Řecko otáčí kormidlo rozpočtové nekázně a snižuje svůj dluh k HDP

Jižní křídlo Evropské unie už léta bojuje s extrémně vysokým veřejným zadlužením a v pátek zveřejněná čerstvá čísla ze strany Eurostatu tento problém potvrdila. Vůbec nejhůře si už několik let vede Řecko, které v prvním čtvrtletí letošního roku vykázalo míru veřejného zadlužení k HDP ve výši 168,3 procenta. Přesto ale v Řecku pomalu začíná svítat na lepší časy.

Už třináct let je to od doby, kdy se řecká ekonomika ocitla na prahu státního bankrotu. Řecký vývoj z posledních let ale ukazuje, že dluhový problém nebere stát na lehkou váhu. Čísla Eurostatu totiž ukazují, že právě Řecko momentálně snižuje své zadlužení vůbec nejrychleji z celé Evropské unie.

Ještě loni totiž ve vztahu k výkonnosti řecké ekonomiky dosahovalo toto zadlužení až 189,4 procenta. Meziročně je tedy o více než dvacet procentních bodů nižší, což z Řecka dělá evropského premianta.

Za pozitivními řeckými výsledky stojí celá řada faktorů, jeden z těch nejdůležitějších souvisí s růstem řeckého nominálního hrubého domácího produktu. I přes náročné období pandemie či období vysoké inflace se ale v uplynulých měsících Řekům dařilo a přispěly tomu i poměrně nízké úrokové sazby Evropské centrální banky, které dluhovou krizi jižního křídla Evropské unie nezhoršovaly.

Při podrobném pohledu do problematiky řeckých veřejných financí z posledních let je ale zároveň patrné, že řecký stát v posledních letech snížil stav státních zaměstnanců a odhodlal se i k částečnému snížení jejich platů. Pozitivně na řecké veřejné hospodaření dopadly i zredukovaná výše důchodů či upravené fungování tamní samosprávy.

Přesto je ale třeba uvést, že řecké úspěchy jsou prozatím spíše dílčí a stále před tímto jihoevropským státem je celá řada rozpočtových úkolů a povinností.

Kromě Řecka mají dlouhodobě problémy i další jihoevropské země. S druhou nejvyšší míru veřejného zadlužení v rámci Evropské unie už léta bojuje Itálie. V prvním čtvrtletí letošního roku se míra veřejného dluhu k HDP v Itálii dostala na úroveň 143,5 procenta. Oproti předcházejícímu čtvrtletí je tento výsledek sice o devět desetin procentního bodu přívětivější, do optimálního stavu má ale Itálie podobně jako třeba Řecko stále daleko.

Vysoké zadlužení k HDP hlásí i Portugalsko (113,8 procenta), nedaleké Španělsko (112,8 procenta) i Francie (112,4 procenta).

Úplně jiná situace momentálně panuje v Estonsku, kde míra veřejného zadlužení k HDP dosáhla úrovně 17,2 %. Rozpočtovou situaci dlouhodobě zvládá i Bulharsko, Lucembursko nebo Dánsko. Ve všech těchto evropských státech se dostala míra veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu pod úroveň třiceti procent.

Zadlužení České republiky momentálně dosahuje 44,5 procenta HDP. Česko se tak v případě srovnání s dalšími evropskými státy stále řadí mezi méně zadlužené ekonomiky. Oproti ostatním státům ale od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 vykazuje mnohem problematičtější dynamiku zadlužení. I čerstvá čísla Eurostatu nyní ukazují, že meziroční nárůst veřejného dluhu k HDP o 1,7 procentního bodu je v rámci Evropské unie tím druhým největším.

V souhrnném měřítku však dosáhlo zadlužení Evropské unie vůči HDP v prvním čtvrtletí letošního roku úrovně 83,7 procenta, což značí meziroční pokles o téměř čtyři procentní body.