Růst životních nákladů v EU

Rostoucí životní náklady jsou nejpalčivějším problémem pro více než 90 % Evropanů. Oficiální data odhalují příčiny tohoto narůstajícího znepokojení.

Údaje o výdajích domácností ukazují, jak jsou rozděleny výdaje obyvatel na zajištění jejich každodenních potřeb, jako je jídlo, bydlení (nájemné), oblečení, energie, zdraví a doprava.
V roce 2022 představovaly výdaje na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a další paliva největší podíl na spotřebě domácností v EU, a to 24,1 %. Následovaly výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje s podílem 13,6 % a náklady na dopravu s 12,5 %. Zatímco pořadí těchto kategorií zůstalo za posledních 20 let víceméně stejné, jejich relativní podíly se v čase změnily.
Při porovnání podílů z roku 2002 a 2022 došlo k nejvýraznější změně u bydlení, kde se podíl zvýšil z 21,1 % na 24,1 %. To představuje nárůst o 3 procentní body během dvou desetiletí. To znamená, že pokud domácnost v roce 2002 utratila 1 000 eur, na bydlení by připadlo 211 eur. V roce 2022 by tato částka vzrostla na 241 eur.

Tento nárůst zdůrazňuje rostoucí finanční zátěž základních životních nákladů pro evropské domácnosti, která je pravděpodobně způsobena rostoucími cenami bydlení a energií za posledních dvacet let.

Při pohledu na procentuální změnu vzrostl podíl výdajů na zdraví o 22 % ve srovnání se 14% nárůstem u bydlení. Nicméně vzhledem k tomu, že podíl výdajů na bydlení je mnohem větší, má zvýšení nákladů na bydlení celkově větší dopad.

Od počátku 21. století, kdy podíl výdajů domácností na bydlení a služby činil něco málo přes 20 %, se tento podíl neustále zvyšoval a dosáhl vrcholu téměř 25 % v roce 2013. Toto období zaznamenalo nejvýraznější růst, což zdůrazňuje rostoucí náklady spojené s bydlením a službami.

Po mírném poklesu podíl opět výrazně vzrostl během pandemie Covid-19 a dosáhl rekordního maxima 25,6 % v roce 2020.

Celkový nárůst výdajů na bydlení a služby za posledních dvacet let naznačuje, že tyto náklady se staly stále významnější součástí rozpočtů domácností, což odráží širší ekonomické tlaky a změny v životních nákladech v celé EU.

V některých zemích byl nárůst výraznější, přesahující 5 %. Mezi lety 2002 a 2022 zaznamenalo největší růst Irsko s ohromujícím nárůstem o 7,1 %, následované Španělskem a Itálií s nárůsty o 6,3 % a 5,4 %.
V deseti zemích EU přesáhl nárůst 4 %, což zdůrazňuje široce rozšířený vzestupný trend v celém regionu.
Některé východoevropské země spolu se Švédskem a Spojeným královstvím zaznamenaly pokles podílu výdajů na bydlení. Zejména Rumunsko zaznamenalo nejvýraznější pokles o 4,1 %, zatímco Bosna a Hercegovina a Srbsko zaznamenaly také výrazné poklesy.
Období pandemie Covid-19
Během pandemie Covid se podíl výdajů domácností na bydlení zvýšil téměř ve všech zemích a dosáhl rekordních výšin. V roce 2022 však, s postupným ústupem pandemie, tento podíl začal klesat.
Když vezmeme v úvahu vrcholné úrovně zaznamenané během pandemie, celkový nárůst výdajů na bydlení za posledních dvacet let je ještě výraznější.

Které evropské země utrácejí nejvíce za bydlení?
Náklady na bydlení jako procento z celkových výdajů domácností se v Evropě značně liší. V roce 2022 vedlo Slovensko, kde na bydlení připadlo více než 30 % výdajů domácností. Finsko a Dánsko následovaly s podíly 29,6 % a 29,1 %.
Tato čísla naznačují, že severní a střední Evropa čelí značným finančním tlakům souvisejícím s bydlením a službami, pravděpodobně v důsledku vyšších nákladů na energii nebo dražších trhů s nemovitostmi.
Naopak jižní a východní Evropa, jako Černá Hora, Turecko a Albánie, mají mnohem nižší podíly, přičemž Černá Hora činí pouze 11,6 % a Turecko a Albánie 12,4 % a 12,5 %.
Nedávná zpráva OECD o dostupném bydlení zdůrazňuje, že náklady na bydlení mohou představovat vysokou finanční zátěž pro domácnosti, zejména pro ty s nižšími příjmy. Míra přetížení nákladů na bydlení je alarmující mezi předními ekonomikami Evropy. V roce 2022 téměř polovina nízkopříjmových nájemníků ve Spojeném království (49 %) utratila více než 40 % svého příjmu na nájem, následována Francií (32 %) a Itálií (28 %).