Ruský rozpočet závisí na Fondu národního blahobytu. Ten ale není bezedný…

Jak důležité je pro Rusko tamní Fond národního blahobytu? Jaká je jako struktura a jak likvidní aktiva obsahuje? Jaký je z pohledu Ruska ideální ekonomický scénář? A jaký účetní trik Rusko v případě fondu používá?

Navzdory zvyšování daní se ruské vládě ani zdaleka nepodařilo zabránit tomu, aby byl rozpočet v roce 2023 stejně jako v roce 2022 deficitní. Jak tuto situaci napravit? Kromě úvěrů, které si Rusko může ještě sjednat na domácím trhu, bude jen těžko odhadnutelný podíl příjmů rozpočtu pravděpodobně pocházet také z čerpání z tamního rezervního fondu, tzv. Fondu národního blahobytu, do kterého se již roky ukládají příjmy z ropy na financování důchodů a infrastruktury. Již v roce 2023 Rusko ze zmíněného fondu vybralo 2,9 bilionu rublů pro dorovnání deficitního rozpočtu.

Čerpání prostředků z Fondu národního blahobytu je o to potřebnější, že Rusko nemá přístup na mezinárodní finanční trhy. Rusko je od roku 2022 vlastně považováno za zemi v platební neschopnosti. Je sankcionováno Evropskou unií i Spojenými státy a nemůže si půjčovat dolary nebo eura. Deficit federálního rozpočtu tak musí být financován jinými způsoby. Použití Fondu národního blahobytu není nijak výjimečné. Došlo k němu již v roce 2022, a to ve výši 2,4 bilionu rublů, kdy ruské ministerstvo financí rozprodalo své rezervy japonských jenů, dolarů a liber šterlinků, tedy měn, které ruské úřady považovaly za „toxické“. V roce 2024 bylo zatím využito nejméně 1,3 bilionu rublů, což je o polovinu méně než čerpání v předchozím roce. Vypadá však rok 2024 pro ruské finance lépe? Nevypadá…

Podle ruského ministra financí Antona Siluanova by měl HDP Ruska v roce 2024 růst stejným tempem jako v roce 2023, kdy vzrostl o 3,6 %. V každém případě je ale ruský růst umělý, psali jsme o tom v tomto článku.  V červenci 2024 přijala ruská Státní duma první pozměňovací návrhy k federálnímu rozpočtu na rok 2024 s cílem legalizovat pokles příjmů, nárůst výdajů, a tedy i zvýšení předpokládaného deficitu na rok 2024. Konkrétně se dokument zmiňuje o poklesu příjmů z ropy a plynu.

Pro ruskou centrální banku je pro nadcházející roky obavou číslo jedna jednoznačně inflace. V listopadu 2023, když představovala centrální banka své prognózy na rok 2024, byl zmíněn rizikový scénář s následujícími slovy: Pokud se inflace „vymkne kontrole“, mohla by být ruská centrální banka nucena v roce 2024 zvýšit svou klíčovou sazbu na 16 nebo 17 %. To bylo nakonec pouhý měsíc před zvýšením základní sazby na 16 % (v říjnu 2024 je to již 19 %), přičemž průměrná inflace v roce 2023 dosáhla 7,4 %, což je daleko od rozmezí 4,0-4,5 %, o které ruská centrální banka usilovala. Přesto je podle banky přetrvávající vysoká inflace způsobena domácí poptávkou, která výrazně převyšuje odhadovaný růst výrobních kapacit zboží a služeb. Vzhledem k nedostatku pracovních sil, poklesu některých investic a zvyšujícím se vojenským výdajům i v roce 2024 je pokles inflace pro letošek jen velmi nepravděpodobný. V polovině října se odhady celoroční ruské inflace odhadují na 8,5 – 8,7 %.

Ruský ideální ekonomický scénář je tento: Rusko potřebuje vysokou cenu ropy Ural (nad západním cenovým stropem) a relativně slabší rubl (aby ze stejného obdrženého množství dolarů vygenerovalo více rublů), ale zase ne příliš slabý, aby se k „domácí“ inflaci nepřidala ještě importovaná inflace. Ruský rozpočet je především citlivý na cenu za barel ropy, a to mnohem více než na objem těžby, který se oproti roku 2021 tolik nezměnil. Jak Rusku vychází uvedený scénář? Špatně… v prvé řadě cena ropy klesá. Příjmy z vývozu ruské ropy se oproti roku 2023 zatím nezvýšily (ačkoli ruský rozpočet předpokládá v letošním roce nárůst těchto příjmů o 25 %) a ruský rubl slábne až příliš, takže dochází k importu inflace díky dražšímu zboží z dovozu. Pokud se příjmy z ropy a daní dostatečně nezvýší, může být Rusko velmi rychle nuceno opět sáhnout do Fondu národního blahobytu. Je třeba připomenout, že Fond národního blahobytu je obvykle doplňován příjmy z prodeje ropy. Ty však v roce 2023 poklesly o 24 %...

Podívejme se na složení již několikrát zmiňovaného Fondu národního blahobytu. Ten se ve skutečnosti skládá z mnoha aktiv. Zásadní je, že cca 90 % jeho nominální hodnoty je ve skutečnosti založeno na dvou typech aktiv, na akciích ruských společností a na hotovosti (zlato a devizové rezervy). Ze všech aktiv ve Fondu národního blahobytu může být pouze hotovost skutečně použita na záchranu státního rozpočtu a financování války z titulu své likvidnosti. A tato hotovost se velmi rychle ztrácí…

K 1. lednu 2022 činila celková aktiva Fondu národního blahobytu 13,57 bilionu rublů, k 1. lednu 2023 pak 10,43 bilionu a k 1. lednu 2024 11,97 bilionu. Nominální hodnota fondu tak extrémně nekolísá a po poklesu v roce 2022 v roce 2023 dokonce vzrostla. Až na to, že částka uvedená u těchto rezerv je zkreslená, zejména pokud se podíváme aktiva s vyšší mírou likvidnosti, jde o 8,43 bilionu rublů v roce 2022, 6,13 bilionu v roce 2023 a 5,01 bilionu v roce 2024. Rusko se během pouhých dvou let dostalo, při zohlednění směnných kurzů, z rezerv ve výši 113 miliard dolarů na 56 miliard dolarů. Ještě v roce 2023 držel Fond národního blahobytu 10 miliard eur, 310 miliard jüanů a 554 tun zlata. K 1. lednu 2024 už v něm nebyla žádná eura (ani jiné tvrdé měny) a „zbylo“ v něm 227 miliard jüanů a 358 tun zlata.

Jen pomocí účetního triku Rusko maskuje zásadní pokles likvidity tím, že do fondu přidává akcie ruských společností, v nichž stát drží podíl. V období leden 2022 - srpen 2023 se podíl akcií ruských společností ve Fondu národního blahobytu zvýšil z 26 % na 33 %, zatímco jeho nominální hodnota zůstala víceméně nezměněna. Do ledna 2024 se tento podíl zvýšil na 38 procent. Nejenže jsou tato aktiva nelikvidní, ale jejich skutečná hodnota je zcela neověřitelná a pravděpodobně značně nadhodnocená.