Sjednávání příkazní smlouvy

Rostoucí složitost pracovněprávních vztahů a regulace zaměstnávání na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti nutí firmy hledat alternativní možnosti, jak pokrýt krátkodobé, nahodilé či sezónní pracovní potřeby. Řada podnikatelů proto zvažuje uzavření příkazní smlouvy dle občanského zákoníku namísto pracovních dohod. Je ale tato cesta skutečně vhodnou náhradou? A co vše přináší takové řešení pro malé a střední podniky?

Příkazní smlouva je v zásadě smlouva o obstarání určité záležitosti, kterou příkazník vykonává pro příkazce. Na první pohled se může zdát jako jednoduchá a rychlá alternativa k dohodám o provedení práce (DPP) nebo pracovní činnosti (DPČ). Pro podnikatele přináší určitou flexibilitu – odpadá povinnost poskytovat příkazníkovi pracovní prostředky, ochranné pomůcky nebo zajišťovat plánování směn. Odpadá také povinnost zajišťovat dovolenou, nemocenskou a jiné zaměstnanecké výhody. Na druhou stranu však zaměstnavatel ztrácí kontrolu nad přesným výkonem práce, neboť příkazník má volnost v tom, jak a kdy úkol splní, pokud není domluveno jinak.

V praxi se může sjednání příkazní smlouvy zdát výhodné zejména při zajištění činností, které nejsou příliš závislé na přímé a kontinuální kontrole ze strany zaměstnavatele. Příkladem mohou být služby konzultantů, externích odborníků nebo třeba příležitostné technické práce. Avšak pokud činnost vykazuje znaky závislé práce, jak je definuje zákoník práce – tedy vztah nadřízenosti a podřízenosti, výkon práce osobně, za mzdu, ve stanovené pracovní době – může mít sjednání příkazní smlouvy velmi vážné důsledky.

Rizika spojená s příkazní smlouvou

Jestliže podnikatel nahradí dohodu o provedení práce příkazní smlouvou v situaci, kdy činnost naplňuje znaky závislé práce, vystavuje se riziku pokuty až do výše 10 milionů korun. V praxi to znamená, že pokud bude zaměstnavatel formálně vykazovat pracovní vztah jako obchodněprávní, ačkoli skutečně půjde o závislou práci, může to být posuzováno jako zastřený pracovněprávní vztah. Toto riziko není zanedbatelné a v některých případech může vést k vážným finančním důsledkům pro podnik.

Podnikatelé, kteří se rozhodnou pro příkazní smlouvu, by měli zvážit nejen právní rámec, ale i praktické aspekty tohoto řešení. Příkazník může například odstoupit od smlouvy kdykoli, což může způsobit značné komplikace v provozu firmy, zejména pokud na jeho práci závisí splnění důležitých zakázek. Navíc je příkazní smlouva smlouvou o vynaložení úsilí, nikoli o dosažení konkrétního výsledku, což může být problémové, pokud zaměstnavatel očekává jednoznačný výsledek práce.

Daňové a účetní aspekty příkazní smlouvy

Na rozdíl od pracovněprávních dohod je příjem z příkazní smlouvy považován za příjem ze samostatné výdělečné činnosti, který podléhá jinému daňovému režimu. Příkazník si musí sám zdanit příjmy a platit odvody na sociální a zdravotní pojištění, což s sebou nese nutnost vést účetnictví nebo daňovou evidenci, podávat daňové přiznání a pravidelně platit zálohy. Pro mnoho podnikatelů tak může být administrativní zátěž spojená s příkazní smlouvou značná, zejména pokud jde o pravidelné činnosti.

Příjem z příkazní smlouvy je také zdaněn jinak než příjem ze závislé činnosti. Zatímco příjem ze závislé činnosti podléhá srážkové dani a zaměstnavatel za zaměstnance plní všechny daňové povinnosti, příkazník si musí tyto povinnosti plnit sám. To může být výhodné z hlediska daňové optimalizace, ale zároveň to přináší další náklady na daňové poradce nebo účetní, pokud podnikatel nemá s těmito činnostmi zkušenosti.

Praktické příklady využití příkazní smlouvy

Příkazní smlouva je běžně využívána v určitých profesních skupinách, jako jsou advokáti, notáři, daňoví poradci nebo autorizovaní inženýři. V těchto případech se jedná o standardní smluvní vztah, kde příkazník poskytuje specializované služby na základě svého odborného know-how. Tento typ smlouvy může být vhodný i pro určité typy činností v podnikání, například pro jednorázové konzultace, poradenství nebo externí služby, kde není nutná kontinuální spolupráce ani pracovní režim typický pro zaměstnanecký poměr.

V některých případech může být příkazní smlouva výhodná i pro podnikatele, kteří potřebují pokrýt sezónní nebo příležitostné potřeby. Například v gastronomii, zemědělství nebo eventovém průmyslu může být uzavření příkazní smlouvy s externím dodavatelem služeb, například na zajištění cateringových služeb nebo údržbu strojního zařízení, vhodné řešení. Je však nutné si pečlivě ohlídat, aby taková činnost nespadala pod definici závislé práce, jinak by se podnikatel vystavoval výše zmíněným rizikům.

Uzavření příkazní smlouvy místo pracovněprávních dohod může být atraktivní možností pro firmy, které hledají flexibilitu a nižší administrativní zátěž. Přináší však také určitá rizika, která mohou mít pro firmu vážné důsledky, pokud by byla tato smlouva uzavřena nesprávně. Je nezbytné pečlivě zvážit povahu činnosti, která má být prostřednictvím příkazní smlouvy zajištěna, a případně konzultovat toto rozhodnutí s právníkem či daňovým poradcem. V některých případech se může ukázat, že krátkodobá úspora nákladů může vést k dlouhodobým komplikacím a ztrátám.