Řecko čeká největší prodej státního majetku v historii. Chce tím částečně řešit své dluhy

Řecko chce pokračovat v řešení svých rozpočtových problémů a tamní politici proto diskutují o možnostech, jak toho docílit. Z diskuze se i podle zahraničních médií zdá jako velmi pravděpodobné, že se Řecko v příštím roce opětovně zbaví hromady státního majetku. Hovoří se o prodeji podílů na letištích, přístavech i koncesí na mýtném.

Řecký šéf privatizační agentury Dimitris Politis říká, že Řecko v příštím roce získá prodejem státního majetku největší objem peněz v historii. Odprodáním by Řecko mohlo získat asi 5 miliard euro, což je v přepočtu zhruba 123 miliard korun.

Už třináct let je to od doby, kdy se řecká ekonomika ocitla na prahu státního bankrotu. Řecký vývoj z posledních let ale ukazuje, že dluhový problém nebere řecký stát na lehkou váhu. Čísla Eurostatu totiž ukazují, že právě Řecko momentálně snižuje své zadlužení vůbec nejrychleji z celé Evropské unie.

Ještě loni totiž ve vztahu k výkonnosti řecké ekonomiky dosahovalo toto zadlužení úrovně až 189,4 procenta. Nyní ale míra řeckého veřejného zadlužení k HDP se blíží 165 procentům. Meziročně je tedy o více než dvacet procentních bodů nižší, což z Řecka dělá evropského premianta.

Bolestivé rozpočtové škrty a vyšší daně zachránily Řecko v posledních letech od státního bankrotu. Přineslo to ale další problémy, které se týkaly nárůstu nezaměstnanosti a chudoby. Záchranný program Řecko opustilo v roce 2018, i v dalších letech ale zůstává pod drobnohledem svých věřitelů. Obrovský zájem na tom, aby se Řecko z toho nejhoršího dostalo, má i eurozóna a celá Unie.

Současné plány řecké privatizační agentury hovoří o tom, že do konce roku 2023 má dojít k prodeji 67procentního podílu v přístavu v Lavrionu jihovýchodně od Atén. Tento prodej se zdá jako velmi reálný, neboť podle řeckých médií o něj projevily zájem firmy, které se zaměřují na provozování výletní plavby.

Řecko zároveň počítá s tím, že dojde k otevření nabídkové řízení na prodej státního podílu na prodej přístavů na ostrově Korfu a v Korintském zálivu. I zde řečtí analytici očekávají, že se tyto prodeje podaří dotáhnout do zdárného konce. Provozování přístavů totiž úzce souvisí s cestovním ruchem, který stojí asi za jednou čtvrtinou celkové řecké výkonnosti a jde o důležitý motor tamní ekonomiky, což může mimo jiné potvrdit i celá řada Čechů, kteří tam s oblibou tráví své letní dovolené.

Řecké plány zároveň počítají s udělením koncese na dálnici Egnatia. Jde o zpoplatněnou silnici o délce 658 kilometrů na severu země. Počítá se však i s udělením dlouhodobé koncese na dálnici Attica, což je zhruba 70 kilometrů dlouhý obchvat kolen Athén. Do úvahy ale připadají i další menší úseky po celé zemi.

Při podrobném pohledu do problematiky řeckých veřejných financí z posledních let je zároveň patrné, že řecký stát v posledních letech snížil stav státních zaměstnanců a odhodlal se i k částečnému snížení jejich platů. Pozitivně na řecké veřejné hospodaření dopadly i zredukovaná výše důchodů či upravené fungování tamní samosprávy. Zdá se tedy, že v Řecku se začíná blýskat na lepší časy.