Proč v Argentině vzrostly ceny za poslední rok o více než 100 %?

Argentina patři mezi čtyři země na světě s aktuální meziroční inflací převyšující 100 %. Kde hledejme důvod zadlužení Argentiny? Jaký vliv na inflaci má kurz argentinského pesa? Argentina nedostála svým závazkům již několikrát, blíží se další státní bankrot?

V zemích Evropské unie se vesměs meziroční přírůstky spotřebitelských cen snižují. Výjimkou je Maďarsko, kde se v plné nahotě ukázalo, k čemu vede zastropování cen ze strany vlády viz tento článek. Na světě je ale celá řada zemí, jejichž obyvatelé by Maďarům aktuální meziroční spotřebitelskou inflaci ve výši cca 25 % záviděli. Turecko, jehož inflace je v českých sdělovacích prostředcích občas zmiňována, je z pohledu meziroční změny cen dle únorových dat „až“ na 10. místě na světě. Aktuálně existují čtyři země, které zažívají meziroční zvýšení spotřebitelských cen o více než 100 %, jde o Libanon, Venezuelu, Sýrii (ta ale již více než 2 roky oficiální výsledky nezveřejňuje) a Argentinu. V případě Libanonu a Sýrie jde do značné míry o nefunkční státy postižené občanskou válkou a v případě Venezuely můžeme důvod hyperinflace, při jistém zjednodušení, hledat v kombinaci poklesu cen ropy a obrovského oslabení tamní měny. Proč se ale s meziroční inflací převyšující 100 % aktuálně potýkají zrovna v Argentině, kterou rozhodně nemůžeme označit za rozvojovou zemi, a která je členem skupiny G20 tzn. dvaceti největších světových ekonomik?

Obecný důvod hledejme v zadlužení země, jehož počátek se datuje do 70. - 80. let minulého století, když v uvedené „dvacetiletce“ dluh země vzrostl ze 4 mld. USD na 52 mld. USD. Představitelé země se riziku, že země nebude schopna dostát svým závazkům, poté snažili čelit tím, že navázali hodnotu argentinského pesa k americkému dolaru v poměru 1:1. Aby ale tento systém mohl fungovat, Argentina by musela držet velké rezervy v dolarech, což ale nedržela… aby dolary získala, brala si Argentina na finančním trhu stále další a další půjčky, aby v roce 2001 dluh přesáhl 100 mld. USD. Fixace pesa na dolar také činila argentinský vývoz cenově nekonkurenceschopným. Když v listopadu 2001 prosákly informace, že objem dolarových rezerv nepokrývá všechny vklady v argentinských bankách, zažila Argentina „run“ na banky. Především právnické osoby měly velkou obavu z nucené depreciace pesa, hromadně vybíraly své vklady v domácí měně a konvertovaly je na americké dolary. Na začátku prosince 2001 vláda omezila výběry z účtů vedených v pesos a úplně zakázala výběry z dolarových účtů. Argentinská vláda poté rozhodla o nuceném pevně daném konverzním poměru mezi pesem a dolarem. Následovaly velké protesty a řada bank zůstala celé měsíce zavřená. 23. prosince 2001 Argentina vyhlásila, že není schopna dostát svým závazkům. Od té doby je na argentinskou ekonomiku pohlíženo na finančním trhu s nedůvěrou, která se projevuje i v hodnocení ratingových agentur, které od zmíněné krize nikdy neudělily Argentině vyšší rating než B (Česká republika již od roku 2000 disponuje od třech největších agentur pouze „áčkovými“ ratingy).

Argentina se navíc již tři roky potýká s neobvykle velkým suchem, které silně ovlivňuje úrodu sójových bobů, když ve vývozu sójového oleje a sójové mouky patří Argentině 1. místo na světě. Většímu povědomí se v tuzemsku těší argentinské hovězí maso, jehož produkce je suchem také přímo ohrožena. Cena nejen těchto komodit tak na trhu roste.

K neustále zrychlující inflaci výrazně přispívá oslabující argentinské peso, které proti dolaru za poslední rok oslabilo již téměř o 100 %! Z grafu je navíc patrné, že za zmíněné období peso proti dolaru bez jakýchkoliv korekcí jen a pouze oslabuje, což je velmi neobvyklé.

Zdroj: tradingview.com

Účinkem se do značné míry minula snaha vlády o zmírnění inflace, když ke konci minulého roku na tři měsíce zmrazila po dohodě s producenty ceny téměř 1700 položek v rámci programu „Spravedlivých cen“ (Fair prices program). Nešlo pouze o potraviny a nápoje, ale také o čisticí prostředky a některé léky. Z grafu je nicméně patrné, že meziroční přírůstky cen v Argentině sice v závěru roku 2022 mírně zpomalily, ale větší dopad dočasné cenové stropy neměly.

Zdroj: tradingeconomics.com

Argentinský dluh aktuálně dosahuje výše 323 mld. USD. Z toho 57 mld. USD tvoří půjčka od Mezinárodního měnového fondu (MMF) podepsaná v roce 2018. Jde o vůbec největší půjčku, kterou MMF aktuálně jakékoliv zemi poskytuje. Vzhledem k argentinské historii, kdy nebyla země schopna opakovaně dostát svým závazkům, by představitelé MMF měli mít obavy, zda Argentina situaci ustojí.