhoršila. Čínský prezident Si Ťin-pching prohlásil, že jeho země by v případě potřeby mohla silou znovu získat Tchaj-wan, který Peking považuje za své území. I po téměř 18 měsících nákupů ale představují čínské zlaté rezervy zhruba jen 4 % celkových rezerv čínské centrální banky. Tato hodnota je hluboko pod hranicí rezerv centrálních bank vyspělých zemí.

Z výše uvedených důvodů se dá očekávat, že poptávka po zlatě ze strany centrálních bank v nejbližší době neskončí a příliš se tak nedá očekávat výrazný pokles ceny této komodity.