Proč stoupá na trhu cena ropy?

Cena ropy na vzestupu. Co je důvodem růstu o 5 USD/barel za necelý týden? Proč Rusko omezilo vývoz ropných produktů? Proč má na cenu ropy dopad i měnová politika Fedu?

Cena ropy Brent se dnes dostala nejvýše od listopadu 2023 v reakci na zintenzivnění ukrajinských útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Cena futures na ropu Brent s dodáním v květnu se dnes hned několikrát „podívala“ nad hranici 86 USD. Dubnový kontrakt na americkou ropu West Texas Intermediate (WTI) také vzrostl, a to o 62 centů na 81,66 USD. Kontrakt s květnovým dodáním se obchodoval o 60 centů výše na 81,18 USD. Růst ceny bylo podpořen i vyjádřením Mezinárodní agentury pro energii (International Energy Agency), která už počtvrté od listopadu posílila výhled poptávky po ropných produktech na rok 2024.

Dle společnosti Vanda Insights, která poskytuje analýzy na trh s ropou, útoky na ruské rafinerie přidaly minulý týden k ceně ropy rizikovou prémii 2 až 3 dolary za barel, která platí i na začátku tohoto týdne, když došlo o víkendu k dalším útokům. Celkově podle analýzy agentury Reuters útoky v prvním čtvrtletí vyřadily z provozu přibližně 7 % ruské rafinérské kapacity. Tyto ruské výpadky a prodloužené omezení těžby ze strany OPEC+ přiměly banku Morgan Stanley ke zvýšení prognózy ceny ropy Brent o 10 dolarů za barel na 90 dolarů pro třetí čtvrtletí roku 2024.

Jen za poslední týden udeřily ukrajinské síly na hned na sedm ruských rafinerií a zásobníků s ropou. Konkrétně šlo o závody v Kstovu u Nižného Novgorodu, v Kiriši v Petrohradské oblasti, Rjazaňskou ropnou rafinerii, Novošachtinskou ropnou rafinerie u Rostova na Donu, petrochemický závod v Kalužské oblasti, Syzraňskou a Novokujbyševskou rafinerii a naposledy o víkendu byl zasažen závod ve Slavjansku v Krasnodarské oblasti. Proč k podobným útokům dochází ve zvýšené míře až v roce 2024 tkví zřejmě v dodání přesnějších západních zbraní. Jak se nyní ukazuje, ukrajinská armáda je schopna zasáhnout s vysokou přesností cíle až 800 km od vlastních hranic! Takový útok nemusí zničit (a útok drony ani nezničí) zdaleka celou rafinerii. Vlastně stačí, když „jen“ dojde ke zničení destilační věže, ve které dochází k dělení ropy na dílčí složky.

Že zřejmě nejsou útoky brány na lehkou váhu ani v samotném Rusku, je vidět na prohlášení ruského vicepremiéra Alexandra Novaka, který navrhl omezení vývozu ropných produktů od 1. března se zdůvodněním, že na domácím trhu se brzy zvýší sezónní poptávka po pohonných hmotách. Zákaz vývozu se nevztahuje na členské státy Euroasijské ekonomické unie (EAEU), mezi které patří kromě Mongolska a Uzbekistánu také Arménie, Bělorusko, Kazachstán a Kyrgyzstán a separatistické gruzínské regiony Abcházie a Jižní Osetie. Zastavení vývozu by zároveň mělo pomoci vytvořit prostor pro údržbu a opravy ruských rafinerií, z nichž některé byly v posledních měsících napadeny a poničeny.

Rusko v roce 2023 vyrobilo 43,9 milionu tun benzinu, z čehož vyvezlo přibližně 5,76 milionu tun. Největšími dovozci ruského benzinu jsou především africké země jako Nigérie, Libye a Tunisko, a také Spojené arabské emiráty. Rusko navíc již v prvním čtvrtletí dobrovolně snížilo vývoz ropy a pohonných hmot o 500 000 barelů denně v rámci koordinované „akce“ v rámci OPEC+ s cílem dosáhnout zvýšení ceny ropy na trhu.

Důležitou zprávou pro trh s ropou bude středeční zasedání Fedu. Fed tento měsíc s největší pravděpodobností ponechá sazby beze změny, zatímco šance na snížení úrokových sazeb na červnovém zasedání je aktuálně v podstatě 50:50. Nižší úrokové sazby by mohly stimulovat poptávku ve Spojených státech, které jsou největším spotřebitelem ropy na světě. V případě, že ze středečního zasedání vyplyne spíše pozdější termín snižování dolarových sazeb, čeští spotřebitelé se zřejmě budou muset připravit na růst cen pohonných hmot z titulu pravděpodobného posilování dolaru.