Ruská centrální banka zasáhla proti padajícímu rublu. Nečekaně zvýšila sazby o 3,5 bodu

Po pádu rublu pod psychologickou hranici a po kritice od mnohých ruských vysoce postavených činitelů se tamní centrální banka rozhodla zvýšit úrokovou sazbu. Trhy obdobný krok očekávaly, avšak později, a s menší razancí. Mimo své řádné zasedání ruští centrální bankéři zvýšili základní úrokovou sazbu z o 3,5 bodu na 12 %.

Podle vyjádření mnohých ruských bankéřů se dokonce zdá, že další navyšování úrokových sazeb v Rusku může ještě pokračovat. Měnové autority se tímto způsobem snaží zvrátit propad hodnoty ruského rublu. Od počátku letošního roku se totiž rubl dostal na nejnižší čísla za posledních zhruba sedmnáct měsíců. Během pondělí oslabila ruská měna vůči americkému dolaru až na úroveň 102 USDRUB.

Krátce po ohlášení kroků rozhodnutí ruské centrální banky začal ruský rubl posilovat. Během úterního dne se dostal až k 98 USDRUB. Minimálně ve velmi krátkém období se tedy ruské centrální bance povedlo alespoň mírně kurz stlačit pod magickou hranici 100 USDRUB. Banka ale doufá, že úspěchy tohoto kroku v příštích dnech ještě přijdou.

Původní nejbližší řádné zasedání vedení ruské centrální banky bylo naplánované až na polovinu září. Autority se tedy sešli o čtyři týdny dříve, než původně sami chtěli. Nejspíš za to může i hlasitá kritika počínání ruské centrální banky od okolí ruského prezidenta Putina. Mezi velké kritiky ruské centrální banky se v posledních dnech řadil i ekonomický poradce Putina, kterým je Maxim Oreškin.

Měnová politika ruské centrální banky z posledních měsíců, trvající válka na Ukrajině a s ní související propad vývozu klíčových přírodních zdrojů jsou pravděpodobně těmi hlavními důvody, proč ruský rubl v posledních týdnech oslaboval. Od počátku letošního roku ztratil už 30 procent své původní hodnoty. Od začátku války na Ukrajině to je zhruba 25 procent.

Ke znehodnocení ruského rublu dochází i přesto, že ruská centrální banka před pár dny zastavila nákupy zahraničních měn. Ruští centrální bankéři k tomuto kroku uváděli, že by měl snížit značnou volatilitu na finančních trzích, což se příliš nepovedlo.

Oficiální vyjádření ruské centrální banky hovoří o tom, že hlavním důvodem zvýšených úrokových sazeb jsou sílící inflační tlaky. Bankéři se tak rozhodli zakročit proti rizikům vzniku cenové nestability a možného zvýšení inflačních očekávání v budoucnosti. Banka zároveň uvedla, že v případě pokračování rostoucího cenového tempa by se mohly základní úrokové sazby zvýšit ještě víc.

Během loňského dubna byla míra inflace na území Ruska nejvyšší za posledních dvacet let. Dostala se až na hranici osmnácti procent. Od té doby se ale povedlo míru inflace v Rusku citelně snížit a během letošního jara zaměřila ke čtyřprocentnímu cíli centrální banky.

Nyní se každopádně inflace opět mírně zvyšuje a za poslední tři měsíce dosáhl cenový růst v průměru zhruba 7,6 procent. Jádrová složka inflace se podle oficiálních dat za stejné období pohybuje okolo 7,1 procenta. Na přelomu letošního července a června se meziroční inflace v Rusku dostala na úroveň 4,4 procenta, jak ukazují dostupná data.

Centrální banka Ruska by ráda, aby se v příštím roce cenový nárůst stabilizoval a dostal se opět do blízké úrovně čtyř procent.