Prodeje automobilů se v Číně propadají

Už druhý měsíc po sobě klesl v Číně prodej nových osobních automobilů. Jde o další signál toho, že čínská ekonomika momentálně neprožívá ideální období. Čína je přitom tím vůbec největším automobilovým trhem na světě. Vyšším obchodům nepomohly ani slevy nebo vládní opatření pro podporu tamní poptávky, a i proto se nyní začínají čínští výrobci automobilů ve velkém zaměřovat na vývoz.

Prodeje nových automobilů v Číně se v letošním červnu meziročně snížily o 2,9 procenta. I kvůli slábnoucí domácí poptávce se proto čínští výrobci začínají více obracet na trhy v cizině. Ukazují to data s ohledem na vývoz, který z Číny v červnu stoupl meziročně o 56 procent.

Čína se každopádně pomalu stává jednou z nejdůležitějších automobilovou destinací na světě. Už v květnu letošního roku tato ekonomika předběhla Japonsko v pozici největšího světového exportéra automobilů a v dalších měsících si tento triumf udržela.

Ještě před tím se Číně podařilo v loňském roce předběhnout i Německo. V roce 2022 podle údajů čínské Generální celní správy se z Číny v roce 2022 vyvezlo celkem 3,2 milionu vozidel. Takové Německo exportovalo o 600 tisíc automobilů méně.

Čínské značky se začínají prosazovat i na českém trhu. Momentálně nejznámější čínskou značkou v českém prostředí je hlavně automobilka MG. Na český trh tato automobilka vstoupila v polovině loňského roku a podle statistik českého Sdružení dovozců automobilů šlo v červenci o patnáctou nejvíce prodávanou značkou v Česku. Celkem si v červenci nový vůz od automobilky MG v České republice pořídilo 233 lidí, což je mimo jiné více než třeba v případě automobilek Honda, Fiat, Suzuki, Opel, Volvo nebo Mazda.

Jedním z nejznámějších modelů automobilky MG je ZS. Jde o malé SUV, které láka hlavně na poměrně příznivou cenu. V akční nabídce si jej mohou zájemci pořídit i za 415 tisíc korun včetně DPH. 

Automobilový sektor v Číně každopádně v posledních měsících ohrožuje i deflace, a tedy pokles všeobecné cenové hladiny. Podle dostupných údajů totiž spotřebitelské inflace dosáhla v červnu letošního roku úrovně 0,2 procenta. Podobně si vede i čínský index PPI, který během letošního června klesl dokonce o 5,4, čímž se propadl už podeváté v řadě.

Případná deflace může být pro automobilky i další firmy v Číně problémem. Spotřebitelé sice mohou platit za zboží a služby méně, deflace však mimo jiné vytváří tlak na zisky firem. Jejím obrovským rizikem je snižování mezd i propouštění, což v krajních důsledcích může vést i velkému ohrožení celé ekonomiky.

Riziko deflace zaznamenává i tamní centrální banka, která se proti němu snaží bojovat skrze úrokové sazby. Ty krátkodobé totiž v poslední době čínští centrální bankéři snižují, a to mimo jiné i proto, aby podpořili čínskou hospodářskou výkonnost, která taktéž v poslední době není ideální. V kondici není ani tamní trh práce, a to hlavně v případě mladých osob. Převyšuje totiž hranici dvaceti procent.