Rodí se nová Evropská komise

Příští týden Ursula von der Leyen oznámí návrh své nové Evropské komise. Jaké portfolio by mohl získat český kandidát Jozef Síkela? Koho jednotlivé státy navrhly? A řídily se doporučením von der Leyen nominovat mužského i ženského kandidáta?

Pokud nedojde k výrazným změnám v nominacích po „grilování“ kandidátů na eurokomisaře během druhé poloviny září a začátku října, je už teď jasné, že nedojde ke splnění požadavku staronové předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na genderovou vyváženost. Členské státy navrhly převážně mužské kandidáty, přání Ursuly von der Leyen navzdory, a ignorovaly její požadavek nominovat mužského i ženského kandidáta. Tento požadavek nakonec splnilo pouze Bulharsko. Z pohledu evropského práva na takovou žádost ani nemá předseda Evropské komise nárok. Šlo zřejmě o snahu Ursuly von der Leyen o „vlídnější“ přijetí ze strany Evropského parlamentu, kde bude téma genderu do nějaké míry rezonovat. Včetně předsedkyně Evropské komisi tak seznam kandidátů obsahuje deset ženských jmen. Jediná Belgie nakonec nesplnila termín nahlášení kandidátů, ten byl stanoven na 30. srpna a jméno bylo dodáno až o uplynulém víkendu.

O rozdělení portfolií do středy 11. září můžeme pouze spekulovat, nicméně německý list Die Welt ve svém vydání v úterý 3. září mluví o českém kandidátovi Jozefu Síkelovi jako o budoucím eurokomisaři pro energetiku. Pokud se to opravdu potvrdí, bude to nejvýznamnější funkce v Evropské komisi, jakou kdy český nominant zastával. Petr Fiala by tak splnil svůj slib o získání silného portfolia ekonomické povahy. Je pravda, že eurokomisaři by z principu neměli hájit národní zájmy, ale zájmy Evropské unie. Nicméně asi ani Ursula von der Leyen nevěří, že by to na 100 % takto fungovalo. Pro Českou republiku by to byla velmi dobrá zpráva, protože stávající ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela např. dlouhodobě podporuje investice do dalšího rozvoje jaderné energetiky, bez které se Česká republika v budoucnu neobejde. Naopak potenciálním problémem by bylo svěření zmíněného portfolia zástupci např. Švédska, Španělska nebo dokonce Rakouska, tedy zemím, které zastávají „zelenější“ nebo rovnou protijaderné postoje.

Aktuální seznam kandidátů na eurokomisaře je tento:

Ze složení Evropské komise se dá už nyní odhadnout, že bude i nadále zastávat proukrajinské postoje a nebylo by překvapením, kdyby se ještě zostřila nejen rétorika, ale i kroky proti Rusku. Důvodem je třeba i obsazení postu „vrchního“ diplomata EU bývalou estonskou premiérkou Kajsou Kallasovou, která patří k velmi silným kritikům Ruska a zasazuje se o co největší pomoc napadené Ukrajině.

Co se bude dít dál? Jakmile tým von der Leyenové dostane finální podobu, bude muset projít Evropským parlamentem. Od konce září do října budou kandidáti na komisaře postupně podrobeni tříhodinovým slyšením v parlamentních výborech. Postup je takový, že příslušné výbory zhodnotí každého kandidáta na komisaře, a teprve poté se na plenárním zasedání hlasuje o jmenování Evropské komise jako celku. Před schvalovacím slyšením procházejí nominovaní komisaři právním výborem Parlamentu, který důkladně přezkoumává jejich prohlášení o finanční situaci. Posledním krokem je hlasování o důvěře celého Parlamentu EU, který většinou hlasů novou Evropskou komisi zvolí nebo odmítne.

Proces slyšení v Parlamentu není v žádném případě předem rozhodnutý. Při posledním schvalování Komise v roce 2019 byli odmítnuti hned tři navržení. Nominanti z Rumunska a Maďarska během předběžného zkoumání prohlášení o střetu zájmů a také Sylvie Goulardová, francouzská nominantka Emmanuela Macrona, kterou později nahradil Thierry Breton, který se uchází o místo i v nové Komisi.