Roste zájem o jadernou energetiku. Ceny uranu jsou nejvyšší za posledních 12 let

Válka na Ukrajině i klimatická krize nutí vlády po celém světě ke hledání nových energetických zdrojů. Obrovský zájem je proto nyní hlavně o jadernou energetiku, která se na jedné straně jeví jako klimaticky přívětivá, velmi efektivní a na té druhé zároveň díky technologickému posunu z posledních let i bezpečná. I proto postupně rostou ceny uranu na světových trzích a jsou nejvýše za posledních 12 let.

Poskytovatel údajů o cenách UxC v pátek ukázal, že ceny takzvaného žlutého koláče se za poslední měsíc zvýšily o zhruba 12 procent na 65,5 amerických dolarů za libru (454 gramů), což je v přepočtu zhruba 1 500 korun. Ceny uranu se tak dostaly nejvýše od roku 2011.

Vlády po celém světě se čím dál více začínají k jaderné energetice přiklánět. Stále hlasitěji se o ní hovoří i v České republice. Plánuje se další rozšiřování jaderných elektráren v Temelíně či Dukovanech a ve hře jsou i malé reaktory napříč zemí, o které v České republice uvažuje třeba Sokolovská uhelná, která před několika dny uspěla v žádosti o dotace ve výši 1,5 milionu dolarů z amerického programu Phoenix.

Termín žlutý koláč se mezi odborníky používá pro označení prvního stupně zpracování uranové rudy. Jde o jakousi práškovou formu uranu, pro kterou je typický vysoký obsah oxidu uranu. Název žlutý koláč se odvozuje od charakteristického žlutého odstínu a jde o velmi důležitý vstupní materiál pro výrobu jaderného paliva.

Jaderná energetika je ve světě stále oblíbenější, a to mimo jiné i díky tomu, že vlády se snaží využívat hlavně bezuhlíkaté zdroje energie, které negativně dopadají na trvající klimatickou krizi.

Zájem o jadernou energii napříč světem poklesla před lety z důvodu jaderné katastrofy, která se odehrála ve Fukušimě. Kvůli té následně klesly i ceny této komodity, neboť se zároveň propadla i poptávka po uranu. Následně to vedlo mimo jiné k tomu, že těžební projekty napříč Českem se vůbec nerealizovaly, a i kvůli tomu nyní svět bojuje s vyššími cenami. Ty navíc mohou na trhu přetrvávat až několik měsíců.

Panují ale i další důvody, které vedou k růstu cen. Kanadská firma Cameco před pár dny snížila celoroční výhled produkce, a to kvůli problémům ve zpracovatelských závodech na území Kanady a problémy přetrvávají i v tamních dolech. Tlak na ceny uranu každopádně přinesl i politický převrat v Nigeru, který se na celkové produkci uranu podílí asi 4 procenty. Změnu ale přinesla i trvající válka na Ukrajině, neboť Rusko v minulosti hrálo velkou roli v oblasti obohacování i celkové přeměny uranu.

Ačkoliv se nyní ceny zvýšily, zůstávají hluboko od úrovně 73 amerických dolarů za libru. Takové ceny trvaly před havárií v japonské Fukušimě. Platilo totiž, že až deset let po této havárii byl trh s uranem velmi dobře předzásoben, a to i díky tomu, že v německé ekonomice se začaly ve velkém jaderné elektrárny vyřazovat z provozu.

Světová jaderná asociace během minulého týdnu uvedla, že podíl jaderné energie na celosvětové produkci elektřiny se v budoucnu zvýší. To bude mimo jiné vytvářet tlak na to, aby se otevřely nové uranové doly. Poptávka po uranu by se totiž mohla zdvojnásobit až na 130 tisíc tun za jediný rok.