Ruský rubl oslabil na sedmnáctiměsíční minima

Ruská měna bojuje v poslední době s obrovskými problémy. V pondělí dopoledne byla její cena nejnižší za posledních sedmnáct měsíců, jeden dolar se prodával i za 100,9 rublů. Současné potíže ruského rublu souvisí zejména se stále probíhající válkou na Ukrajině, kvůli které uvalily západní státy na Rusko četné ekonomické sankce.

V reakci na probíhající válečný konflikt začaly západní státy Rusko hospodářsky trestat. Vývoz ropy do světa se dramaticky snížil, což se negativně promítlo třeba v přebytku ruské obchodní bilance, která se ve druhém letošním čtvrtletí meziročně propadla z rekordních 76,7 na 5,4 miliard dolarů.

Obchodní bilance jako důležitá část platební bilance zobrazuje rozdíl mezi exportem a importem mezi domácí ekonomikou a zahraničím a jde o klíčovou součást tohoto národohospodářského statistického výkazu.

Problémy každopádně naznačují i konkrétní čísla ruských exportérů ropy. Údaje ruské centrální banky totiž ukazují, že příjmy se v rámci tohoto odvětví během letošního července meziročně propadly z 16,8 na 6,9 miliardy dolarů, a to i díky uvalení cenového stropu na ruskou ropu ze strany západních států

Ruský rubl každopádně od počátku letošního roku ztratil už 30 procent své hodnoty. Od začátku války na Ukrajině to je zhruba 25 procent.

Ještě hůře, než v současné době si ruský rubl vedl na konci loňského února, tedy jen pár dnů po prvotním vkročení ruské armády na ukrajinské území. Tehdy se totiž americký dolar vyšplhal až nad úroveň 120 rublů. Ještě v červnu se ale dostal pod úroveň 60 dolarů, a tedy jen během pár měsíců solidně zpevnil.

Nižší vývoz ropy a menší přebytky ruské obchodní bilance ale nejsou jedinými důvody, proč je nyní ruský rubl v tak špatné pozici. V poslední době totiž stoupá i deficit ruských veřejných rozpočtů.

Přispělo k tomu i chování řady ruských občanů, kteří více než dřív posílají své finanční prostředky na bankovní účty v zahraničí.

Ke znehodnocení ruského rublu dochází i přesto, že ruská centrální banka před pár dny zastavila nákupy zahraničních měn. Ruští centrální bankéři k tomuto kroku uváděli, že by měl snížit značnou volatilitu na finančních trzích.

Aby se povedlo oslabování ruského rublu zastavit, bude nejspíš muset opět zasáhnout tamní centrální banka. Už i nyní její vedení avizovalo, že zvýšení úrokových sazeb může nastat. Dalším důvodem k navýšení úrokových sazeb je také vyšší inflace, se kterou se v Rusku musí nyní podobně jako v řadě evropských zemí potýkat.

Do úvahy ruské centrální banky však připadají třeba i přísnější omezení pohybu kapitálu, které by mohly rovněž ruský rubl alespoň částečně vrátit na původní hodnoty.

Problémem vyšších úrokových sazeb však je, že zpomalují výkonnost ekonomiky. Vládám zároveň zvyšují náklady na obsluhu státního dluhu, a to v době, kdy se Rusko snaží velmi hojně financovat probíhající válku na Ukrajině.

Během července ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 8,5 procenta. Předtím ji od minulého září držela na úrovni 7,5 procenta. Krátce po zahájení války na Ukrajině každopádně tato sazba dosáhla až úroveň 20 procent, a to proto, aby se Rusku povedlo zmírnit odliv kapitálu.