Řítí se Čína do obřího průšvihu? 1. část

Tisícihlavé davy protestují v desítkách čínských měst. Desetitisíce Číňanů odmítají splácet své hypotéky. Největší světové developerské společnosti ve velkých finančních problémech. Čínská vláda zatím váhá, jak se k celému problému postaví.

Počátek aktuálního obřího problému hledejme v posledních letech 20. století. Zatímco mezi léty 1980-1995 vzrostl podíl Číňanů žijících ve městech pouze o necelých 10procentních bodů na cca 29 %, v roce 2010 se tento podíl zvýšil již na 50 % a v roce 2021 dosáhl podíl Číňanů žijících ve městech již téměř 2/3 všech obyvatel Číny. Zmíněná hodnota představuje zhruba 900 mil. obyvatel. Mluvíme zde o největší migrační vlně, co planeta Země zažila a přinesla obrovské zvýšení poptávky po městských bytech či domech. Ve spojení s touto poptávkou vznikly v Číně stovky developerských společností. Ty si samozřejmě musely vzít od tamních bank velké úvěry v prvé řadě na pronájem půdy od státu (v Číně vlastní půdu stát a developerům ji pronajímá) a poté na samotnou výstavbu nemovitostí. Pro čínské banky bylo poskytování těchto úvěrů skvělým businessem a pro stát zrovna tak, protože miliony lidí získaly práci. Sektor stavebnictví nakonec dosáhl téměř 30% podílu na celkovém HDP Číny, což je u „nerozvojové“ země něco naprosto nebývalého.

Nyní se ale dostáváme k prvnímu z celé řady problémů. Dle indexu dostupnosti bydlení je ve velkých čínských městech jako Peking nebo Šanghaj nutné na pořízení bytu vynaložit více než 50 ročních platů! Pro srovnání: v New Yorku je to 10 ročních platů a v Londýně či Praze aktuálně zhruba 17 ročních platů. Jak je možné, že se ceny bytů dostaly až tak vysoko a stále po nich byla poptávka? Kromě pokračujícího přesunu obyvatel z venkova do měst za růstem stojí i dva „kulturní“ důvody. Prvním je obava Číňanů z investic do akcií, když raději své, leckdy celoživotní, úspory vložili do nákupu nemovitostí. Druhým je fakt, že v Číně je stále velmi zažité, že úspěšný může být člověk až tehdy, když vlastní dům nebo byt.

Druhým aktuálním problémem je, že developeři v Číně vybudovali tolik obytných budov, že by v nich mohlo najít domov 90 milionů lidí. Ale tyto budovy jsou prázdné, od jejich dokončení tam nikdo nebydlel. V Číně tak vznikla celá řada tzv. „měst duchů“, kdy na zelené louce vyrostla nová města pro tisíce lidí, ale není zájem se do nich nastěhovat. Vybudování těchto měst stálo developery obrovské peníze, které se jim nevrátily a dost možná už nikdy nevrátí a ani banky se tak zpět ke svým penězům nedostanou. V posledních měsících se na internetu objevila celá řada videí s hromadnými odstřely výškových domů v Číně. Domů, o které nikdo nestojí. Jejich výstavba se sice projevila v růstu stavební výroby v Číně, ve vykazovaném růstu tamního HDP, ale nikdo v nich nikdy nebydlel.

V mediálním prostoru nejvíce rezonuje jméno developera Evergrande, tak se u této společnosti chvíli zastavme. Jde o nejzadluženějšího developera na celém světě se závazky dosahujícími 300 mld. USD. Vlastní více než 1300 stavebních projektů v téměř třech stovkách čínských měst. Mezi léty 2010 a 2020 se zadlužení společnosti zvýšilo ze 7 mld. USD na 75 mld. USD. To by ještě nemusel být problém nebýt faktu, že toto zadlužení není kryto dokončenými stavebními projekty, společnost Evergrande naopak investovala do stále nových a nových projektů ještě před tím, než dříve postavené nemovitosti prodala zájemcům. V roce 2021 vše došlo tak daleko, že počet dokončených projektů byl šestkrát nižší než nedokončených. To se nedá nazvat jinak než extrémně rizikovým chováním. Šlo o prvního developera z Číny, který se dostal do větších problémů, když loni v prosinci nebyl schopen splnit termín splátky svého dluhopisu. Zmíněná společnost měla do konce července 2022 představit plán restrukturalizace svého dluhu u zahraničních společností, tento termín nedodržela. Zahraniční věřitelé si opakovaně stěžují, že od společnosti Evergrande nedostaly k restrukturalizaci vůbec žádné informace. V tomto roce má společnost Evergrande uhradit splátky ve výši 7,4 mld. USD a v roce 2023 pak 9,8 mld. USD. Tyto dluhy nejsou drženy pouze bankami, ale také miliony „běžných“ Číňanů, kteří si koupili dluhopisy zmíněné společnosti. Kromě společnosti Evergrande muselo hned několik dalších velkých čínských developerů jako Shimao Group, Kaisa nebo Fantasia vyhledat ochranu před věřiteli.

Pokračování v 2. části.