Rozbor makroekonomické prognózy ČNB

Nová podzimní projekce makroekonomických indikátorů upravuje předpovědi letní prognózy a hovoří ve prospěch silnější koruny. Nezaměstnanost by se měla postupně zvýšit s tím, jak poklesne inflace kvůli oslabení spotřebitelské poptávky. Měnová politika vzhlíží k horizontu 15 až 21 měsíců.

Horizont, k němuž se upíná měnová politika, byl oproti standardu prodloužen o 3 měsíce. Letní prognóza cílila dokonce na o ještě jedno čtvrtletí delší horizont. Centrální banka si tak poskytuje více času k dosažení svého hlavního měnového cíle. Tímto cílem je zákonem daná cenová stabilita. Česká národní banka se zavazuje držet inflaci u 2 % s tolerančním pásmem +/- 1 procentní bod. Růst spotřebitelských cen by se měl vrátit k této hodnotě až na začátku roku 2024.

Česká národní banka svými modely zjistila, že by vyšší úrokové sazby razantněji nepřispěly k rychlejšímu návratu k 2% hranici inflace. Náklady takového kroku by převážily. Propad HDP by byl větší, zatímco průběh křivky inflace by se téměř nezměnil.

Úrokové sazby však v Česku zůstanou na vyšších úrovních delší dobu. Úrokový diferenciál se bude snižovat s tím, jak budou rozvinuté ekonomiky nadále zvyšovat své referenční úrokové sazby. V případě USA prognóza předpokládá sazbu 4,5 %, zatímco v zemích platících eurem mají být stanovena pouze 3 %. Výnosy z dluhopisů a dalších investičních instrumentů nabízených finančními institucemi budou v USA vyšší než v eurozóně.

Navzdory vyšším úrokovým sazbám ve Spojených státech se má eurodolar v následujícím roce a půl držet nad úrovní parity a postupně má euro mírně posilovat. V porovnání s předchozí projekcí se výrazně vylepšilo postavení české koruny na měnovém trhu. Koruna se vůči euru nedostane až k hranici 26 korun. V následujícím roce by měla slábnout pouze k 25 EURCZK. Obecně silnější koruna se očekává také k americkému dolaru. Obě informace hovoří ve prospěch levnějšího importu do České republiky.

Ekonomická aktivita, měřená hrubým domácím produktem, příští rok poklesne do záporných čísel. Reálný růst ekonomiky má být znovu obnoven v roce 2024. HDP je negativně ovlivněno poklesem poptávky spotřebitelů, kteří trpí propadem reálných příjmů. Prozatím svou spotřebu dotovali z úspor. Poptávku po zboží a službách na druhé straně podporují vládní výdaje. Proti výkonnějšímu průmyslu hovoří nedostatek materiálů a vysoké ceny energií. Trh práce se bude postupně ochlazovat a nezaměstnanost se bude zvyšovat. V situaci, kdy jsou úrokové sazby tak vysoko a vstupy jsou pro firmy tak drahé, je to nevyhnutelné. Jedná se o jeden z nákladů cesty za nižší mírou inflace.

Zajímavá se také zdá být sekce věnovaná veřejným financím. Podle mnoha zdrojů je vládní zadlužování neudržitelné a dluh se má zvyšovat enormním tempem. Data ČNB ukazují v letošním roce relativní zadlužení sektoru vládních institucí 41,5 % HDP. Poslední data Ministerstva financí ukazují zadlužení státu ke konci září 43,8 % HDP. Dluh státu bude vyšší než dluh celého sektoru vládních institucí, neboť rozpočty územních samostatných celků, organizační složky státu, mimorozpočtové fondy nebo příspěvkové organizace vylepšují konečný výsledek veřejného dluhu. Pro rok 2023 prognóza ČNB počítá se zadlužením sektoru vládních institucí 42 % HDP a pro rok 2024 se zadlužením 43,2 % HDP. Zdá se, že šílený úprk k rozhodující hranici 60 % se tak zatím konat nebude.