Rusko pomalu směřuje k bankrotu, ale jak pomalu to je?

Rusko plánovalo krátkou „speciální vojenskou operaci“. Jak nyní ufinancovat aktuálně již 32 měsíců trvající konflikt? Jak se v letech 2022 a 2023 změnila výše příjmů a výdajů ruského státního rozpočtu a jak moc pomohlo zvýšení daní?

Rusko stojí před neřešitelnou otázkou: jak dlouhodobě financovat válku trvající již více než dva a půl roku s prudce rostoucími výdaji státního rozpočtu, zatímco rozpočtové příjmy klesají, a to navíc na pozadí neustále se zpřísňujících sankcí. S rostoucími daněmi (schváleno Dumou v červenci 2024), klesajícími příjmy z prodeje ropy a zemního plynu, inflací a krizí v oblasti zaměstnanosti a zahraničních investic, kdy na trhu práce chybí 4,8 milionu pracovníků (zhruba 7 % pracovní síly!), se Rusko pustilo do riskantního hazardu. Ekonomická budoucnost Ruska po roce 2024 totiž v podstatě závisí na ceně ropy a na jejím vývozu. Cena ropy momentálně klesá a jak jsme psali v tomto článku, je klidně možné, že bude klesat i nadále. Relativně snadno se může stát, že Rusko se již brzy nebude moci spoléhat na své vyčerpávající se finanční rezervy. Bez možnosti půjčovat si na mezinárodních finančních trzích a s omezením domácího finančního trhu Rusku ve střednědobém horizontu reálně hrozí bankrot.

Rok 2023 resp. rozpočet Ruska pro tento rok je dokonalou ilustrací toho, jak bylo Rusko nuceno sáhnout do svých úspor, aby dorovnalo schodek rozpočtu. Podle ruského ministerstva financí Rusko v roce 2022 utratilo přibližně 31,13 bilionu rublů při příjmech 27,83 bilionu rublů, což vedlo k deficitu 3,3 bilionu rublů. Inflace byla pro tento rok odhadnuta na 13,8 %. Ale deflátor HDP (narozdíl od CPI není založen na spotřebním koši, ale na změně cen všech statků v dané ekonomice) dosahoval nakonec výše 15,8 %. Tváří v tvář vysokému deficitu a vyhlídce na dlouhou válku Rusko na konci roku 2022 přešlo na válečnou ekonomiku.

V roce 2023 Rusko utratilo 32,36 bilionu rublů (o 4 procenta více než v roce 2022) a mělo 29,12 bilionu příjmů (téměř o 5 procent více než v předchozím roce) při vcelku stabilním deficitu 3,24 bilionu rublů. Tento zdánlivě lineární vývoj ukazatelů v letech 2022 a 2023 ve skutečnosti ale skrývá podstatné rozdíly.

Na straně výdajů se Rusko netají drastickým nárůstem rozpočtu na obranu a bezpečnost, přičemž vojenské výdaje v roce 2023 se odhadují na více než 6 bilionů rublů, tj. 3,9 % HDP, oproti 2,7 % v roce 2021. Stejně tak byly v předvolebním roce zachovány nebo dokonce zvýšeny sociální výdaje. Na straně příjmů je situace složitější. Ruské příjmy jsou rozpočtově rozděleny na příjmy z prodeje ropy a plynu a na zbytek, tzv. neuhlovodíkové příjmy (DPH, daň z příjmu atd.). Zatímco příjmy z ropy a plynu se mezi lety 2022 a 2023 propadly o 24 % z 11,59 bilionu rublů na 8,82 bilionu rublů, neuhlovodíkové příjmy vzrostly z 16,24 bilionu rublů na 20,30 bilionu rublů, což představuje nárůst o 25 % za jeden rok. Za těmito ostatními příjmy stojí především příjmy z DPH, což dělá přibližně 60 % tohoto mezisoučtu. Tento příjem meziročně vzrostl o téměř 22 %. Druhá příjmová položka, příjmy z daní z příjmů (přibližně 10 % celkových příjmů), vzrostla o téměř 15 % v souladu s rostoucími mzdami a velmi nízkou nezaměstnaností. Vývoj těchto dvou účetních položek je tedy, alespoň pokud jde o trendy, v souladu s tím, co víme o ekonomické situaci Ruska.

Stále je zde však přibližně 30 procent ostatních příjmů, které nejsou podrobně popsány, ale které přesto mezi lety 2022 a 2023 vzrostly o 27 procent, aniž by bylo vysvětleno, odkud tyto částky pocházejí a co tento výrazný nárůst vysvětluje. Pokud to není daň z přidané hodnoty nebo daň z příjmu, co to je? Zřejmě jde o několik typů nedaňových příjmů, které stát získává. Např. dividendy ze státních podniků, příjmy spojené se správou majetku státního fondu, pokuty, ekologická daň z dovozu a výroby automobilů atd. Nevysvětlený však zůstává takový nárůst v průběhu jednoho roku. Vznikají tak jednoznačné pochyby o reálnosti prezentovaného ruského rozpočtu, který může být ve skutečnosti v horším stavu, než je uváděno.

Tento nárůst ruských příjmů v roce 2023, který zůstává z větší části nejasný, ani nelze vysvětlit obchodní bilancí Ruska. Podle údajů ruské centrální banky za rok 2023, totiž Rusko v roce 2023 vyvezlo méně zboží a služeb než v roce předchozím. V hodnotovém vyjádření se vývoz zboží a služeb mezi roky 2022 a 2023 snížil o 29, resp. 17 %, ale dovoz zboží a služeb vzrostl o 10, resp. 5 %. V důsledku toho přebytek obchodní bilance Ruska v roce 2023 sotva přesáhl 50 miliard dolarů, zatímco v roce 2022 to bylo 238 miliard dolarů a v roce 2021 122 miliard dolarů, což představuje meziroční pokles o téměř 80 procent. Je sice pravda, že rok 2022 byl pro ruský vývoz rekordní, ale to bylo předtím, než vstoupily v platnost západní ropné sankce.

Ruská obchodní bilance za rok 2023 potvrzuje to, co říkaly údaje ministerstva financí. Nárůst ruských rozpočtových příjmů je způsoben především vyšším zdaněním. Od září 2022 se ruská vláda rozhodla zdanit ropné a plynárenské společnosti s avizovaným cílem získat do roku 2023 cca 628 miliard rublů. V srpnu 2023 byl odhlasován zákon, který zavedl dodatečnou 10% daň ze zisku pro společnosti s tržbami přesahujícími 10 milionů dolarů. Ačkoli tento zákon se zpočátku netýkal společností v ropném a plynárenském sektoru, o měsíc později se vláda rozhodla zvýšit daně i v tomto odvětví. Tentokrát doufá, že v letech 2023 až 2025 vybere na daních přibližně 37 miliard dolarů. Není však vůbec jisté, že se tento cíl podaří splnit, například vzhledem k tomu, že příjmy Gazpromu se v roce 2023 propadly o 40 % oproti roku 2022 a o 42 % oproti roku 2021. V důsledku toho společnost platí výrazně nižší daně než dříve, zatímco v roce 2022 odvedla méně než polovinu vyššímu zdanění navzdory.

Zatímco výdaje pro rok 2024 budou podstatným způsobem překročeny, dodržení plánovaného objemu příjmů rozpočtu není vůbec jisté.