Putin přispěchal rublu na pomoc

Ruský prezident oznámil znovuzavedení měnových kontrol v ruském hospodářství. Toto rozhodnutí „překvapivě“ podpořila i tamní centrální banka. O jaké opatření jde, koho se týká a jaký dopad bude zřejmě mít na vybrané exportní společnosti?

Ve výčtu informací ze světa z minulého týdne, které se logicky týkaly především přípravy Izraele na vojenskou operaci v pásmu Gazy, bojů Ukrajinců na východě země s okupačními ruskými vojsky, nebo včerejších parlamentních voleb v Polsku, v domácích sdělovacích prostředcích trochu zapadla zpráva o opětovném zavedení měnových kontrol v ruské ekonomice. Jako první tuto informaci oznámil ruský prezident Vladimir Putin, aby tuto informaci vzápětí potvrdila i ruská centrální banka.

Koho by se opatření měla týkat a o co vlastně půjde? Možná trochu překvapivě se ani zdaleka netýkají všech ruských exportních společností, nově nastavená pravidla se dotýkají pouze 43 z nich. Přesný seznam znám není, pouze víme, že jde o společnosti zabývající se vývozem paliv, kovů, dřeva nebo obilí. První zajímavostí bylo, že přesné podmínky měnových nařízení byly sděleny až dodatečně. Druhou pak fakt, o jak velký zásah administrativy do fungování těchto společností se vlastně jedná. S platností od 16. října jsou dotčené společnosti povinné převést 80 % svých cizoměnových devizových příjmů plynoucích z vývozních smluv do 60 dní od jejich obdržení na svůj účet v ruské bance. Z toho by žádné velké omezení neplynulo. Především ale pak mají tyto společnosti povinnost do dvou týdnů směnit do rublu alespoň 90 % z převedeného objemu zahraničních měn.

Proč k tomuto kroku vlastně centrální banka potažmo ruský prezident sáhli? Odpověď se ukrývá v přiloženém grafu. Zatímco dva roky před invazí na Ukrajinu se rubl pohyboval v průměru u hranice 75 USDRUB, nyní se již tři měsíce drží nad úrovní 90 USDRUB, když se opakovaně „podíval“ až nad psychologickou hranici 100 USDRUB.

Zdroj: https://www.tradingview.com

Fakt, jak dokázal rubl na jaře a v létě loňského roku posílit, byl někdy udáván jako podpora názoru, že uvalené sankce ze strany (nejen) Evropské unie více bolí evropské státy, než samotné Rusko. Důvodem, proč rubl po prvotním oslabení posílil až na svou nejsilnější hodnotu od roku 2015, byl ten, že tamní centrální banka přišla s celou řadou opatření s cílem zabránit ztrátám ruské měny. Tato opatření ale byla na podzim loňského roku zrušena a rubl „našel“ svou cenu na základě nabídky a poptávky po něm.

Ruská centrální banka se slábnoucímu rublu snaží čelit postupným zvyšováním úrokových sazeb. Zatímco ještě na začátku července tohoto roku byla základní úroková stanovena ve výši 7,5 %, aktuálně je to již 13 % a na dalším zasedání plánovaném na 27. října se očekává její další zvýšení. Z grafu je jasné, že uvedené razantní zvyšování úrokových sazeb nicméně nezvýšilo atraktivitu rublu v očích investorů nejen z dlouhodobého, ale ani střednědobého pohledu. Za posledních 12 měsíců ruský rubl odepsal více než 58 % své hodnoty a pokud pomineme měny „průšvihářských“ zemí jako je Venezuela, Argentina, Libanon a také několik afrických států, ztratil rubl proti dolaru relativně nejvíce ze všech světových měn!

Jaký dopad bude na dotčené ruské společnosti zavedené opatření mít? Pravděpodobně se to nedá říci ve všech případech, ale pokud musí společnost nuceně odprodat cca 75 % svých příjmů v cizích měnách, tak se může snadno stát, že jí nezbydou prostředky nutné pro dílčí nákupy polotovarů, služeb, strojů či jiných nezbytných zařízení pro její činnost v zahraničí. Ruský stát tak možná dokáže v krátkodobém až střednědobém horizontu zastavit ztráty rublu, ale (pokud se to vůbec povede), bude na to na úkor ruských vývozců.