Proč Rusko zvyšuje daně?

Sazby ruských daní z příjmu se dlouhé roky nezměnily. Proč se budou od ledna 2025 zvyšovat? A koho se budou navrhované změny týkat?

Ruské ministerstvo financí navrhlo minulý týden zavedení dodatečných progresivních sazeb daně z příjmu fyzických osob pro ty, kteří vydělávají více než 2,4 milionu rublů (614 tis. CZK) ročně, a zvýšení daně z těžby nerostných surovin pro producenty hnojiv a železné rudy. Ministerstvo také navrhlo zvýšení daně z příjmu právnických osob viz níže.

Navrhované změny daní by měly vstoupit v platnost od ledna roku 2025 a podle odhadů ministerstva financí, které citovala tisková agentura Interfax, by ve zmíněném roce přinesly dodatečné rozpočtové příjmy ve výši 2,6 bilionu rublů (665 mld. CZK).

Prezident Vladimír Putin poprvé navrhl vyšší daně pro firmy a „bohaté“ jednotlivce krátce předtím, než si v březnu tohoto roku zajistil další šestileté funkční období, a to ve volbách, které Západ široce odsoudil jako nedemokratické. Rusko ve stále zvyšující se míře vkládá finanční prostředky do obranného sektoru, aby mohlo financovat svou válku na Ukrajině, kterou samo v únoru 2022 rozpoutalo.

Daň z příjmu je v současné době pro většinu Rusů stanovena na 13 %, přičemž někteří lidé s vyššími příjmy platí 15% sazbu. Ministerstvo financí ve svém prohlášení uvedlo, že předložilo návrh změn daňového systému, přičemž 15% sazba by měla platit pro roční příjmy od 2,4 do 5 milionů rublů. Sazba by se zvýšila na 18 % pro příjmy od 5 do 20 milionů rublů, na 20 % pro příjmy od 20 do 50 milionů rublů a na 22 % pro příjmy přesahující 50 milionů rublů (1 rubl aktuálně odpovídá 0,25 CZK).

Daňové změny se dle ministra financí Antona Siluanova dotknou pouze 3,2 % pracujících, tedy 2 milionů lidí z 64 milionů pracujících s ročním příjmem vyšším než 2,4 milionu rublů. Tomu odpovídají data od státní statistické agentury Rosstat, když průměrný měsíční příjem v Rusku v roce 2024 činil 74 854 rublů (19.500 CZK). Jinými slovy, Rusové si v loňském roce vydělali v průměru téměř 900 000 rublů (234 tis. CZK), což je méně než dvojnásobek minimální hranice pro nejnižší pásmo v novém progresivním systému.

Rovná daň ve výši 13 % byla v Rusku zavedena v roce 2001 na začátku Putinova prvního funkčního období. Od roku 2021 byla zavedeno progresivní zdanění v podobě 15% sazby pro Rusy s ročním příjmem nad 5 milionů rublů.

Lví podíl daně z příjmu fyzických osob „skončí“ v jednotlivých regionálních rozpočtech. V loňském roce činily příjmy z daně z příjmu fyzických osob podle Federální daňové služby (Federalnaja nalogovaja sluzhba) 6,38 bilionu rublů, což představuje 28,6 % daní vybraných do ruského rozpočtu.

Ministerstvo také navrhlo zvýšit sazbu daně z příjmu právnických osob z 20 % na 25 % a slíbilo, že na žádost podniků zahrne odpočet na některé investice. Změna by rovněž znamenala zrušení vývozních cel vázaných na směnný kurz rublu vůči dolaru, jak minulý týden oznámil Siluanov. Ministerstvo uvedlo, že sazby daně z příjmu právnických osob by se mohly ještě zvýšit, protože podíl ziskových podniků v ekonomice roste. Zvýšení daně z příjmu právnických osob by dle ruského ministerstva financí do rozpočtu v roce 2025 přineslo 1,6 bilionu rublů (416 mld. CZK) a do roku 2030 pak celkem 11,1 bilionu rublů (2,9 bil. CZK).

Navrhované daňové změny zahrnují také zvýšení daní pro výrobce hnojiv a těžbu železné rudy. Daň z těžby nerostných surovin v případě železné rudy by se zvýšila o 15 % a pro výrobce fosforečných hnojiv by se zdvojnásobila.

Proč Rusko zvyšuje daně? Protože vedení války na Ukrajině se Rusku hodně prodražuje. Vládní výdaje převyšují příjmy o stovky miliard rublů a země se tak dostává do ročních rozpočtových deficitů, což se dříve téměř nedělo. V letech 2022 a 2023 dosáhl celkový rozpočtový deficit Ruska přibližně 6,5 bilionu rublů (1,7 bil. CZK). V letošním roce vláda naplánovala schodek ve výši 1,6 bilionu rublů (416 mld. CZK), což odpovídá přibližně 0,9 % HDP. Ztráta lukrativního prodeje energie do Evropy a výrazné zvýšení vojenských výdajů navíc donutily Rusko sáhnout do svého státního investičního fondu a půjčit si od státních bank, aby pokrylo nedostatek prostředků v posledních dvou letech. Kreml se již nemůže opírat o příjmy z ropy a plynu v takové míře jako dříve, a to musí na státním rozpočtu nutně projevit.